Dovolená s Andělem

Když sečtete návštěvnost Pyšné princezny a Dovolené s Andělem, zjistíte, že Bořivoj Zeman se v jediném roce postaral o 12 482 570 prodaných lístků do kina. To už se nikdy nikomu (u nás) nepodaří. Oba dva filmy dobře zapadaly do "výchovného" plánu barrandovské dramaturgie, ale narozdíl od jiných byla jejich návštěva dobrovolná. Nejen u Pyšné princezny, ale i u Dovolené to svědčí o dobrém řemesle. Ale málo se ví, že ten film byl sokonce ještě úspěšnější v zahraničí. Nejen v okolních socialistických zemích, ale pokud vím, tak i v Západním Německu, Itálii a Francii. Brigádám tam asi nevěnovali pozornost, zato plakát se zachmuřeným Marvanem s košíkem hub jukal z každého rohu a právě Marvan je musel bavit. Tak jako se my smějeme dejme tomu Četníku ze Saint Tropez, ačkoli přesně nerozumíme podivně vojenskému řádu francouzského četnictva, smáli se v zahraničí soudruhu revizorovi, postavě univerzálně přenosné a srozumitelné. To, že Anděl vyhrál i anketu "Hrdina filmového úsměvu", nás všechny překvapilo, ale zase - bylo to hodnocení nejoblíbenější postavy, ne filmu. Protože Marvan ten film přesahuje. Tak prosím vnímejte i mých 60% (12.09.2006)

Jistě, je těžké uvěřit těm šťastným tvářím i přehnaným projevům lásky k práci a vlasti, když v každém druhém interiérovém záběru hledí ze stěny obraz Stalina. Na druhou stranu by bylo trochu laciné odsoudit a odstřelit Anděla jako primitivní agitku, byť jí třeba i je. Takže co zůstane, když člověk odfiltruje onu naivně průhlednou, půl století starou ideovou manipulaci? Pohodová, úsměvná a výrazně pozitivní komedie o napravení starého mrzouta, s několika výbornými herci, několika nezapomenutelnými scénami, občas úsměvnými dialogy a výbornými hláškami, z nichž některé získaly navíc s léty a historickou zkušeností zcela nový rozměr. (03.02.2011)

Hlava má jasno – Dovolená s Andělem je hrozný film, který si vychutná jen ten, kdo je schopen na chvíli zapomenout, že existuje něco jako historie a vezme jej jako čirou utopii. Teprve potom má svět, ve kterém odborová rada zná odpověď na každou otázku, Josef Kemr zatlouká hřebíky jako by to dělal celý život a rekreanti pravidelně mizí v oblacích cigaretového dýmu svoje kouzlo. (05.12.2003)

V tomto případě agitku nevnímám ani neřeším, film miluju od dětství a po x-té se u něj vždycky pobavím. Jsou mnohem horší budovatelské příšernosti. Na rekreace se tenkrát jezdilo, nehledám v tom nic víc, příběh je zábavný a vtipný. Jaroslav Marvan byl král a jeho role nerudného Gustava Anděla vše ostatní mnohonásobně převyšuje. A jako komedie z padesátých let je spolu se Švejkem tím nejlepším, co mohlo být natočeno. (04.04.2021)

Dovolená s Andělem je dokonale rudá, mám ale hrozně rád Marvana. Bavím se u scének kde vystupují on a Kemr. A to ostatní? Všichni milují práci a makají i o dovolené. Cestou k vodě se sborově zpívají budovatelské koniny, oslavuje se pracující člověk atd. Dějové vzduchoprázdno film vyplňuje dvěmi linkami, posilujících ideál čistoty sociálního člověka. Manželská krize, na níž starostlivě dohlíží závodní rada a zdevastovaný útulek pro děti, který dají naši pracovití rekreanti do pucu, i když by měli odpočívat u vody. Prostě se tomu směju a přijde mi to z dnešního pohledu naprosto šílené. Bizarní zážitek, ale o to více mě ten snímek fascinuje. Jde o dokonalou ukázkou filmového díla, které podává absurdní svědectví o době, v níž vzniklo. Rozhodně Anděla nehodím přes palubu, jen kvůli závadné ideologii. Humor zde funguje i po dlouhých letech od premiéry a plejáda hereckých es, udržuje prvek zábavy na solidní úrovni. Film s nebývalou výpovědní hodnotou. Ideální studijní materiál pro současnou generaci zapálených filmových fanoušků. (08.12.2023)