x-tony

Nebudu skrývat rozčarování. Začátek smrdí kulisami a trpí poněkud vlažným úvodem. Leč to jsem ještě překousl, protože po navštívení (silně kulisového) hvozdu se to rozjelo a já čuměl na plátno jako puk. Následná akční scéna v sudech mě přikovala do sedačky a já čekal, co ještě přijde. Ale v tuhle chvíli už to šlo do kytek. Pauza v jezerním městě ze mě smetla nadšení a já se začal nudit. A díky tomu jsem zbytek filmu takřka odzíval. Až nyní jsem ucítil smrad toho umělého a zbytečného natahování o kterém všichni melou a zíval jsem ještě víc. Políben knižní předlohou jsem měl u honičky trpaslíků s drakem výrazný WTF element a jelikož jsem věděl jak to dopadne, celá akční sekvence tím pádem postrádala napětí. Střihy do Jezerního města, kde tam elfíci mydlili skřetí komando byly krapet otravné a lážo plážo bych to vypustil nebo razantně zkrátil. Ale abych jenom nehanil, rozhovor Bilba s drakem byl snad ještě lepší než hádanky ve tmě a co se týče Gandalfova putování, následný střet s Nekromancerem byl celkem kulervoucí, ale nemohl jsem se zbavit pocitu, že zbytečný. Doufejme jenom, že všechny linky příběhu, které se zdají být jaksi navíc, budou ve třetím díle spojeny do pořádného finále. Nebýt toho závěru, byl bych nadšen, ale takhle jsem odcházel z kina, mírně řečeno, nasrán. Ale s odstupem času, jsem si uvědomil, že nebýt zbytečného veleakčního finále, film by nebyl dostatečně ukončen a výsledný dojem by byl snad ještě horší. Proto doufám, že po druhém shlédnutí budou mé pocity z filmu lepší. První půlka 10/10, druhá půlka 5/10. A Šmak je frajer. Naživo by si z něj každý nasral do gatí, a kdo říká, že ne, kecá.

Jsem docela pobaven jak někteří neustále srovnávají Hobita s Pánem prstenů. Knižní adaptace Hobita i LOTRa se od sebe liší v mnoha směrech a film není pokračováním. Nejmenuje se Pán prstenů: Hobit. K filmu jsem přistupoval jako k celku, který funguje sám o sobě a neberu ho moc jako prequel, ale jako nový příběh, nezávislý na starší trilogii. Dále mám pocit, že film trpí velmi oblíbenou křečí a to přehnaným očekáváním. Neboli, tak dlouho jsem se těšil, až jsem nakonec seděl v kině pln očekávání na kulervoucí akci, která mě zfoukne ze sedačky, dialogy plné metafor a životních mouder a emoce tak silné, že spotřebuji balení kapesníků xxl. Slyším kritiku, že trpaslíci nemají moc prostoru. Kdyby ho měli nadávky by zněly, že trpaslíci si pro sebe ukradli spoustu času. Věřím, že nebýt prstenové trilogie, Hobit se dočká nadšenějšího přijetí. Do kina je nutné jít s čistou hlavou a neočekávat bomba pecku, gigafilm století. Z kina jsem odcházel nadšený a to mi ke štěstí stačí. Samozřejmě, že se mi nelíbilo všechno. Některá akce mi připadala místy jak z nepovedeného King Konga a stopáž byla přece jenom trochu zbytečně dlouhá. Jinak si nemůžu stěžovat. PS: Zajímalo by mě jaké by bylo přijetí vás kritiků, kdyby byla adaptace otrocky věrná knize a byly by z toho nové Letopisy Narnie.

Poslední dobou můj nejoblíběnější seriál