Woitisek

Tříhodinová slast plná estetiky při snovém hudebním doprovodu. Taková stopáž o vývoji Hollywoodu a filmové branže jako takové z té světlé, ale i temné stránky může sice znít nudně a utahaně, Babylonu se však daří toto vyvrátit již od samého počátku. Má to tempo, život, excentričnost, tunu překrásně zachycených záběrů a jako třešničku na dortu již výše zmíněný FENOMENÁLNÍ hudební doprovod. Do toho všeho je pak tenhle skvost obdařen talentem Brada Pitta a Margot Robbie, jejichž postavy jsou charizmatické, plné života a dotvářejí tento snímek do toho, čím pak ve finále je. Celé tři hodiny díky všemu uvedenému utečou jako voda, načež dojde na excelentní finále, které je zkrátka něco, co jen tak nezapomenete. S tím vším se Babylon nedá popsat jinak, než dech beroucí zážitek pro každého fanouška filmu jako takového.

Naprosto perfektní komorní a dojemný snímek. Způsob, kdy je nám hlavní postava představena znepokojivými až znechucujícími záběry a po zbytek filmu teprve poznáváme příčiny situace, jež zde sledujeme a postupně si k Charliemu vytváříme vztah, je perfektní styl pojetí. Celou stopáž filmu strávíme v jednom malém bytě, což může budit pochyby, ale ono to vše tak krásně funguje. Charlie je člověk, který v životě ztratil vše. Svět k němu byl krutý a vše špatné si dává za vinu. Takový člověk by měl být zlomený a plný zármutku. Charlie však miluje lidi, je plný naděje a jeho charakter nám tímto přináší neskutečnou sumu dojemných momentů. Brendan Fraser podal čistě oskarový výkon a svou cenu si více než zaslouží. Samotným vrcholem je však finále, ve kterém se ve Vás hráz slz, pokud se tak již nenastalo, zcela protrhne.

Je to stále fajn a možná i lepší. Této sérii se jako pokračování daří lépe prodat vztah naší ústřední skupiny. Jednotlivé postavy zde místy dostávají více prostoru a celkově to funguje silněji. Na druhou stranu je tu oproti sérii první značně víc ''fillerů'', které jsou tu skutečně jen, aby se dodržel počet epizod. Hlavní příběh týkající se Bad Batch je podán moc pěkně a je obohacen o hned několik nových zajímavých témat. Ty nejlepší epizody jsou však kompletně mimo hlavní linku. Jedná se o epizody, kde je ústřední postavou Crosshair, který dostal po událostech první série perfektní možnost dočkat se tu špičkového charakterového vývoje a celý jeho ark je to nejlepší, co může tato série nabídnout. Finále je velmi povedené a zcela jistě je tu ještě dost, co vyprávět.

Naprostá špička mezi herními adaptacemi. Od začátku do konce se jedná s výjimkami o takřka bezchybnou jízdu. Seriál pracuje dokonale s původním materiálem a perfektně zvládá vyvažovat to, co je důležité ze hry ponechat a co je naopak možno vypustit či co se rozhodli tvůrci přidat. Ústřední herecká dvojice je bezpochybná trefa do černého. Pedro Pascal prodává svou verzi Joela na jedničku a stejně tak Bella Ramsey zvládá herecky vystihnout charakter Ellie velmi věrně. První polovina série velmi pěkně nastiňuje scenérii ''post apo světa'', kde nám jsou představeni i oni nakažení, se kterými se tu až nad míru šetří a po té druhé polovině už se zde vyskytují velice zřídka, díky čemuž je divák schopen zapomenout, v jakém světě se vůbec příběh odehrává. Kolem a kolem však tato úvodní série perfektně vystihuje a zachycuje to nejdůležitější ze hry The Last of Us a je tak velmi věrnou adaptací s vlastními originálními prvky a určitě stojí za zhlédnutí.

