Silence

Stejně jako ústřední skladba... nedává to valný smysl... Písničku si, narozdíl od filmu, ale rád poslechnu znovu. 4/10

Chytlavý, inteligentní, výborně zahraný a tempo neztrácející snímek, kterému se dokonce daří celkem nerušivě zakomponovat do děje i "povinné" osobní linie. Soderberghův uvěřitelný (polo)katastrofický film ale postrádá trochu více té naléhavosti. Přestože v podstatě jde o soukromé drama několika postav na pozadí pandemie, v divákovi by silnější pocit, že opravdu jde o globální katastrofu s miliony obětí, určitě probudil větší napětí a obavy o postavy. A Contagion by pak v mých očích dosahoval téměř na vrchol bodové stupnice. 8/10

Brutálně nevyužitý námět, smutně přetavený do nedotažené zápletky... mnohem, MNOHEM méně vtipné než Borat, přesto svým způsobem na stejné úrovni díky menší záplavě trapností a nechutností... Velká škoda, vždyť samotnou propagaci filmu pojal Cohen pomalu osobitěji, živěji a hlavně provokativněji... 6.5/10

Seriál, který v podstatě nemá vadu na kráse. Výborné postavy, úžasný humor, nenucené přechody do vážnější roviny... prostě paráda!

Duplicity je jedna z těch neocenitelných oldschoolovek založených na interakci mezi hlavními postavami a odlehčeném, přesto velice chytrém scénáři. Příběhů, které bych byl schopný sledovat další dvě hodiny, zase tolik není. ;) 8/10

To nikdo nevidí, jak prvoplánový, odbytý, hloupý a morálně urážející tenhle parazit je? 4/10

Prototyp perfektního konverzačního drama, které se může opírat o vynikající herce a především o dobře napsaný a rozumnou stopáží oplývající scénář. Více takových!! 8/10

Úžasně gradující snímek, který mě ale nějakým nepopsatelným způsobem znechutil svou prvoplánovostí a pozlátkem a bizardními výjevy zakrývanou prázdností. V mých očích jakoby Aronofsky tak trochu rezignoval... 5/10

Zajímavé. Filmu ale velmi škodí neustálý pocit, že spousta těch scén "mimo kaňon" slouží tak akorát k prodloužení stopáže, aby mohl film vystupovat v kategorii celovečerních snímků. Přitom nahuštěný 45 minutový survival hraný dokument ve stejném personálním složení by byl neuvěřitelně intenzivním zážitkem. Každopádně je 172 hodin velmi příjemným připomenutím toho, že základem při natáčení každého snímku by mělo být vynikající herectví a režie. Poté se dá i dějově velmi slabý námět slušně ospravedlnit. 6.5/10

Oscarový ceremoniál má pro mne nezaměnitelné kouzlo. Noční seance, kdy u televize naživo sleduji tuhle největší filmovou událost na světě jsou svým způsobem jedinečné a určitě za to může samotná síla okamžiku předávání těchto cen. Možná i proto jsem ochoten v průběhu přenosu odpustit spoustu věcí a jen se bavit tím neskrývaným, ale jedinečným patosem a podlézáním. Nikdy se ale na zvučnost samotného jména "Oscar" nespoléhalo tak, jako tentokrát. Měl jsem čas a dodatečně jsem si proklikal záznamy řekněme pěti posledních předávání a bohužel jsem si potvrdil, to, co mě pálilo již při živém sledování 83. předávání cen Akademie. To, že ceremoniál tak rychle "utekl" nebylo způsobeno jeho svižností a lehkostí, ale spíše absencí nápadů, silných okamžiků, sestřihů, hostů atd. Prostě čehokoliv, na co může divák vzpomínat. U Oscarů si cením role moderátorů jako prvku, který má večerem provádět, ale nemá překážet pravým hvězdám. Silní moderátoři i tak umí zanechat stopu, to se tentokrát nepovedlo. Obrovské zklamání nastalo již při úvodním proslovu, kdy se úplně rezignovalo na klasické představení potenciálních oceněných. Další dění se pak dělo spíše v duchu odškrtávání jednotlivých kategorií, než prožívání slavnostního večera. Na druhou stranu má tenhle ceremoniál výhodu v tom, že je každý rok jiný a tím pádem je stále na co se těšit a doufat, že to, co se nepovedlo, se příště povede. Jedním z mála přínosů letošního roku bylo závěrečné nastoupení oceněných, které působilo - v kontrastu s klasickými rychlými (ale praktickými) konci po děkovné řeči nejlepšího filmu - docela mile.