Den pro mou lásku
Psychologický / Drama
Československo, 1976, 88 min
Režie:
Juraj HerzHudba:
Petr HapkaHrají:
Marta Vančurová, Vlastimil Harapes, Sylva Kamenická, Jiřina Šejbalová, Dana Medřická, Eva Píchová - Sitteová, Lubomír Černík, Žofie Veselá, Jan Hartl, Eva Svobodová, Emma Černá, Milada Černá, Jaroslav Heyduk, Libuše Salabová, Zdeněk Srstka, Dagmar Veškrnová-Havlová, Petr Kratochvíl, Václav Vodák, Jiří Zoubek, Milena Kaplická, Magdalena Pakostová, Gabriela Wilhelmová, Marta Richterová, Jindra Kvardová, Jaroslava Tichá, Kateřina Besserová, Šárka Jerieová, Renata Schindlerová, Markéta Světlíková, Jitka Zimová, Vladimír Čech ml., Jan Fišar, Pavel Hekela, Jiří Knot, Jaromír Meduna, Antonín Procházka, Marcel Vašinka, Věra Barešová, Jarka Čapková, Vanda Čehovská, Anna Schugerová, Daniela Smyczková, Eva Stuchlíková, Jiřina Zemanová, Hana Čermáková, Ljuba Konvalinková, Zdeňka Mašková, Marika Uzonidu, Dagmar Vlčková, Petr Adler, Jan Bernard, Marie Durnová, Václav Helšus, Dagmar Khainová, Miroslav Kořínek, Jiří Lábus, Julius Neumann, Karel Novák, Rostislav Novák st., Bronislav Poloczek, Jan Schmid, Zuzana Schmidová, Jana Synková, Jitka Nováková, Josef Laufer, Karel Smyczek, Olga Fleischerová, Karel Rybář, Daniela Horníčková, František Němec, Táňa FischerováObsah
-
Režisér Juraj Herz tentokrát překvapil citově působivým příběhem o manželské dvojici, která se musí vyrovnat s tragickou událostí, které ničivě zasáhla do jejího soužití. Režiséru se podařilo i v časech vypjaté normalizace vyprávění zbavit jakýchkoli politických odkazů, hrdinové si žijí jakoby navzdory době, uzavírajíce se do svého soukromí, do svých radostí i strastí... Všimneme si téměř karnevalového veselí, když i s kamarády podnikají bezmála happeningové akce, smyslem pro nenápadné postižení všední tváře velkoměsta (podíl kameramana Jiřího Macháně na lyrizaci obrazu je nesporný). Režisér nikde nepodlehl svodům melodramatu, příběh líčí střízlivě i emočně vypjaté scény. Film upoutal na svou dobu odvážnou, byť něžně natočenou milostnou scénou. (oficiální text distributora)
Režisér Juraj Herz tentokrát překvapil citově působivým příběhem o manželské dvojici, která se musí vyrovnat s tragickou událostí, které ničivě zasáhla do jejího soužití. Režiséru se podařilo i v časech vypjaté normalizace vyprávění zbavit jakýchkoli politických odkazů, hrdinové si žijí jakoby navzdory době, uzavírajíce se do svého soukromí, do svých radostí i strastí... Všimneme si téměř karnevalového veselí, když i s kamarády podnikají bezmála happeningové akce, smyslem pro nenápadné postižení všední tváře velkoměsta (podíl kameramana Jiřího Macháně na lyrizaci obrazu je nesporný). Režisér nikde nepodlehl svodům melodramatu, příběh líčí střízlivě i emočně vypjaté scény. Film upoutal na svou dobu odvážnou, byť něžně natočenou milostnou scénou. Komentáře uživatelů k filmu (55)
-
Houdini
Zlatý Medvěd - výběr(22.5.2006)
-
Radyo
Tohle je spíše psychologické drama a ne romance. Smutný příběh kazí jen výkon Vlastimila Harapese, který byl přece jen víc baleťák než herec a do téhle role se podle mě absolutně nehodí.(31.7.2002)
-
gouryella
Nudny film, ktery nevi co chtel vlastne rici. Kdyz clovek neuvidi, o nic neprijde.(5.8.2002)
-
Radek99
