Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Horor
  • Akční
  • Sci-Fi

Recenze (261)

plakát

Contracted: Phase II (2015) 

Pokračování původního filmu nebylo nevyhnutelně nutné, ale nic proti němu nenamítám. Neřekla bych, že kvalita šla dolů a snímek hodnotím zhruba srovnatelně jako první film. Efekty upoutají v obdobné míře, samozřejmě již tolik nepřekvapí jako v původním filmu, nicméně ani nezklamou. Tentokrát je děj obohacený i o kriminalistické vyšetřování, což jej činí živějším.

plakát

Contracted (2013) 

Jak je mým dobrým zvykem, před začátkem filmu jsem si připravila svačinku na talíř a těšila jsem se na divácký zážitek. Vzhledem k tomu, že se ráda nechávám překvapit a dost často se mi stává, že opravdu nevím, o čem film bude, na svačinu sice došlo, ale můj apetit byl znatelně menší než obvykle. Nevyhnu se srovnání s tématicky příbuzným Thanatomorphose, který byl svým vyzněním depresivnější a chmurnější, nicméně Contracted zaujal zase jiným způsobem a hodnotím ho víceméně podobně. Mladá žena se snaží aktivně řešit problémy svého zdravotního stavu, které nastávají po nechráněném pohlavním styku s neznámým mužem, avšak zdravotnictví jí v tomto směru příliš nenapomáhá. Viditelná a nápadná transformace jejího původního vzhledu nastává extrémně rychle, ani veškeré vychytávky dekorativní kosmetiky a make-up situaci neřeší. Vše se děje nesmírně rychle a můžeme sledovat i změny psychických stránek mladé ženy. Snímek graduje po několika, pro hrdinku jistě nekonečných dnů, během nichž se její tělesná schránka mění ve shnilé maso se všemi nevýhodami, které tento stav přináší. Snímek doporučuji pouze divákům, kteří jsou nakloněni snímkům zobrazujícím bez jakýchkoli příkras všemožné odpudivé a nechutné záležitosti.

plakát

Thanatomorphose (2012) 

Zneklidňující film s množstvím explicitních scén, které divákovi ukazují, kterak lze dopadnout v případě, pokud podceníme varující příznaky změn zdravotního stavu a nenavštívíme lékaře. Ale teď vážně: hrdinka filmu mně osobně nebyla příliš sympatická a nedovedla jsem se s ní nějak ztotožnit, ani mi jí nebylo líto. Nějak jsem nechápala její pasivitu a to, jak se nechává využívat svým přítelem. Ploužila se tam osamělá v tmavém bytě a tak nějak se poddávala osudu. Na druhou stranu, pokud by k lékaři šla hned po objevení prvních modřin, nevznikl by tento film... Ano, film je opravdu hodně nechutný a odpudivý a detailně zobrazuje to, o co zdaleka ne každý stojí. Pro mě ovšem pecka.

plakát

Schramm (1993) 

Jsem přesvědčena, že film je určen pro diváky, kteří mají za sebou bez psychické újmy filmy jako jsou oba díly Nekromantika či Todesking. Pro ty bude Schramm znamenat určité obohacení v rámci tohoto specifického žánru, na první dojem "pouze" zobrazujícímu nechutné a odpudivé aspekty života hlavního protagonisty. Otevřenou formou můžeme sledovat život a počínání v podstatě velice osamělého a nešťastného člověka a snad i trochu proniknout do jeho mysli...

plakát

Špičák (2009) 

Pro různé podivíny mám obvykle velkou dávku pochopení. Ostatně, libůstky mohou být různé, že... Řekla bych však, že v tomto filmu je podivného mnohem víc, než je zdrávo. Před shlédnutím filmu jsem opravdu netušila, co můžu očekávat, takže jsem potom doslova zírala. Film pro mě byl bizarní a znepokojivou podívanou, od které jsem se však nemohla odtrhnout. Scéna s kočkou, ač krátká, je pro všechny milovníky koček jako jsem já, doslova nestravitelná. V této rodině, okolo jejíhož uzavřeného světa ve světě se vše točí, bych opravdu žít nechtěla. Nevím, komu bych film s čistým svědomím mohla doporučit... na druhou stranu byl pro mě fascinující a neporovnatelný s čímkoli, co jsem zatím viděla.

