D.Moore

No tedy... Nic nového pod sluncem. Ani nic dobrého. Jakési napětí jen asi ve dvou scénách (Natalie jde pro cukr a vodu, závěrečné skrývání se), jinak víceméně nuda, nechutnosti, které vlastně ani nejsou nechutné, protože se hned okoukají, a slibný nápad s odvykačkou zašlapává do lesního podrostu stupidní chování všech - živých, mrtvých i polomrtvých.

Bergman a Bergman, detektivní kancelář je parodie, která trochu zůstala na půli cesty. Každý z autorů scénáře totiž nejspíš chtěl jiný film, a tak to dopadlo. Místy velmi vtipný snímek, místy pouze úsměvný, chvílemi lehce trapný, kdy každá Hybnerova klaunská etuda (obracení houslí) nebo každá úderná hláška („A jak vždycky říkám: Těžko na cvičišti, lehko na bojišti.“ - „To říkal Suvorov.“ - „Suvorov? Neznám. Dejte ho pro jistotu zatknout.“) je jako dar z nebe. Miloš Kopecký na mě zpočátku působil dosti unaveným dojmem (on tedy pravda hraje postavu chvílemi zmatenou víc než kapitán Lassard z Policejní akademie) a na Borisi Hybnerovi bylo vidět, že herectví a mluvení není ta nej kombinace. Ovšem od okamžiku, kdy se otec převlékl za četníka a syn za člena orchestru, bylo vše v naprostém pořádku. Tři hvězdičky a kousek dávám i za skvělého dirigenta Jana Přeučila. „Pane Jordane? To E bych prosil podržet, dokud vám neukážu, ano?“ - „Mě vyrušil ten výbuch, pane dirigente...“ - „Jaký výbuch? Výbuch to bude zítra, až mi nezahrajete to dvojité staccato.“

Film vládního výboru pro turistický ruch. Bylo třicet let po válce, dva roky po roce 1968, čili vše začíná kratičkou exkurzí za Slovany a pak už hurá do roku 1945, k osvoboditelům, vynášet do nebe, jak se která města oklepala z válečných zranění a plynule přejít k tomu, že jsme pořád vyspělejší, všechno, co děláme, děláme dobře, ba přímo nejlépe... A to je kámen úrazu. Já prostě nesnesu pohled na tu takzvanou civilizaci a ten takzvaný pokrok, který nám dal krásná města plná krabic (jako třeba Zlí.. totiž Gottwaldov), který nás oblažil těžbou uhlí a plundrováním Mostecka, který toho zkrátka tolik nenávratně zmršil... Záběry v tomto propagandistickém dokumentu jsou hodnotné, ano, ale z mého pohledu především hrozně smutné. Nejde o tu propagandu "Družstevníci z JZD Horní Polní nadšeně testují nový traktor ukrajinské výroby a s úžasem zjišťují, že kromě jízdy vpřed umí také couvat", které se dnes smějeme. Jde o něco mnohem, mnohem horšího.__P.S. Pokud máte chuť, zkuste experiment. U dokumentu vypněte zvuk a pustťte si k němu soundtrack z Koyaanisqatsi. Děs a hrůza se dostaví samy. Zaručeně. https://www.youtube.com/watch?v=f7m-zPn_wYU

Tyhle vážně míněné, ale skrznaskrz pitomé filmy člověka pobaví víc než leckterá úmyslná komedie. Obrovský pták, který vypadá jako noční můra tvůrců Sezamové ulice, lapá stíhačky i bombardéry, labužnicky je rozkusuje a následně si pochutnává na nebohých pilotech, kteří se snášejí na padácích... To je ale ptákovina. Doslova. Na takový počin ani není třeba točit parodii - určitě by nebyla zábavnější.

Vojenská část (tedy zhruba druhá polovina filmu) má něco do sebe a několikrát mě opravdu rozesmála, ale předcházely jí až příliš potrhlé a bláznivé momenty. A o nějakém ději lze taky mluvit pouze v uvozovkách.

Nejvíce se mil íbila povídka, v niž znuděná manželka odcházela nadobro, jinak se musím přiznat, že nic moc. Ale možná jsem jen neměl správnou náladu.

Svižná žánrová záležitost s perfektními akčními scénami, sympatickým hereckým obsazením a příjemně popcornovou atmosférou, v níž své místo najde napětí i humor. Zpočátku jsem se bál, aby Lovci mafie příliš nevykrádali Neúplatné, ale postupem času jsem na to úplně přestal myslet a jen jsem se prachsprostě bavil. A vlastně proč ne.__P.S. Jablonskyho hudba (tentokrát se mi líbila) zní trochu jako Zimmerův Sherlock Holmes a v závěrečné skladbě "Gangster Squad" cituje Morriconeho Neúplatné. Ne že by to vadilo.

Dokonalé spojení nádherné Novákovy hudby a vybroušených černobílých obrazů Slovácka. Balzám pro (d)uši. https://www.youtube.com/watch?v=siQuYu6VnOk#t=81

Proč bych to nepřiznal, když se to o mně stejně ví: Někdy jsem strašlivý moralista. Proč jsem ale teď neměl nejmenší problém s romantickou komedií, jejímž hrdinou je nevěrný záletník, kterému nedělá vrásky svádět jinou ženu, ačkoliv jeho manželství je vlastně idylické? No ano, mohou za to George Segal a Glenda Jackson, zcela okouzlující pár, kterému to neskutečně sluší a který sympatiemi přímo hýří. Navíc když scénář Na úrovni je tak štědrý na situační i slovní humor, nabízí perfektní scény typu "moje žena, naše děti a tchán i tchyně poletí s námi" nebo "golfová sázka s bratranci kamarádů bratranců...". A asi úplně nejvíc se mi líbilo, že do konce filmu zbývalo nějakých deset minut a já vůbec netušil, jak scenárista a režisér v jedné osobě vše vyřeší. No... Myslím, že to vyřešil na jedničku. Na úrovni mi zkrátka udělalo opravdu velkou radost.__P.S. DVD vydané Vapetem ukrývá vynikající československý dabing z roku 1977 s Ladislavem Mrkvičkou e Evou Hudečkovou. Nenechte si ujít.

Klenot, který si Česká televize bohužel bůhvíproč bedlivě střeží a z archivu ho vytahuje na světlo světa jednou za uherský rok... Vlastně ještě méně. Třeba dnes je to 100 let od narození Rafaela Kubelíka, a koncert jsme v programu zase nenašli. No co. Alespoň že je (rozdělený na části) k vidění na YouTube, že. Ze záznamu přímo dýchá neskutečně silná atmosféra a dirigentova čirá radost a dojetí. Režie záběry na něj, na tři orchestry v jednom a na do posledního místa zaplněné Staroměstské náměstí prokládá vděčnými pohledy na Prahu, všechno se krásně doplňuje se Smetanovým mistrovským dílem, až se tají dech. Obzvlášť miluji ten moment ve Vltavě, kdy do ticha mezi svatební polkou a rejem lesních víl začne odbíjet pražský orloj.