MartyMcFly89

Skvělé převedení hry, asi nejlepší, co jsem zatím viděl. Já vím, je to Boll a že je to tak dobré je vlastně zázrak a následující poznámka vám asi přijde směšná, ale ... některé herecké výkony mi přišli dosti toporné. Vysvětlím. Samozřejmě, že jsou nepřesvědčivé, ale daleko více, než v jakémkoliv jiném jeho filmu. Tohle není jen béčko, je to jako Grindhouse parodie na béčka. Sic je Grindhouse o dost lepší. Když se na pódiu v Malém Německu (Little Italy, Chinatown, tak proč ne Malé Skopčácko) objeví Uwe Boll (režisér) a Vince Desi (designér a duchovní otec Postalu), tak ho Vince napadne se slovy "Zabil jsi mojí hru!", skončí to všemožně (Boll schytá kulku do koulí). Zack Ward je dokonalý, hraje naprosto skvěle. V důsledku možná tak dobře ne, ale oproti ostatním je to něco skvělého. Vadilo mi viditelné přirození Strýčka Dawea (ale děvčata okolo né). A nebo jak ten malej skončil nejdříve v kufru a potom v místnosti s opicemi. Proroctví je kruté. To, co teď řeknu myslím vážně. Tento film by mohl být lepší. Já si užíval ty nekonvenční scény. Ale když mi ta hláška prostě nesedí, tak mi nesedí. Je dobrá, oni se tváří dobře, ale něco se mi tam pořád nezdálo. Ovšem děj měl spád a vtipných scén tam bylo hodně. A je to Postal, což něco znamená,

///////AŽ TO VYJDE A CHYTNU TO NA KABELOVCE, BUDU HODNOTIT ZNOVU. ALE URČITĚ STEJNĚ////////////// Co dodat. Ono to bude dobré, protože tomu věřím. Divíte se tomuto přístupu ? Přečtěte si všechny knihy Zeměplochy, jako já a uvidíte, co to vlastně znamená. Zákonitosti příběhu musí plynout, ubíhat, podle divákova očekávání (čtenářova). Zas(r)aná pošta patří mezi mé nejoblíbenější Pratchettovky, znovu dokázal, že umí psát. Heh, už 25 let to mistr Terry dokazuje. Režisér - Vadim Jean. Barva kouzel se mi líbila. Otec prasátek též, i tohle se mi bude líbit. Někteří Pratchettovci jsou prostě nekritičtí k jeho dílům převedeným na obrazovky. Je to něco podobného, jako když vyšel film Postal. Byl skvělý, dokonalý (podle mého), protože mám rád hru (pro hodně vlastností, chuťovky z ní vyprávím na potkání). Nebo kdyby někdo konečně zfilmoval "nějaký maso od Kulhánka", tak bych tomu také dal pět hvězd. Kdo ví, třeba tento film nebude tak kvalitní, ale takové věci já v těchto speciálních případech neřeším. Když dám Forrestu Gumpovi a Postalovi pět hvězd, neznamená to, že jsou ty filmy stejně dobré a kvalitní. Je to jen můj názor, úhel pohledu. Na mě oba dva silně zapůsobily.