plakát

No moriré sola (2008) 

Již při úvodních titulcích, během nichž můžeme sledovat ubíhající - nekonečnou - silnici, jsem měla pocit, že jsem zvolila vhodný film na sobotní odpoledne. Má očekávání byla naplněna měrou vrchovatou. Jistě má každý divák filmy, ve kterých by se chtěl ocitnout a prožívat filmový příběh spolu s jeho hrdiny - jsem však přesvědčena o tom, že v kůži a v tělech hlavních ženských postav tohoto filmu by se nechtěl ocitnout NIKDO. Film je brutální a nemilosrdný, samotná scéna rape je (ne)příjemně dlouhá, děj není předvídatelný jako v případě podobných snímků. Milovníci žánru si pošušňají. Je asi zbytečné upozorňovat, že film nelze v žádném případě doporučit pro párové sledování...

plakát

Run! Bitch Run! (2009) 

V rámci subžánru rape and revenge bych snímek hodnotila mírně nadprůměrně. Určitě není nudný a zvrhlý divák si přijde na své. Líbí se mi styl, kterým je film natočen a působivá pro mě byla i letní atmosféra, která je zde doslova cítit. V některých filmech tohoto typu jsou mi hlavní postavy někdy i vcelku lhostejné, v tomto filmu jsem ale tu dívčinu opravdu litovala... Po vizuální stránce jí sestřičkovský úbor ve druhé části filmu velice slušel a to, jak se vypořádala s vykonavateli svého zprznění, bylo motivováno asi nejen pomstou samotnou, ale i z pocitu beznaděje do té doby nevinné dívky. Nicméně nemohu dát vyšší hodnocení, protože mi ve filmu "něco" přece jen chybělo... ale milovníkům žánru určitě doporučuji.

plakát

Plivu na váš hrob (2010) 

Zdařilý remake filmu z konce 70. let, který je určen pro specifické publikum. Oproti původnímu filmu nás film vzhledem k době svého vzniku posunuje do moderní doby se všemi jejími vymoženostmi jako jsou mobilní telefony a digitální kamery - a to s jejich výhodami i nevýhodami. Co se týče samotného filmu, dějová linka původního snímku je v podstatě kopírována a nedochází k zásadním odchylkám. V závěru filmu se oči otrléhoo diváka mohou potěšit zdařilými a inovativními formami pomsty hlavní hrdinky. S povděkem jsem kvitovala, že tato část filmu není nikterak ošizená nebo uspěchaná. Vychutnala jsem si každou minutu filmu a doporučuji jej ke shlédnutí podobně naladěným divákům.

plakát

Plivu na tvůj hrob (1978) 

Ano, takovéto snímky jsou to pravé pro můj pokleslý vkus a nutno říci, že se za to vůbec nestydím! Vzhledem k době svého vzniku se jedná o film, který i po téměř třiceti let od svého natočení dovede na diváka zapůsobit a vyvolat emoce. Ale pozor, není to samozřejmě snímek určený pro každého diváka. V rámci subžánru rape and revenge jde o film, který by měl ale vidět každý fanoušek. Nejprve ospalá atmosféra poklidného letního pobytu na osamělé chatě se pro hrdinku - začínající spisovatelku, mění velice rychle v brutální jízdu, kterou si dozajista nepředstavovala. Pokud se budu snažit vžít se do mysli hlavní ženské postavy, muselo to martýrium pro ni být nekonečné. Závěrečné revenge mě potěšilo svou nekompromisností a vynalézavostí. Po shlédnutí podobných starších filmů si vždy povzdechnu, že ta 70. léta měla něco do sebe...

plakát

Semena zla (1981) 

Bohužel ačkoli mám brakové filmy 80. let jinak ráda, v tomto případě nemůžu dát lepší hodnocení než dvě hvězdičky. Nápad byl vcelku dobrý, ale... ztvárnění dosti nejednoznačné, šlo z toho dostat jistě více. Postavy jednaly zmatečně a nekoordinovaně. Nechápu, jak by mohli být tito lidé vysláni do vesmíru - předpokládám, že zrovna tato skupina by nemohla projít žádnými psychotesty. Pro mě stačilo vidět jednou, repete netřeba.