Traffic - Nadvláda gangů

Vždy jsem na Soderberghovi obdivoval ten zdravý odstup a nadhled, kdy faktům ustupují emoce, přesto to resp. právě naopak, na zážitku nic neubírá. Takový je i Traffic. Syrový, odosobněný pohled na jedno z nejpalčivějších témat našeho světa, tj; působivá exkurze do světa drog. To jak na stranu poptávky, tak nabídky, napříč celým spektrem, tj; od malých rybek (bezvýznamných pěšáků) až po úplné špičky. Soderbergh nementoruje, je pouhým pozorovatelem, nesoudí a nechává na samotném divákovi, ať si úsudek udělá sám. Co se samotného závěru týče, možná může SPOILER scéna s B. Del Torem sedícím u osvětleného baseballového hřiště plného dětí aneb “kdo si hraje resp. nenudí se, nezlobí” vyznívat (lehce) naivně, ale opak je pravdou. Pokud by se vytratila i ta poslední kapka naděje, můžeme to tu rovnou zabalit. Tuhle hru asi skutečně nelze vyhrát, to ale neznamená, že bychom ji měli přestat hrát. Přičemž paradoxně nejúčinější zbraní jsou ty nejmenší bitvy (vy)bojované uvnitř rodin, jak Soderbergh ukazuje na postavě soudce resp. právě jmenované hlavy ONDCP (otce) R. Wakefielda, přesvědčivě ztvárněném M. Douglasem. Traffic je snímek, který se opírá o silný příběh resp. více než zběžně propracovaný mnohovrstevnatý scénář, působivé herecké výkony, syrovou kameru a lehce upozaděnou režii, která dává hercům dostatečnou volnost, ale přitom je to právě ona, která má vše pevně pod kontrolou. Jako návdavkem nastoluje spoustu otázek na mnohem širší diskuzi a byť ta sama o sobě ještě nikdy nic nevyřešila, jako odrazový můstek to není málo, nemáte ten pocit? 95%[Můžeme polemizovat nad tím, zda-li by se postavy ztvárněné M. Douglasem resp. C.Zeta-Jones i v reálném světě (za)chovali stejně, nicméně právě díky přesvědčivým hercům, nemám důvod věřit v opak. Rodina je potřeba chránit.Tečka]. (04.11.2013)

Zručně natočený, nadprůměrný film o drogách, u kterého mi, narozdíl od jiných uživatelů, kamera nelezla krkem. Díky většímu počtu příběhů a samotnému tématu jsem měl však trochu problémy si najít nějakou postavu, které bych vyloženě fandil, takže mi bylo vlastně jedno, jestli skončí pod kytkama nebo ne. Nějaké moje sympatie měl alespoň Douglas, ale po dost pochybné změně názoru před veřejností a dost nedůvěryhodném chování jeho dcery (od kdy se prominentní, vcelku inteligentní dceruška nechá obšťastňovat od pochybného barevného dealera jen aby dostala fet?!) mě přestal zajímat i jeho osud. Budou to ještě 4*, ale na víc snímek nemá. (19.02.2011)

Pseudodokument, jemuž výrazně dominuje vytříbená forma obrazu stylizovaná do pestrobarevných filtrů modré a žluté. Soderberghovo opus magnum vypadá vedle jeho dalších počinů jako vytržené z kontextu a leč je obsah zranitelný a v celku působí spíše rozpačitým dojmem, v detailech je vidět jeho síla a nejedna scéna se vám vryje do paměti. Škoda jen těch pár nezajímavých dějových linek a střihových hrátek (vůbec bych se nedivil, kdyby původní verze sahala na 4 hodiny čistého času). (10.07.2005)

Intenzivní mozaika v pseudodokumentárním balení, ve které se odehrávají čtyři stěžejní příběhy, a všechny mají co dočinění s drogami. Nic tady není černobílé, řešení, jak z téhle drogové špíny ven, neexistuje. Chameleón Steven Soderbergh nabízí výtečné technické zpracování, fantastickou atmosféru a samozřejmě velkou měrou mu pomáhají ukáznění herci, mezi kterými kraluje Benicio Del Toro, jenž dokáže leccos uhrát pouze úsměvem a očima. Ač ani ony drogovou mašinérii nezastaví. Těším se zase někdy na příště.. (23.08.2014)

Skládám hold Stevenu Soderberghovi, i když jde víceméně o "pouhý remake". Důvodů mám hned několik - skvěle vyprávěný příběh, herecké výkony Michaela Douglase a Dennise Quaida (jím hraný právník je tak slizký a zákeřný jako málokdo), kteří se chtě nechtě musí sklonit před božskou Catherine Zetou-Jonesovou. Netroufám si naplno říct, jestli Benicio Del Toro (který mimochodem zapracoval na svojí angličtině:)) nebyl ještě lepší než krásná a chytrá manželka narkobarona, prostě řekněme, že v tomto případě by si dáma zasloužila dostat přednost. (22.01.2003)