Florfila

Američani jednoduše nic inteligentního vymyslet neuměj. Ukazují náctiletejm pitomcům, že fackovat ročiče, když s nimi nesouhlasí, je naprosto v pořádku a vlastně hrdinství. A my se potom můžeme divit kam se poděla veškerá úcta... Komedie spíše k pláči, než k smíchu...

Přiznám se, že Woodyho Allena doceňuji až v posledních letech. Má obrovský cit pro komediální drama a citové rozpolcenosti. U tohohle snímku bych se však přikláněla k dramatu a Cate Blanchett byla naprosto vynikající. To je herečka s velkým R a její výkony jsou rok od roku brilantnější. Jen mě trochu zarmoutil otevřený konec, nebo bych měla spíš říci nepříliš šťastný konec? Každopádně to byla zajímavá podívaná. To je tak, když paničky upřednostňují luxus před vším ostatním a potom se nestačí divit...

Natočeno neuvěřitelně syrově realisticky. S každou minutou jsem měla žaludek sevřenější a hrdlo se mi stahovalo, jako by mě někdo škrtil ledovou rukou. Na potratech já osobně nevidím nic špatného, ale tenhle a v téhle podobě bych určitě zažít nechtěla. O neuvěřitelném přátelství, jež bralo dech ani nemluvím. Cítila jsem každý pocit, každou těžkost, jež si musela hrdinka snímku projít. Ať už se jednalo o běžnou záležitost vyzvednutí klíče od hotelového pokoje, která se v tomto podání stala jednou z těžce překonatelných záležitostí, až po konečné hledání místa, kde se zbavit plodu, jež bylo provázeno pocitem strachu, a jen stěží ovládané paniky. Neuvěřitelný snímek.

Tak tohle bylo přesně podle mého gusta... Atmosféra filmu velice podmanivá. Od začátku bylo však jasné, že to někde nevyjde... A celou dobu jen čekáte, kde se to zmrší... Neuvěřitelně mě vábily herecké výkony, zvláště pak Patricie Clarkson ála věčně sjetá Greta... Milostné výjevy byly velice vzrušující, stejně jako použité fotografie... Po dlouhé době film, který si budu ještě dlouho pamatovat...

Vůbec jsem nečekala jaký to bude mít spád. Nálada byla mrazivě napínavá. S horolezci jsem prožívala každou minutu a cítila jejich fyzické vyčerpání. Nakonec jsem jen koukala s otevřenými ústy... Výborná podívaná. A říkám, že je to výborná podívaná, jelikož je to zcela mimo můj běžný filmový obzor...

Tak tohle byl neuvěřitelně blbej film. Nemůžu si pomoct, ale americké idiotství mě rozhodně nerozesměje. Naopak se mi chce brečet. Opravdu kroutím hlavou nad žánrem komedie. Co je na debilitě vtipného, opravdu netuším. A když Bay tvrdí, že je to podle skutečných událostí, chce se mi brečet. A navíc nesnáším napuchlý, steroidama vymatlaný hovada. Většinou se totiž nijak neliší od hamburgrama nacpanejch podsvinčat, které mimochodem nesnáším taky. Tohle asi nebude ten nejlepší komentář, co jsem napsala. Ale blbej film si ode mě zaslouží jen blbej koment...

Tak tohle byla neskutečně vyčpělá a emocionálně chladná záležitost. Jakoby všechno, co se tam dělo, do sebe vůbec nezapadalo a bylo to poslepované jen tak halabala. Jednu hvězdu dávám jen proto, že mě okouzlilo malebné městečko ve kterém bych chtěla strávit zbytek života, i když to není pravda (snad každý chápe) a za docela obstojný soundtrack.

Všechno je to o tvrdohlavosti a o generačních rozdílech. Ač film měl velmi dobrý potenciál, nějak mě nedokázal úplně zaujmout a vtáhnout do děje. Skvělá muzika, která prostupuje dějem byla podávána velice plytce... Tento film byl pro mě velice emočně slabý. Jediné, co mě dokázalo zaujmout bylo konečné sbližování otce se synem. To jak se jeden od druhého dozvídali důvody svého chování... "...tu noc to pro ni bylo poprvé a pro mě taky a tys mi řekl ať tu píseň vypnu..." Já osobně tohle ve svém životě nikdy neopomíjím, vždycky se nejdříve zajímám, proč lidé jednají tak, jak jednají. Protože naše činy mají vždy nějaký osobní důvod aniž bychom se o ty důvody dělili... Jedná se o dva slepé úhly pohledu...

Můžete se na to koukat třeba tisíckrát a vždy objevíte něco nového... Po zhlédnutí se vám na tváři objeví připitomělý úsměv a srdce zaplaví radostné uspokojení. Jednu dobu jsem ty jeho cesty vášnivě sledovala na jeho stránkách a přála si být Matt. :o)

Ze začátku jsem se bavila, vlastně jsem se bavila až do poslední čtvrtiny filmu. Mrzelo mě, že nebyla více konkrétní Kempova postava... Dokud mu sypalo, s malou nelibostí bral a když se výsluní ztratilo v nenávratnu, stal se z něj bojovník za dobro. Takže nakonec jsem na ten film nekoukala jako na něco, co by mělo hloubku, ale na něco, co mě pobavilo... Jen nevím, jestli mě to bavilo na tři, nebo na čtyři hvězdy... Zatím dávám tři a postupem času se uvidí.