[Na úvod chci sdělit, že jsem neplánoval tímto nikoho urazit, ani věřící, ani Moraváky, ani Slováky. Neberte to prosím jako urážku vás, nebo vašeho přesvědčení, zamyslete se raději nad tímto celým, nebo jen částmi toho. Děkuji. Myslím, že to samé byla myšlenka Religulous, samozřejmě globální, nejen Čecho-centrická] ...Ach, jak jsem rád, že jsem se narodil v nejateističtější zemi v Evropě (v současné době nejméně věřících po Estonsku) a ještě k tomu v asi nejméně náboženském koutě ČR, spolu se Severními Čechy. Troufám si dokonce tvrdit, že pro mé nevěřící plány se Plzeň hodí nejlépe. 175.000 obyvatel a máme jednu synagogu (což je spíše kulturní památka, než že by ji používaly tisíce (ty tisíce Židů tu ani nejsou)) a k tomu několik kostelů. Tři, čtyři, asi tak nějak. Na skoro dvě stě tisíc lidí, to je krásné. Jenže na mapce to vypadá hůř, protože hned za pr*elí Plzně jsou Rokycany, Dobřany a podobné vesnice a skoro-vesnice. Třeba v Rokycanech je stav věřících daleko větší, 2-3 násobný, než v mé Plzni. Proč ? Že by lidé na venkově (a Rokycany jsou venkov, atmosféra je tam venkovská, pouze pár paneláků narušuje idylku venkova, no nebudu nic zastírat, to mini-město nemám rád, ale chtěl jsem ukázat zastoupení křesťanství) byli více spjati s přírodou a vírou v něco víc ? Možná jsou podmínky na venkově bezútěšnější a není tam tolik věcí, co dělat, jako je tomu ve větším městě. OK, uznávám, proti osminásobně větší Praze je má Plzeň nic, ale těžko o Pl. může někdo říct, že je to vesnice. Proč tu asi lidé nevěří, to se těžko dozvím. Na Moravě, převážně jihovýchodní, je podíl věřících velký. Stejně jako na Slovensku. V takovém prostředí, kde je zastoupeno náboženství tak velkým podílem lidí, bych žít nemohl. Dobrá, vezměme si třeba pár namátkových dívek, které jsem v životě lépe poznal. Až na jednu vyjímku, žádná nebyla věřící. A jsem za to rád. S tou jednou jsme se ani nestihli seznámit, protože když se mě zeptala, jestli věřím v něco víc, tak má duše, věrná vědeckému přístupu a věčným pochybnostem (že ano, Religulous) automaticky odpověděla, že ne. A ona se se mnou pustila do diskuse. Samozřejmě, byla neústupná, já taky, skončilo to hádkou a už mi nikdy nenapsala. Bože, jak jsem rád (rouhání ? ale kdeže, říkat krucinál, ježiši, ježišmarjá, proboha, oh my god, oh my fuc*ing god a podobné není kacířské, je to podle mého zlidovělá hláška, něco jako když se někde praštím a řeknu ku*va, do pr*ele, p*či, nebo prosté sakra - které se nejvíce hodí, všichni ho tolerují a tak se dá říkat vždy), nuže tedy, jak jsem rád, že už nenapsala. Jsem vychován v rodině, která sice nebyla proti náboženství (já jsem, zpochybňuji ho, hledám na něm chyby (hahá, těch ale je, že ?) a vůbec jsem pasivním způsobem (mluvit, mluvit, toť můj styl) neustále), ale ani mě v něm nepodporovala. Jako mladý jsem byl s babičkou párkrát v kostele se podívat, chodil jsem na hřbitov ke hrobu mé prababičky, viděl o víkendu nějaké náboženské filmy, nebo seriály, zkrátka takové normální věci. Ve škole nám o náboženství nikdy neříkali, maximálně tak v dějepise, že se v jeho jménu hodně zabíjelo, že byly křížové výpravy, muslimské výpravy, židovský holocaust etc. Tak se stalo, že je mi 20 a jsem dospělý. Zatím pouze mladík, který sice názory již má, ale zkušenosti ne. Ty získám, ale jeden z názorů patří i náboženství. Podle mého je to nehorázná kra*ina. To ve zkratce dokáže vysvětlit to, co se nyní budu snažit popsat. Kromě té "dívky", žádný můj kamarád, kamarádka, přítelkyně, známý i méně známá osoba, o nikom nevím, že by věřil v boha (proč ho psát s velkým B, stejně ho ignoruji. Náboženství se zde považuje za něco divného. Well, těžko bych s tímhle přístupem (který má dost lidí, nepřijde mi špatný as long as považuji křesťanství/islám za hloupost. Musím přiznat, že věřící člověk může být dobrý. Proč ne, mnoho významných osobností historie, dá se říci většina, byla věřící. Tipuji, že někteří lidé (převážně ze Slovenska, 80% věřících, že ano, ale i Moraváci, nedejbože (heh) Češi, či dokonce Plzeňáci), se kterými si tady píšu jsou věřící. A když se podíváme na herce, spisovatele, interprety, jsou to většinou věřící. Z drtivé většiny (masa drtí, menšina je drcena). Přesto nemůžu říct, že by věřící se rovnalo špatný člověk. To bych odsuzoval miliardy lidí. Dobrá, výrazně jsem proti Islámu, tomu asi nejvíce. Brutální, netolerantní (ještě více než já, dokonce proti němu jsem absolutně otevřen všem názorům a ideám - Abych to uvedl na pravou míru, já nemám rád pouze německý jazyk, hip-hop, ostatní věci celkem toleruji, se zvláštními pravidly pro sport a knihy jako Stmívání, Pýcha a předsudek, nebo Na Větrné Hůrce - ty nesnáším, divíte se ? heh), prostě ve všech směrech špatné vyznání. Ale takové věci máme i u křesťanství. Bill Mahler to řekl skvěle ve větě o amerických senátorech a prezidentovi: "Vy jste ta hrstka, která řídí náš národ. Je to docela děsivé, když si uvědomím, že tuto zemi vedou lidé, co věří v mluvící keř, neposkvrněné početí z panny, převtělování a mluvícího hada.". No ale to není jediná logická chyba, celé náboženství je série blbostí, jedna za druhou, jedna větší kra*ina, než druhá. Židovství, proč jíst jen jídlo, které je "košer". Proč držet nějaký půst. Myslíte, že s mou vahou 60kg/185cm potřebuji držet půst ? Ještě víc zhubnout, nebo jíst jen speciální jídlo na zvláštních místech ? Ani náhodou, chci jíst co chci a kdy chci, nejlépe co nejvíce (škoda, že mám rychlý metabolismus, nebo nějaké podobné lékařské věci a nefunguje to), ale bez jídla to nejde. Občas se postit, hahá, to je tedy výmysl. Obřízka, no tak to je vrchol. Vezměme si situaci. Budu teď trochu hrubější. Někdo by mě kopl to koulí. Už jen ta představa je strašná, odzbrojující, ochromí mé myšlení a navodí pocit bolesti. Fakt, že by mi k němu někdo dal nůž a začal ... ne, nemůžu dál, to je na umření. To tedy ne. Islámský rasismus (tedy, omlouvám se, to samé, ale v oblasti náboženství, neznám teď to správné slovo), nebo třeba ženy nucené zahalovat si tvář a většinu těla, nerovnoprávnost žen (ne, že bych byl pro feministky, vlastně přílišný feminismus nemám rád, ale tohle je vrchol, to je mysogismus, či jak je y/i ... patriarchát, muži všemohoucí, poměry jako ve středověku) a tak. Ano, staromódní tradice. Číst knihy je staromódní, poslouchat rock je staromódní. Spousta lidí má rádo černobílé filmy, třeba hoši z AFI (hehe), ale tohle je o něčem jiném. Koho ohrožuji já, koho omezuji. Nikoho, v tom je ten vtip. Mám rád gentlemanské způsoby, mám rád pasivní zábavu a prožitky, ale nikomu své názory nenutím. Oni ano. V tom dokumentu se ten Muslim tváří jako beránek (v rouče beránčím, abych pravdu řekl, to je ale klišé), ale sami dobře za poslední léta vidíme, co jejich náboženství napáchalo. Vyhlášen stát Izrael v '48, ihned ho napadly ostatní Arabské státy. Fajn sousedé, že. Ale ani Izrael není "svatý", i on má máslo na hlavě. Projděte si na wikipedii konflikty, potyčky a války od 48 do dnešní doby. Nejdříve to s ním vypadalo špatně, spousta Izraelitů umírala. Ale časem se začly poměry mrtvých zlepšovat ve prostěch Iz.(era?). Nejdříve 1:2, pak 1:3, 1:5, 1:10. V posledním konfliktu na sklonku roku 2008 to bylo asi 12:1000. Life is good, isn't it ? Je, ale ne pro ty mrtvé. #Praktiky křesťanů v minulosti, v současnosti, dokončit židovství a islám #význam náboženství, berlička pro slabé, omezuje vůli #budoucnost náboženství, změny v něm, ústupky vědě, technice a společnosti #potraty, homosexualita, zneužívání, svátost manželství #zesměšnování náboženství #pravá čísla věřících, ti, kdo se bojí vyznat ateismus #náboženství ve filmech a knihách, tedy kultuře #a ještě mě třeba něco napadne, 22.2.2009 končím(zatím) http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/podil_obyvatel_s_nabozenskym_vyznanim_sldb_2001/$File/mapa306.jpg http://atheism.about.com/b/2006/02/15/czech-republic-most-atheist-country-in-europe.htm http://therealbillmaher.blogspot.com/2008/10/religulous.html http://www.teologicketexty.cz/casopis/2004-5/Religiozita-v-Ceske-republice-v-cirkevnich-statistikach.html http://therealbillmaher.blogspot.com/2008/10/religulous.html http://www.czso.cz/csu/tz.nsf/i/nabozenske_vyznani_obyvatelstva_ceske_republiky_23_12_04 http://cs.wikipedia.org/wiki/Česko#N.C3.A1bo.C5.BEenstv.C3.AD

