D.Moore

.tcíř užům mítaz oc ,onhcešv kat ej ot A .teneT mesj lědiV

Kdo čeká komplexní portrét Václava Havla ve 105 minutách, bude zákonitě zklamán, protože tohle není ten typ filmu. Tohle je totiž taková především náladová záležitost, která záměrně nechává většinu postav bezejmennou a divákovi je nabízí jako nějaké personifikace různých názorů a povah té doby. Havla (mimochodem mám dojem, že ani jeho jméno během filmu nezaznělo) dokonce nenechá s výjimkou četby doznání pronést jeden jediný projev, zformulovat pořádnou myšlenku, nedá prostor žádné jeho hře a ukazuje ho pořád hlavně jako obyčejného člověka, jenž hledá správný životní postoj a zároveň se ten život snaží žít. Jak se Havel měnil a díky čemu a proč se rozhodl stát prezidentem, film ukáže ve zkratce během tří scén s Dubčekem. Protiváhou k tichému Havlovi v úžasném podání Viktora Dvořáka je samozřejmě burácející živel Landovský Martina Hofmanna, Aňa Geislerová mě potěšila tím, jak byla negeislerovská, a režisér Slávek Horák měl zase hodně nápadů, které mu navíc vyšly - hravé, pro někoho příliš doslovné metafory, dusivá atmosféra vězení i humorná odlehčení na těch správných místech... Havlovi se tu nestaví pomník, ale i tak film jeho odkaz oživuje stylově a důstojně.

V hlavních rolích manipulace a svědomí. Snad o něco delší než bylo nutné, ale i tak více než dobrý film s úžasnými Johnem Turturrem a Ralphem Fiennesem. Kvůli zmíněné stopáži jsem sice párkrát zívnul, ale ve výsledku jsem se vlastně pořád bavil a byl jsem neustále zvědavý, co se stane dál. "Diváci nechtějí vidět přehlídku inteligence. Chtějí vidět peníze."

Ať si to tempo udrží, ať si to tempo udrží, přál jsem filmu po skvělém čtvrthodinovém úvodu, ale bohužel marně. Bylo tu našlápnuto na takřka funèsovskou komedii se satirickým podtextem. Nepovedlo se. Neříkám, že jsem se při zbytku Americké nakládačky (skvělý překlad) už nepobavil, například frankensteinovská scéna prvního zavařování byla úžasná, jenže jinak to všechno bylo takové očekávatelné. Tweety, takřka vše s Benem... Seth Rogen je ale super, tradičně skvělá byla i Sarah Snook (akorát jí bylo málo) a velmi se mi líbila neznámá Molly Evensen v roli Herschelovy stážistky. Absolutní chválu nicméně musím pět na hudbu - nejžidovštější soundtrack, jaký jsem slyšel od Schindlerova seznamu, a nejzábavnější židovský soundtrack od Dobrodružství rabína Jákoba.

Navzdory slibné atmosféře i nápadu vládla v tomhle lese hrůzy na můj vkus až příliš často nuda. Promarněný čas to sice nebyl, ale že bych si Mařenku a Jeníčka chtěl někdy pustit znovu a hledat v nich něco víc, jako mě k tomu před pár lety doslova nutila mnohem lepší Čarodějnice, to bohužel ne.

Jediné, co bych druhé řadě Doom Patrol mohl vytknout, by bylo, že není delší. Alespoň o jeden díl, protože... No protože já bych ho zkrátka moc chtěl. Tahle řada byla ve spoustě věcí stejná jako předchozí, ale díky menšímu počtu dílů a díky tomu, že seriál minule tak rozdal karty, mohla jít rovnou na věc a s ničím se nepárat. S hrdiny, kteří dostávají do jednoho nesmírně zabrat, i s divákem, který dostává s nimi. Řadu scén v řadě dílů jsem vážně sledoval s vlhkýma očima nebo rovnou přes slzy a bez legrace jsem se bál, co přijde dál. Přesto všechno ale seriál neztratil nadhled a nevzdal se bizarních blbůstek typu sexuálních duchů, což je super. A největším trumfem je samozřejmě postava Dorothy, to ale asi nemusím dodávat.

Všechno stojí na dobře využitém nápadu, sympatickém Josephu Gordon-Levittovi a drsnodrsném Jamiem Foxxovi. Zdá se vám to málo? Mně to tedy úplně stačilo.

Bezproblémový akčňák, kterému jsem rád leccos odpustil. Mrakodrap na mě totiž zapůsobil stejně jako některé z (dnes takzvaně klasických) filmů s Arnoldem S. nebo Sylvesterem S. - nebyla to vždycky mistrovská díla, ale právě díky těm dvěma pánům jsem se na ně pokaždé podíval rád a právě díky nim mě ty filmy bavily. Dwayne Johnson je na tom tentokrát stejně jako oni. Je charismatický, drsný, držíte mu palce i když víte, že všechno dobře dopadne, bavíte se. Oceňuji hlavně to, že po blbinách typu Jumanji, Rampage a San Andreas se Johnson objevil v něčem, co není úplně pitomé ani parodické, ale co se bere v rámci žánru nákladných béček vážně a humorem se jen tu a tam odlehčí. Navíc je tu super nápad s tím, že hlavní hrdina má místo jedné nohy protézu, kterou mnohdy využije, a třeba scéna s jeřábem je tak přehnaná, až je výborná (při ní mimo jiné vynikne také Jablonskyho hudba, která je možná jednoduchá a rutinní, ale atmosféru dodat umí). Nečekal jsem moc a jsem spokojený.

Vynikající a především skvěle obsazená komedie, která ale dokáže také pořádně chytit za srdce. Florence Pugh není možné nefandit, Nick Frost je zábavný na sto dvacet procent a Dwayne Johnson asi tisíckrát víc než v obou Jumanji dohromady. Doporučuji všem, obzvláště pak těm, kteří čekají na novou řadu GLOW.

Není úplně dobře, když se film jmenuje podle hlavního hrdiny, který je ale ve výsledku tou nejméně zajímavou postavou ze všech. Je to škoda, protože Artemis Fowl měl velký potenciál, knížky i komiks jsou moc fajn, ale to nejlepší z nich, tedy právě toho Artemise, se do filmu přenést nepodařilo. V knize je to dětský ekvivalent nejmazanějšího padoucha z bondovek, ve filmu je to nesympatický kluk. Víc skoro nic. Ať se Kenneth Branagh s Patrickem Doylem snaží jakkoliv, ať jsou ostatní herci jakkoliv fajn, Artemis se prostě nepovedl. Zároveň je ale třeba férově dodat, že to rozhodně není takový průšvih, jak se někteří diváci mimo cílovou skupinu domnívají.