Obrovské zklamání. Z celkem nadějného snímku se ve finále stala absolutní tragédie. Film působí, ať už je to samotným scénářem či zasazením do prostoru naprosto odlišnému dílům předchozím, naprosto směšně. Téměř každý dialog napříč zápletkou ve vás vyvolá pocit, jako by ho napsalo desetileté dítě a stejně tak i chování postav. Vztahy postav z minulých dílů jako by se zde vytratily nebo nikdy neexistovaly. Děj se odehrává na místě, kterému se daří paradoxně i přes všechny různé "potvory" být tou nejnudnější scenérií, jakou si umíte představit. To má pak za následek obrovské množství nedodělaných a ohyzdně vypadajících digitálních efektů. Samotné uvedení do hlavního děje je neskutečně zkratkovité a dalo by se vymyslet tak za pět pouhých minut. Kathryn Newton jako Cassie byla příšerná, ať už je to vina scénáře nebo samotné herečky. Abych zde neházel jen špínu za špínou, hlavní záporák je úžasný. Způsob, jakým se zde Kang prezentuje je fenomenální, za což zaslouží Jonathan Majors všechnu čest. Jeden dobrý výkon však na záchranu celého filmu nestačí. Dohromady se jedná o barevnou hloupost se stupidním příběhem, kde takřka nic nenaplní svůj potenciál. Takhle zahořklý jsem se po žádném filmu dlouho necítil.

Black Adam by se dal nejlépe popsat jako nedodržený slib. Je to v podstatě dvouhodinové ''digitálno'' přeplněné akcí, všemožnými ať už více či méně zajímavými postavami se v celku jednoduchou zápletkou. Dwayne Johnson není nutně špatný a v rámci charakteru jím hrané postavy byl jeho výkon celkem fajn.  Pokud jde o již výše zmíněné ostatní postavy, tak většina z nich mi nevadila a alespoň dvě mi byly dokonce dost sympatické, konkrétně Doctor Fate ztvárněn Piercem Brosnanem. Zato hlavní záporák by měl radši zůstat bez komentáře, jelikož je dokonalým příkladem digitálního panáka bez duše. Film je opravdu přehlcen digitálními efekty. Je samozřejmé, že takový film se bez nich neobejde, ale v tomhle případě je jich tu požehnaně a mnohdy to skutečně nevypadá dobře. Na toto trpěla pochopitelně téměř každá akční sekvence až na jednu scénu relativně ke konci filmu, která mi přišla moc hezky natočená. Poslední věc týkající se akce bych asi zmínil obrovský přebytek slow motion scén, jež už vás někde v půlce opravdu začnou nudit. Zkrátka příslib temnější a drsnější postavy, která si nebere servítky skončil jako průměrný až podprůměrný komiksový film, jehož jediný cíl je vydělat peníze a zabavit. Ztvárnění této postavy bych si uměl daleko lépe představit se Snyderovou režií. Přes všechny chyby to však jako film s cílem pobavit funguje a určitě se nejedná o tragédii.

Pokračování Kocoura v botách nejde nemilovat. Nikdy bych nečekal, že si zrovna postava jako je Kocour v botách může projít takhle silným a úderným příběhem. Je tu několik vedlejších postav, které ať už více či méně zpříjemňují samotný zážitek z filmu. Náš maximálně sebevědomý a nebojácný hlavní hrdina je tu postaven jedné z nejsilnějších lidských emocí, STRACHU. Strach je přirozená, pro Kocoura však neznámá emoce, která je tu prodána opravdu mocně. Celým strůjcem této emoce je hlavní záporák, jenž vám opravdu vyrazí dech. Jeho samotná přítomnost doprovázená jeho děsuplným pískotem je něco, co si dlouho zapamatujete a půjde vám z toho mráz po zádech. Zkrátka nemám tušení, jestli jsem měl někdy podobný pocit ze záporáka v animovaném filmu. Vizuálně je to celé pestrobarevné a neskutečně příjemné na sledování. Je tu vidět opravdu ohromný pokrok v animaci, ve které je naprosto znát inspirace Spider-Man: Into the Spider-Verse, no a vypadá to krásně. Dohromady je to špičkový animák se sympatickými postavami a silným příběhem plným emocí. Takhle to vypadá, když si tvůrci dají záležet s tím, co dělají. Miloval jsem každou minutu a opravdu to stojí za zhlédnutí.