[Ou jé], Johnny Brrrrravo. Cow & Chicken nesnáším, ale tohle je po Courage - The Cowardly Dog a samozřejmě Dexterovi báječný seriál. Je to takové s weird-endy, rozhodně konce nejsou moc šťastné. Ale jsou veselé, tak což.

A přeci to tak je. Tento film je kultem, ovšem ne tak velkým, jako Blade Runner. Je to o něčem jiném, více specifičtěji zaměřeno na úzký okruh diváků, kteří se nemohou rovnat všem těm, kdo to nepochopili, či si to vůbec neužívali.

Nene, to není film pro mě. Boxerské prostředí ? Zvolím Raging Bull. Zuřící býk mi přijde daleko lepší. Možná se to nedá srovnávat, ale De Niro je mi daleko více sympatický, než Swiňk. Pro mě osobně Gran Torino skvělé, toto nikoliv.

Pokud je Woddy Allen neurotik, co je potom Dustin Hoffman ve většině svých filmů ? Zde hraje sprostého váguse a my mu to věříme, protože je to Herec s velkým H a dokáže. Krásný film, mám ho moc rád.

Významný dokument o málo zachycené události dějin. Ti starší ji zažili na vlastní kůži, my mladí můžeme jen hltat historii. Škoda, že už nikdo hltat nechce.

Porevoluční doba zaznamenala pár dobrých věcí, tohle je jedna z nich. Viděl jsem ho několikrát a ten nápad mě nadchne vždy. Já sám televizi nesnáším, i když jí vděčím zdřívějška za pár kvalitních filmových zážitků a měsíce čistého času strávené u kra+in. I proto na mě zápletka zapůsobila. Zpomalené záběry nepůsobí směšně, ale hodí se do kompozice. Vypadá to skoro jako parodie, ale oni to myslí vážně. I to tak vyzní, to mi do hlavy nejde. Podařilo se to, velmi hezká podívaná.

Po Jáchymovi další dobrý Sobotovo film. Nejraději mám scénu s hořícím bytem, tak bezútěšná, tak absurdní.