Juraj Herz proslul svými až hororově laděnými filmy, které si v sobě ovšem nesou punc velkého umění a vnitřně hlubokého sdělení (za všechny samozřejmě Spalovač mrtvol), stejně jako svými, silně stylizovanými, psychologickými dramaty, ať už s vysokou mírou manýry (Morgiana), či manýristicky přece jen uměřenější (Petrolejové lampy). Trochu se ale pozapomíná na to, že dovedl mistrně natočit i čistě reálný psychologický příběh, tedy neexperimentální projekt bez silné výtvarné stylizace a manýristických tendencí. Den pro mou lásku je čistý komorní snímek, nadčasové drama o přítomnosti smrti v lidském životě a těžko překonatelné bolesti ze ztráty těch nejbližších. Herz sází především na civilní vyznění filmu, tomu se podřizují veškeré výrazové prostředky (neobjeví se tu žádná patetická monumentální hudba atd.) a samozřejmě i civilní herecký projev všech aktérů. Je to film především o ženských hrdinkách (jak postava Marty Vančurové, tak i Jiřiny Šejbalové), jejich zraněném nitru a vyrovnávání se s bolestnou ztrátou, osobně jsem jako hendikep cítil fakt, že hlavní mužská postava, kterou ztvárnil Vlastimil Harapes, byla trochu plochá, ale možná to byl záměr vzešlý již ze scénáře známé české scénáristky Markéty Zinnerové, nebo je to dáno jeho nevýrazným hereckým projevem. Nutné je také pochválit kameru a práci se světlem, stejně jako celkový motiv uzavření se do ulity svého soukromí a své rodiny (symbolicky zdůrazněný navíc lokalizací půdního bytu), který mezi řádky odkazuje k dobové atmosféře ve společnosti v době vrcholné normalizace.(21.1.2012)
-
maxi6
Markéta Zinnerová zde rozepsala působivé drama plné emocí a pohledů nad ztrátou milovaného dítěte. Působivé, rozhodně nenechá bez následků a i když, tak stále ještě v uších slyšíte Hapkovu melodii...nezapomenutelné...pokud vám to nic neřeklo..smůla(27.7.2004)
-
dobytek
To protivný dítě, který pořád něco žvatlalo a vyptávalo se na kdejakou píčovinu, jsem měl chuť vlastnoručně zabít asi tak po 5 minutách, takže z jeho smrti jsem měl vyloženě radost. Bohužel to byla asi jediná věc, co mě na celym filmu potěšila. Zbytek nestojí za nic. Příběh se vleče a kdo by snad podle zde uvedenýho žánru očekával nějaký psychologický drama, bude asi zklamanej. Ono se tam totiž v podstatě vůbec nic neděje a to nic končí tim, že se Vančurový narodí novej substrát. Jinak Vančurová i brejking performer Harapes podali jejich standardní výkony. Vančurová ve všech filmech hrála pořád dokola jedno a to samý a byla mi vždycky dost nesympatická. Harapese (nebo Harapsa?), kterej byl z nějakýho (pro mě nepochopitelnýho) důvodu v 70. a 80. letech často obsazován do hlavních rolí, snad ani nemá smysl komentovat. Když se k tomu přidá otravná Hapkova hudba, dílo je dokonáno. pomajz: Tady máš psát komentáře k filmu a né komentáře k mýmu komentáři.(24.4.2011)
-
sud
Velmi smutný a depresivní film, který nemá bohužel světlé místečko. Přesto je film výborně natočený a Marta Vančurová v hlavní roli je přesvědčivá. Vlastimil Harapes sice moc velké herecké schopnosti nemá, zde je však nečekaně příjemný. Velmi dobré psychologicko-romantické drama, avšak bez lacinosti a zbytečného tlaku na diváka.(22.8.2006)
-
NinadeL
Téma silné, ale chtělo to jiné herce.(29.3.2009)