James Cameron se vrací po více jak dekádě s pokračováním na legendárního Avatara, aby všem opět vytřel zrak, no a znovu se nešláplo vedle. V jádru se tenhle sequel velice podobá svému předchůdci s výjimkou v podobě většího důrazu na emoce a budování silných vztahů v naší ústřední rodince a dále samozřejmě vrcholného vizuálu. Druhý Avatar je tříhodinová jak pastva pro oči, tak úžasný zážitek z hlediska silného příběhu. Jsou tu představeny zcela nové kouty Pandory, které poskytují skvělou výstavbu světa. Prožívat tenhle osobní příběh ve spojení s akčním blockbusterem bylo prostě neskutečně fajn a ta stopáž se při sledování úplně vytratí. A k tomu všemu je tu do toho všeho zakomponováno jedno velmi vážné téma, jež se perfektně odráží na svět skutečný a divák si při těchto silných scénách uvědomí, že se jedná o opravdový problém. Celkově se jedná o atmosférický blockbuster plný emocí a James Cameron zkrátka dokázal stvořit něco, co v současné době nemá konkurenci. Nejlepší zážitek v kině letošního roku.

Tak se nám tu vrací Daniel Craig jako detektiv Blanc, aby vyřešil další spletitou záhadu a je to opět nářez! Znovu jako u původního dílu Knives Out z roku 2019 nám Rian Johnson předkládá slušnou detektivní záležitost s prvky komedie. Naše skupinka s velmi pestrým obsazením se tu sejde na ostrově, kde pro ně připravený původní plán nabere úplně jiné obrátky. Ač se tu stanou jisté události či zvraty, jež jsou lehce předvídatelné, tak jsem schopen je všechny přehlédnout díky těm větším a ději jako celku, protože je to prostě super. Ani na chvilku jsem se nenudil a tohle pokračování funguje po vzoru dílu prvního velmi dobře. I tak bych avšak neřekl, že se to vyrovná stoprocentně prvnímu dílu, tudíž si to zaslouží kapánek horší hodnocení. Navzdory tomu se ale určitě nejedná o nic špatného a tato značka má prostě do budoucna obrovský potenciál a už se těším na další případ detektiva Blanca.

Návrat do ''Westerosu'' je za mě úspěchem. Jak je zvykem, je to spíše desetidílné politikaření s minimem akce, s bodáním do zad a zkrátka snahou jednotlivých postav o dosažení svých cílů. Přesně takto fungovalo drama Game of Thrones a stejně jak v původním seriálu je tahle část provedena na jedničku. Sledovat rozvíjení motivací figurek na šachovnici ve mně vyvolalo ten starý dobrý pocit jako bych znovu sledoval jeden ze svých nejoblíbenějších seriálů, takže po téhle stránce 10/10. Co se příběhu první série týče, asi jsem s ním jako takovým neměl problém vyjímaje výrazné časové skoky mezi epizodami, na které se u několika postav dá zvyknout velice rychle i přes jejich přeobsazení a za to klobouk dolů za casting, ale někde to zas působí lehce krkolomně. Po vizuální stránce je to opět po vzoru Game of Thrones bledé a bez výrazných barev, což už k tomu tak nějak sedí a nebyl by to nutně problém, kdybychom nedostávali příslib o pestrém designu draků, jichž tu mělo být požehnaně. A také jich tu skutečně je dost, ale jejich vzhledem od sebe dohromady rozeznáte tak tři. Za opravdu ohromný problém považuji ten fakt, že je to prostě tmavé, ale když říkám tmavé, tak vážně v některých scénách uvidíte něco jen ve večerních hodinách se zataženými žaluziemi. Hudba je tu znovu a opět po vzoru svého předchůdce SKVOST a některé kousky jsou silnější než v seriálu původním, takže Ramin Djawadi se překonal. Kolem a kolem i přes pár nedostatků velmi fajn start prequel seriálu, ale snad bude série druhá lepší tam, kde tahle nebyla.