Brambůrkovy sny o Americe

Prý kontroverzní a nekorektní... Nikoli ale pro středoevropského diváka z postkomunistické země. Brambůrkovy sny o Americe jsou nádhernou satirou na Rusy a Američany a nádherným způsobem si dělají legraci ze všeho a ze všech. A přitom se snímek nebojí gradovat napětí a pak to celé shodit krásně odlehčenou pointou. Je to totálně boží, a pokud znáte Taxikáře a Hvězdný prach, budete se bavit o to více. (08.11.2021)

Obrázek matky Rusi jako vyšitý. 1)  Připadal jsem si jako když docela vtipný námět dostane do ruky dederónský scenárista (otec z Moskvy, matka z Karl Marx Stadtu). Scénář pak převezme eskymácký režisér, který již třicet let žije ve vyhnanství na Madagaskaru. Tolik ke stylové čistotě._____ 2)  Postupně je děj stále více bizarní. A ten konec, juhahahííí!_____ 3)  Za film může 40letý scenárista, režisér a koproducent Wes Hurley (jindy též střihač, herec, kameraman)._____ 4)  Z herců mě zaujal Tyler Bocock (dospělý Brambůrek) nezjištěného věku._____ 5)  Jazykové okénko 1. Anglický výraz potato ve významu nezajímavý, hloupý, zvláštní, ošklivý či tlustý nemá, pokud vím, v češtině přímý ekvivalent. Na první dobrou se nabízí přirovnání k anglickému couch potato nebo little potato, čehož se očividně překladatelé drželi. Mě to ale tahá za uši. Brambůrky jsou solené či slaninové a brambůrci prostě neexistují. Připouštím ovšem, že najít vhodné slovo bude obtížné. Zájemcům o hlubší průzkum tajů amerických brambor doporučuji výborný web věnovaný městskému slangu. _____ 6)  Jazykové okénko 2. Sledoval jsem film v českém dabingu. Vedle přebrambůrkování jsem tak byl konfrontován i s faktem, že anglicky mluvící Rusové v Rusku mluví bezchybnou češtinou, zatímco stejní Rusové v Americe mluví češtinou mizernou, aby demonstrovali, že angličtinu ještě jako neumí. Jak to je v originále netuším a vzhledem ke kvalitám filmu ani se netoužím dozvědět, ale nesporně se tím tvůrci (anebo dabéři) zasloužili o další absurdní aspekt díla._____ 7)  Spoiler. Nečti, pokud jsi film neviděl! Teď přijde to nejzajímavější. Téměř všechno ve filmu je pravda pravdoucí. Vasil Naumenko z Vladivostoku se v 16 letech (v roce 1997) přestěhoval do Seattlu, kam se provdala jeho matka. Ještě v Rusku se jí přiznal se svou homosexuální orientací. Jeho homofobní americký otčím James se později vyoutoval jako transka. Detaily k celé story uvádí tento rozhovor. _____8)  Jak jsem se nejednou na vlastní kůži přesvědčil, život někdy přináší story, kterým je jen těžko uvěřit. Ovšem jedna věc je věrohodnost příběhu a druhá, v našem případě ta rozhodující, je, jak svůj zážitek dokážu předat dál. A to se, myslím, režisérovi příliš nepovedlo. (04.01.2022)

Skvěle stylizované, vtipné vyprávění očima malého kluka, později už skoro dospělého mladíka. Stylové odlišení života v Rusku, které se podobá tíživému snu, a pak druhá, radostnější část z USA působí smysluplně. Konfrontace života v ruské říši, který se ani po rozpadu sovětského molochu příliš nemění, a pak ve svobodném americkém světě je hodně výmluvná. (24.01.2022)

Svým způsobem to je zábavné, zvlášť až groteskovitě udělaná část v Sovětském svazu. Potíž je, že je to schématické a šablonovité, postavy nemají hloubku, slouží jen jako zobrazení skupiny, kterou reprezentují (imigranti - hodní a nápomocní, Rusové - zlí a nenávistní, křesťané - pokrytci a příčina zla, homosexuálové - přátelští a chápaví, transsexuálové - veselí a hudbymilovní). (13.12.2021)

Slniečkárska propaganda si vždy nájde ten svoj „skutočný“ príbeh. Film sa odohráva najprv v ZSSR, potom v USA. Samozrejme Rusko a bývalý Sovietsky Zväz je ukázaná ako krajina najväčšieho zla. Vládne tam nenávisť a chýba toaletný papier i farebné televízory. Každý samozrejme nenávidí Židov, na to muselo byť poukázané niekoľkokrát, aby každý pochopil, že oni boli a sú stále strašne prenasledovaní. Nasledujú samozrejme homosexuáli, aj tých každý nenávidí a prenasleduje ich. Tradičná rodina je ukázaná ako nefunkčná, vládne v nej alkohol a zlo. Po prechode do USA hlavná postava gay bojuje s tým, že to musí zakrývať, lebo aj v tej slobodnej americkej krajine to ešte neuznávajú ako kult. Je mu z toho smutno až sa to nakoniec rozhodne povedať mame a tá je celá od šťastia ide roztopiť: „Som taká šťastná, že si gay. Každý z nás je tak trochu gay.“ To určite. Následne začína nekonečná seansa gayov, všade sú gayi a lesby, ktoré sa ženia a vydávajú a dokonca v kostole, dočkáme sa aj obrazov mužov šatách a s make upom, gay clubov, homo sexu, proste samý progres. A brambůrek je z toho „na větvy“: "Ako to je možné, veď v Rusku sme za mimozemšťanov a tu je taká sloboda!" Aby bol film kompletný, nemôže tu samozrejme chýbať ani útok na kresťanstvo. Kristus tu je zobrazený ako nejaká sfetovaná socka, čo sa pozerá po nociach na bojové športy, a desaťročný chlapec mu hodí do tváre čerstvo osemenený kapesník po homosexuálnej polúcii. Koľkáto tvorivosť! Ja len musím opäť poukázať na jedno – prečo to isté neskúsili tvorcovia s Mohamedom? Skúste natočiť v takejto polohe a uvidíte, či si ešte svoje špinavé prachy užijete. Na to ale odvaha chýba, že? (09.12.2021)