Scénář:
Kateřina HagerVOD (1)
Obsahy(1)
Vztah Češky Zdenky a Pákistánce Tabiše se zrodil online při hraní počítačové hry „Farmville“. Ti dva spolu nejprve hospodařili na virtuální farmě, jenže vzájemné zalévání cibule a rajčat postupně přerostlo v romanci a nakonec i svatbu. Více než pět let od svatby byli však Zdenka a Tabiš nuceni prožívat své manželství téměř výhradně prostřednictvím internetu, neboť Tabišovy žádosti o vízum do České republiky opakovaně narážely na nedůvěru českých úřadů. Po letech online vztahu a prokazování “skutečné lásky” došlo však v jejich případu k nečekanému obratu a Tabišův i Zdenčin sen o společné domácnosti v české Aši získal konečně naději stát se realitou. Film české režisérky Kateřiny Hager a pákistánského dokumentaristy Asada Faruqiho zachycuje neobyčejný příběh jednoho manželství, které čelí řadě překážek a předsudků, svérázní protagonisté však řeší své životní peripetie i administrativní nástrahy s odzbrojujícím odhodláním a humorem. (AČFK)
(více)Videa (1)
Recenze (13)
Jelikož znám podobný příběh: seznámení na internetu - příjezd snoubenky na turistické vízum - svatba v ČR - vyhoštění nevěsty, ale nakonec již přes 6 let fungující manželský pár žijící v Praze, mám určité srovnání. V takových situacích není opravdu dobré spoléhat se jen na soudy, ale obrátit se své politické reprezentanty (senátory, europoslance, ministry). Pomohlo to jak v hodnoceném dokumentu, tak v podobném příběhu, který znám. ()
Tomáš Petříček (exministr zahraničí) mi byl vždycky sympatickej. Odpustila jsem mu dokonce i že je v ČSSD. Kdyby tam bylo takových víc (a neexistovali Piráti), možná bych je někdy i volila. Teď je mi ale ještě sympatičtější! *** Mnoho drsných podrobností tohoto příběhu si přečtěte v knize Ivy Pekárkové Třísky ()
Svět se mění rychleji, než stíhám sledovat. Osobně si sice nedokážu představit, že bych se do někoho zamiloval online, ale zřejmě se to stává mnoha lidem. S citem natočený dokument o jednom vztahu, který prochází zatěžkávací zkouškou ve formě mnohaleté administrativní anabáze, aby vůbec mohl přejít z online prostoru do reálného světa. Po hodině a čtvrt těm dvěma fandím, ať jim vztah vydrží. ()
Tahounem dokumentu je jednoznačně dvojice protagonistů, která svou reálnou chemii přenesla i sem. Jinak jde ale o režijně velmi konvenční, lehce děravý tvar, který je nejsilnější svými všedními momenty a nejslabší snahou vyprávět o "zapovězené lásce" v kulturních a politických souvislostech. Ty se de facto nedaří vůbec zachytit. ()
Moc se mi to líbilo. Nejlepší a nejsilnější byly drobné interakce ústředních protagonistů, jejich krátké rozhovory, špičkování. Člověk se u toho mohl celkem dosyta dojmout i zasmát. Nebo to prostě jen sledovat a cítit se příjemně. Nedivím se, že rodiny ani úřady tomuhle tak nepravděpodobnému vztahu na začátku (a ty úřady bohužel ne jen na začátku) nevěřily. Tabiš a Zdenka jsou vlastně takový malý zázrak a ukázka toho, že je možné, aby se zrodila láska mezi lidmi s tolika rozdíly a že i velké překážky lze nakonec překonat. Jasně, je možné, že jim to třeba nevydrží navždy, ale já jim to (alespoň teď) věřím a přeju a jsem ráda, že v tomhle dokumentu se jejich vztah podařilo představit tak zdařile, mile, tak, že člověk měl pocit, že s tím párem vlastně sám něco prožil a strávil příjemných několik desítek minut. ()
Galerie (7)
Photo © AČFK
Reklama