-
Mi Nü-Chai
odpad!Divák od začátku až do hořkého konce nevybředne z bahnitých vod citového vydírání.(22.8.2006)
-
Sarkastic
Nemůžu si pomoct, ale od určitého momentu snímku (sblížení spolužáků mezi stromy) jsem film přestal považovat za důvěryhodný, stavil se k následujícímu ději téměř apaticky a samotný (mějte mě třeba za cynika, ale téměř "šťastný") konec mě už nechal ledově chladným. Za výkon Marty Vančurové (její roli trpící, osamělé matky) a Jiřiny Šejbalové (vdovy, která byla vskutku na zabití) to budou lepší 3*.(18.2.2011)
-
bassator
Celý film je bohužel stále o tom samém... V první, páte, padesáté i poslední minutě. To co by mohlo být natočeno ve 20 se roztahuje do minut devadesáti. Prostě a jednoduše - 90 minut plných deprese... - 40%(27.5.2011)
-
WANDRWALL
Smutný příběh dvojice, které se vyrovnává s úmrtím dítěte a hledá čím naplnit vzniklou prázdnotu svých životů.(25.9.2010)
-
Dr.film
Psychologické drama Juraje Herze mi občas lezlo na nervy. Ne špatnou filmařinou, ale svým depresivním zpracováním. Na mě je to příliš smutné a s filmem se mi nedařilo příliš ztotožnit. Chápu, že drama je drama ale i tak není na škodu nechat diváka alespon na chvilku odpočinout.(25.4.2004)
-
anderson
Film s nepostihnuteľnou a neprenosnou atmosférou, na ktorú bol kedysi HERZ majstrom. Dnes by podobný námet naši "rádobyscenáristi" určite implantovali do somariny typu ORDINÁCIA. Citové vydieranie ??? Ani omylom. Ale nič pre ľudí trpiacich depresiou. (13.2.2009)(13.2.2009)
-
kagemush
Někde jsem četl,že tenhle film odmítlo před Herzem několik jiných režisérů.Chválabohu.V době kdy Herz zrovna nepatřil mezi vyvolené zarudlých bolševických zadků,tohle na něj tak nějak zbylo.Jemu se zrovna asi chtělo(protože když se panu Herzovi nechtělo,tak to na některých jeho filmech určitě poznáte) a on natočil Tohle.Silný příběh křehce podaný.(sranda je, že dobře natočený příběh se silným emočním nábojem si tu spousta jiných diváků plete s citovým vydíráním,-ne že by se tyhle ,,citovky"netočily,to ono zas jó,ale plést si kalkul s uměním,no prosím,je to ale jen a pouze jejich problém)(7.5.2009)
-
Petfruf
Krásný citlivý film s depresivním nádechem.(13.6.2010)
-
kingik
Film od kterého jsem čekal víc. Je to nuda, která má své silné opory v hereckých představitelích. Nějak zvláště se k tomuto fimu nevracím. Pro někoho je to depresivní a smutný film. Může být, ale proč tedy více nudil než rozviřoval moje emoce. Jakoby Juraj Herz postavil jakousi neviditelnou a dostatečně tlustou stěnu, která bránila, aby se vypjaté a emocemi zmítané okamžiky nad ztrátou milované osoby, dostali až ke mně. 60%(20.1.2012)
-
Chickenka
Vlastimil Harapes neumí hrát, měl zůstat u baletu a do filmového průmyslu se neměl vůbec cpát.(21.1.2012)
-
otík
Pěkný vklad do české kinematografie s vynikající Martou Vančurovou v roli mladé matky, které umře dcera na zánět mozkových blan a ona se s touto přetěžkou situací musí nějak vypořádat. Po boku má hezouna Harapese, ten je zde však spíše jen do počtu. Film stojí na Vančurové, která zaslouží absolutorium.(23.1.2012)
-
cariada
Na mě to působí až moc depresivně. Smtr dítěte ani jiná být asi nemůže. Jenže mě se ten snímek nák nelíbí. Mimochodem V.Harapse opravdu nemusím!!!(9.8.2008)
