D.Moore

Nehorázná, ale nehorázná kravina.Nebýt Jiřího Lábuse a Oldřicha Kaisera, byla by Revue na zakázku nejspíše jen dalším z rozporuplných filmů Zdeňka Podskalského, které vznikly v posledním desetiletí jeho života. Jenže zásluhou pánů "Kailábistů" vzniklo něco... Něco nepopsatelného. Výsledek lze přirovnat k o dost ztřeštěnějšímu Trháku nebo ještě lépe (či hůře) k Hodinářově svatební cestě Korálovým mořem. Ano, sledujeme dvojici komiků vyslanou do Kazachstánu organizovat velkou lední revue, ano, jsou tam postavy typu odvážného kazašského náměstka, ano, je to plné ukázek šikovnosti východních soudruhů (ať už jezdí na koních nebo bruslí)... Ale Kaiser s Lábusem to celé tak neodolatelně a k popukání vtipně komentují! Každý, kdo má jejich typický humor rád, by tenhle snímek, který podle mě není ani na minutu myšlen vážně, neměl minout.

Nudný a hloupý scénář, který Michael Cristofer napsal, sám také zrežíroval. Nudně a hloupě (čili by se poněkud škodolibě dalo říci, že odvedl dobrou práci). Co má být překvapivé, je sprostě očekávané, co má gradovat, ubíjí nudou, co má působit dojemně, je trapné až hanba. A nevýrazný pár Banderas a Jolie výsledku také nepomáhá... Ne, ne, ne, není to ani podprůměrné, je to skrnaskrz špatné. Je to hodinu a tři čtvrtě trvající telenovela obsahující vše, co je telenovelám vlastní. Zaujala mě vlastně jen hudba Terrence Blancharda.

Hrůza hrůzoucí, tady si někdo buď zase spletl žánr, nebo nevím, co znamená "rodinný film". Vždycky jsem si myslel, že to je film, který se má v ideálním případě líbit celé rodině, film, ze kterého si má každý vybrat něco, a nikdo se kvůli tomu, že se na něj dívá, nemá cítit trapně. Jenže Ať žijí rytíři snad nemůže zaujmout nikoho staršího pěti let (čili bych tohle dílo nenazýval ani dětským filmem, spíš předškolní podívanou), což je dost hrozné. Z pohledu dospělého chybí Janákovu počinu naprosto všechno - příběh, humor, atraktivní podívaná na cokoliv (kohokoliv) živého či neživého, atmosféra, smysl. Herci jsou vesměs příšerní (ti dětští se, pravda, tu a tam snaží, ale k ničemu to není) a především Pavel Kříž by za svůj výkon zasloužil pověsit z hradeb hlavou dolů. Fuj.

Od klasiky bych čekal víc než opakovaný a natahovaný vtip. Pár slušných momentů Večeře pro jednoho sice měla, ale přišly bohužel až před koncem (náhlé překlopení hraběnčiny židle například), kdy jsem byl otrávený tou takřka desetiminutovou křečovitou nudou, která jim předcházela, a už jsem na ně vlastně ani nebyl zvědavý.

Krásně podivné (a podivně krásné).

Ničím neurážející silvestrovská slepenina tří příběhů s parádním, ale občas až moc huhňajícím Pavlem Landovským, a s dobře vybranou trojicí jeho protihráčů. Malé, nenápadné, ale vcelku zábavné dílko.

Dobře obsazená, ale strašlivě napsaná malá zbytečnost, jejíž zoufale nevtipný scénář až podezřele připomíná komediální pokusy, které v televizi vznikají dnes. Smutné.

Těžko filmu vyčítat, jak se chová k Haškově klasice, když takřka stejně při její adaptaci kdysi postupovali tvůrci "těch našich starých dobrých" dvou hraných snímků. Na rozdíl od tohoto animovaného Švejka se však Steklého kusy mohou chlubit především nezaměnitelnými hereckými výkony, které z nich dělají tu pravou podívanou, a díky nimž mají vtipy a dialogy vůbec tu správnou šťávu. Nemůžu si pomoct, ale z těchhle britsko-ukrajinských kreslených úst mi všechny ty slovní přestřelky a nadávky zněly hrozně lacině. Možná to bylo nehezkým českým dabingem, možná ne.

Nezajímavý, zbytečně dlouhý dokument s (jak už to u těchhle dokumentů bývá) několikrát opakovanými animacemi, vědci, kteří se neustále něčemu diví jako malí kluci a vy jim přitom nevěříte, že žasnou doopravdy, a s odborným komentářem pro všechny, z něhož se kromě jiného dozvíte, že "horizontálně" znamená vodorovně a že robota k notebooku připojují USB kabelem. Ani moje láska k dinosaurům mě nedonutila dát více než hvězdu.

Hmm, napodruhé je tahle hra mnohem lepší. O hvězdu. Nuda zmizela, nepřehledné se stalo přehledným, vtipné mnohdy ještě vtipnějším... A geniální neviditelný oblek ještě geniálnějším.