Sarkastic

Černá kniha se mi líbila o něco víc, tím však nechci říct, že by byl Soldaat van Oranje horší, to určitě ne. Jen mi přišlo, že novější Verhoevenův počin, který měl jen o něco kratší stopáž, nabídl dynamičtější a napínavější podívanou. Možná je to tím, že u Oranžského vojáka se režisér teprve rozehříval a později už věděl, jak na to nebo tím, že Zwartboek měl více šťávy, hlavní hrdinka podstupovala větší nebezpečí a člověk jí o to více fandil, těžko říct. Každopádně tento snímek má divákovi, který se vyžívá ve válečných dramatech z II. světové, opravdu co nabídnout a já ho můžu jen vřele doporučit. Jenom mi přišlo trochu úsměvné, jak moc málo bylo holandské pobřeží hlídané, že si tam mohli agenti připlouvat a odplouvat, skoro jak se jim zachtělo, min. v porovnání s tím francouzským, ale to je pouze menší vada na kráse jinak realisticky vyznívajícího filmu :-).

Tak film stojí vyloženě na perfektním Firthovi, kterému zdatně sekundují Rush a Carter. Kromě nich však stojí za zmínku už jen hudba a neortodoxní praktiky Loguea. Příběh samotný mě moc nestrhl, opěvovaná a náležitě oceněná režie mě taky nijak zvlášť nedostala. Možná jsem jenom nebyl při sledování naladěný na tu správnou vlnu, ale takhle je pro mě Králova řeč "pouze" solidní 4*-ovka.

Moje první filmové setkání s panem Bondarčukem dopadlo dobře. Osud člověka mě zaujmul svoji syrovostí, uvěřitelností (i když uznávám, že to občas trochu skřípalo), zajímavým příběhem a výborně zahraným hlavním hrdinou. Dokonce se zde našlo místo i pro trochu sentimentu. Ještě s ohledem na rok výroby a technickou kvalitu snímku to budou poctivé 4*.

Příjemný film, kde převládá romantika, ale občas se zde najdou prvky hořké komedie a několik scén opravdu pobaví. Akorát je možná trošku škoda, že se ke konci hraje na vážnější notu, což mě docela překvapilo a zároveň lehce zklamalo. Ale jinak jsem si tuto pohodovou záležitost ve společnosti Granta, MacDowell, Atkinsona a spol. dost užil a dávám solidní 4*. "Jak se má tvá nádherná přítelkyně?" - "Už není moje přítelkyně." Aha, páni. Nebyl bych kvůli tomu tak sklíčený. Povídá se, že nikdy nepřestala spát s Toby de Lislem, pokud jsi na to nepřišel." - "Ona je teď moje manželka."

Tak já nevím. Skoro všude tu čtu oslavné komentáře a přitom mně osobně Manhattan přišel vlastně o ničem a zdaleka ho neberu jako jeden z vrcholů Woodyho tvorby. Tématicky to je sice hodně podobné Annie Hall, ale ta obsahovala mnohem více humoru. V této vztahové konverzačce je ho minimum. Ani těch spoustu odkazů na klasiky(?) umění u mě nepadlo na úrodnou půdu. Zklamání, od mého oblíbence Allena jsem zvyklý na jinší kvalitu. "Byl tak silný a romantický, jak město, které miloval. Za jeho brýlemi s černými obroučky se skrývala sexuální síla pralesní šelmy."

Jednoduché, svižné, úsměvné. Škoda krátké stopáže."Haloo...a je to opravdu vaše upřímné, toužebné a soukromé přání, abych si zul botičky?".

Moc mě bavilo poslouchat a sledovat Oscarovo uhrančivé vyprávění plné vášně, sexu, lásky a také trpkosti, vystřízlivění, mučení. Velmi se mi líbila ta netradičně vzrušivá a provokativní atmosféra, která voněla jako vzduch po dešti, kterou jsem hltal a užíval si ji každým okamžikem. Scény z plavby sice už nebyly tak dobré, i když taneček dvojičky Thomas-Seigner, dychtivý a nadržený Grant či závěrečné vyústění příběhu stáli zato. Takovýhle příběh lásky se moc často nevidí a myslím si, že na něj jen tak nezapomenu. Dávám 5* a Hořký měsíc hodnotím jako nejlepší režisérův film. Výstižný komentář: Enšpígl

Zručně natočený, nadprůměrný film o drogách, u kterého mi, narozdíl od jiných uživatelů, kamera nelezla krkem. Díky většímu počtu příběhů a samotnému tématu jsem měl však trochu problémy si najít nějakou postavu, které bych vyloženě fandil, takže mi bylo vlastně jedno, jestli skončí pod kytkama nebo ne. Nějaké moje sympatie měl alespoň Douglas, ale po dost pochybné změně názoru před veřejností a dost nedůvěryhodném chování jeho dcery (od kdy se prominentní, vcelku inteligentní dceruška nechá obšťastňovat od pochybného barevného dealera jen aby dostala fet?!) mě přestal zajímat i jeho osud. Budou to ještě 4*, ale na víc snímek nemá.

Divný, zvláštní film, ze kterého jsem asi ne všechny výjevy a scény pochopil. Ale kromě absence českých titulků u německy mluvených pasáží (klasika u mě :-) ) a podivného promlouvání k divákovi ze scény s koňmi, vlastně ani tak moc nemám snímku co vyčíst. Svérázná ústřední trojice mi přišla někdy až moc šáhlá, ale v okamžiku, kdy přišlo na lámání chleba, se ukázala jen jako hlouček ustrašených a navzájem se obviňujících lidiček, což se mi moc líbilo. Stejně jako postupně narůstající paranoia ke konci filmu, nemluvě o autorově záměru. Slabší 4*, Kopytem sem, kopytem tam mě docela mile překvapilo.

Nemůžu si pomoct, ale od určitého momentu snímku (sblížení spolužáků mezi stromy) jsem film přestal považovat za důvěryhodný, stavil se k následujícímu ději téměř apaticky a samotný (mějte mě třeba za cynika, ale téměř "šťastný") konec mě už nechal ledově chladným. Za výkon Marty Vančurové (její roli trpící, osamělé matky) a Jiřiny Šejbalové (vdovy, která byla vskutku na zabití) to budou lepší 3*.