Ukrizku

Okouzlující dvojice!

Vtipné.

Za prvé: Semra Turan je nádherná. Za druhé: je sice paličatá, ale cudná a pokorná - takže je snadné si ji oblíbit. A za třetí: turecká komunita se svými pravidly a rodinnými schématy se nakonec ukazuje jako rozumná, ochotná ke kompromisu, takže ani muslimská dogmata nepopouzí . Mínus bod za nereálné bojové umění, které se ukazuje jen v boji, při trénování Aicha zdaleka tak flexibilní (doslova létající) není. A mínus druhý bod za rychlé výhry. I bez nich by byl film atraktivní.

Emma ukazuje velmi jemné zacházení s charaktery, opatrné našlapování kolem lásky, trefné narážky a zábavné dialogy s něžnou vizáží ženského románu ke kávičce.

Takhle ne. Ten střih je moc velký chaos, podle mého zcela zbytečně překotný a vulgární. Nehumánní důkazy o tom, kdo je větší chlap. Nebo lesní zvíře? Vlastně partyzán.

Věřím, že svoje diváky si našla i tahle banda upocených teenagerů, kteří se živí lží a krádežemi. Spoléhají na slitování a přitom kudy projdou, tudy udělají čurbes. Jsou tak věrohodně nechutní, že nechápu, jak jim někdo může otevřít dveře. Star je jiná, proto jsem s ní byla až do konce, abych ji podpořila v separaci od téhle zavšivené tlupy orangutanů. Ale zbytečná časová investice! Zřejmě našla v té špíně zalíbení a na sny o svobodě se vykašlala. Nebo ne?

Last Night mi doporučil můj "oblíbený" a dobře udělal - odhadl spřízněné filmové chutě. Jméno Massy Tadjedin si odteď budu pamatovat. Scenáristicky i režisérsky totiž dokázala naprosto přesně vystihnout, jak často funguje nevěra. Detailně vykreslila obě varianty běžného motivu k sexuálnímu chování za hranicí partnerské soudržnosti. U Joanny je to už stará záležitost, mnohokrát zracionalizovaná. Příležitost přichází sice v pravou chvíli, ale už není testem vášně, prověřuje jen její nadhled a reálnou hodnotu manželství. Tahle zkušenost je bolestivá, ale má perspektivu. Michaelova zkušenost naopak představuje motivačně aktualizované sycení, příležitostné, neperspektivní a fyzické. Jedná iracionálně, avšak už tehdy s predikcí urputné práce na lži, a to už hned od rána. Ví, že ho čeká práce nepříjemná, duševně všudypřítomná, vysilující... Takže se Michael buď naučí otupit se opakovanými nevěrami, nebo bude systematicky pracovat na výstavbě svého superega, které stráví jeho energetické rezervy a nakonec ona momentální fyzická slast získá pachuť zbytečnosti. Massy Tadjedin tyhle pocity marnosti a výsledného neuspokojení nechává mistrně zrcadlit v tváři krásně vyzývavé a smutně nenasycené predátorky Evy Mendesové. Ta už má evidentně tohle za sebou. No, pěkná a neomrzelá podívaná do rezervoáru žádostivosti.

Obvyklý příběh obyčejné rodiny násilnického alkoholika, submisivní manželky a dospívajícího komunisty. To vše hezky zakomponované do sociálního kontextu norské kultury po roce 1985. Mladý Jarlu, introvertní sympaťák, ale vyrostl do podivné buchty, nemohu tedy víc než za 3. Jak málo stačí k narušení dobrého dojmu.

Spíše zklamání, přitom zajímavé téma a velký potenciál sladkého Gaela Garcíi Bernala. Ale nic moc. Tedy nic z hlediska zaujetí, zapálení, zalíbení a zamyšlení. Ploché, nearomatické, bezvýrazové a všechno jenom nakousnuté. Na konci si kladu otázku: co tím ten Pedro chtěl vlastně říci?

Mafie, rodina, rodina, mafie - pekelná morálka, pravda, nepravda, prospěch osobní a veřejný, těžko rozlišovat. Vztah manželský, ale i vztah rodičovský či přátelský, mají zcela jinou úroveň, než by se dalo předpokládat. Norma je posunutá směrem k pudu sebezáchovy. V tom ale zároveň spočívá napětí a přitažlivost. To tady ještě nebylo.