Sarkastic

Moje první filmové setkání s panem Bondarčukem dopadlo dobře. Osud člověka mě zaujmul svoji syrovostí, uvěřitelností (i když uznávám, že to občas trochu skřípalo), zajímavým příběhem a výborně zahraným hlavním hrdinou. Dokonce se zde našlo místo i pro trochu sentimentu. Ještě s ohledem na rok výroby a technickou kvalitu snímku to budou poctivé 4*.

Příjemný film, kde převládá romantika, ale občas se zde najdou prvky hořké komedie a několik scén opravdu pobaví. Akorát je možná trošku škoda, že se ke konci hraje na vážnější notu, což mě docela překvapilo a zároveň lehce zklamalo. Ale jinak jsem si tuto pohodovou záležitost ve společnosti Granta, MacDowell, Atkinsona a spol. dost užil a dávám solidní 4*. "Jak se má tvá nádherná přítelkyně?" - "Už není moje přítelkyně." Aha, páni. Nebyl bych kvůli tomu tak sklíčený. Povídá se, že nikdy nepřestala spát s Toby de Lislem, pokud jsi na to nepřišel." - "Ona je teď moje manželka."

Tak já nevím. Skoro všude tu čtu oslavné komentáře a přitom mně osobně Manhattan přišel vlastně o ničem a zdaleka ho neberu jako jeden z vrcholů Woodyho tvorby. Tématicky to je sice hodně podobné Annie Hall, ale ta obsahovala mnohem více humoru. V této vztahové konverzačce je ho minimum. Ani těch spoustu odkazů na klasiky(?) umění u mě nepadlo na úrodnou půdu. Zklamání, od mého oblíbence Allena jsem zvyklý na jinší kvalitu. "Byl tak silný a romantický, jak město, které miloval. Za jeho brýlemi s černými obroučky se skrývala sexuální síla pralesní šelmy."

Jednoduché, svižné, úsměvné. Škoda krátké stopáže."Haloo...a je to opravdu vaše upřímné, toužebné a soukromé přání, abych si zul botičky?".

Moc mě bavilo poslouchat a sledovat Oscarovo uhrančivé vyprávění plné vášně, sexu, lásky a také trpkosti, vystřízlivění, mučení. Velmi se mi líbila ta netradičně vzrušivá a provokativní atmosféra, která voněla jako vzduch po dešti, kterou jsem hltal a užíval si ji každým okamžikem. Scény z plavby sice už nebyly tak dobré, i když taneček dvojičky Thomas-Seigner, dychtivý a nadržený Grant či závěrečné vyústění příběhu stáli zato. Takovýhle příběh lásky se moc často nevidí a myslím si, že na něj jen tak nezapomenu. Dávám 5* a Hořký měsíc hodnotím jako nejlepší režisérův film. Výstižný komentář: Enšpígl

Zručně natočený, nadprůměrný film o drogách, u kterého mi, narozdíl od jiných uživatelů, kamera nelezla krkem. Díky většímu počtu příběhů a samotnému tématu jsem měl však trochu problémy si najít nějakou postavu, které bych vyloženě fandil, takže mi bylo vlastně jedno, jestli skončí pod kytkama nebo ne. Nějaké moje sympatie měl alespoň Douglas, ale po dost pochybné změně názoru před veřejností a dost nedůvěryhodném chování jeho dcery (od kdy se prominentní, vcelku inteligentní dceruška nechá obšťastňovat od pochybného barevného dealera jen aby dostala fet?!) mě přestal zajímat i jeho osud. Budou to ještě 4*, ale na víc snímek nemá.

Divný, zvláštní film, ze kterého jsem asi ne všechny výjevy a scény pochopil. Ale kromě absence českých titulků u německy mluvených pasáží (klasika u mě :-) ) a podivného promlouvání k divákovi ze scény s koňmi, vlastně ani tak moc nemám snímku co vyčíst. Svérázná ústřední trojice mi přišla někdy až moc šáhlá, ale v okamžiku, kdy přišlo na lámání chleba, se ukázala jen jako hlouček ustrašených a navzájem se obviňujících lidiček, což se mi moc líbilo. Stejně jako postupně narůstající paranoia ke konci filmu, nemluvě o autorově záměru. Slabší 4*, Kopytem sem, kopytem tam mě docela mile překvapilo.

Nemůžu si pomoct, ale od určitého momentu snímku (sblížení spolužáků mezi stromy) jsem film přestal považovat za důvěryhodný, stavil se k následujícímu ději téměř apaticky a samotný (mějte mě třeba za cynika, ale téměř "šťastný") konec mě už nechal ledově chladným. Za výkon Marty Vančurové (její roli trpící, osamělé matky) a Jiřiny Šejbalové (vdovy, která byla vskutku na zabití) to budou lepší 3*.

No, knihou nepoznamenaný, čekal jsem asi něco trochu jiného. Resp. to, co přišlo až po cca půlce filmu, což mě docela zklamalo. Výjevy z přítomnosti mě totiž nechávaly poměrně chladným a ani herecké obsazení mě nijak nefascinovalo. Bylo však zajímavé, jak se měnil můj pohled na výkon Meryl Streep v průběhu snímku, z počátečního "za co jako dostala Oscara?!" až na závěrečné "no, fakt si ho zasloužila!". Ve výsledku jsem z toho měl ale kupodivu velmi dobrý pocit, jako kdyby mi konečně zapadly scény ze současnosti do těch z minulosti, proto dávám slabší, leč 4*.

Líbilo se mi sledovat "tvrdého" a "ambiciózního" neurochirurga, který neustále pochybuje, bilancuje, vede rozporuplný vnitřní monolog a přitom navenek se snaží okolí jevit jako stále neomylný a precizní. Může zato jistě výtečný herecký výkon Miroslava Macháčka, ale nebyla to vyloženě "one-man-show", třeba Radek Brzobohatý a Jana Brejchová mě také zaujali. Z našich luhů a hájů určitě jeden z nejlepších filmů z nemocničního prostředí, solidní 4*.