Cesta do pravěku

Využil som príležitosť a ešte raz som si pozrel film z praveku o praveku. Nebol by som rád, aby moje záverečné hodnotenie ovplyvňovala nostalgia, súcit so Zemanom alebo potreba pritakávať, keď všetci píšu, že ... Cesta do praveku neodmysliteľne patrí do histórie filmu. V dobe vzniku bola pre mladých divákov tým, čím je Jurský park pre ich vnúčatá. Súčasne si myslím, že Cesta do praveku na obrazovky nepatrí a ak, tak minimálne v päťročnej frekvencii. Ani počítačové hry, ktoré sa hrávali na Sinclair ZX 64 už dnes nikto mladým neponúka. Napriek tomu, že nostalgici na ne nedajú dopustiť. (01.11.2010)

Zeman je Zeman a Spielberg je Spielberg. Oba jsou mistry svého oboru a své doby s jedním drobným rozdílem. Zeman je typickým českým selfmademanem s chytrými nápady a šikovnýma rukama, pro kterého byly VŽDY stejně důležitý příběh i technické prostředky. Spielberg je americkým selfmademanem (první a výrazný rozdíl) s chytrými nápady (i když někdy záměrně podbízivý – druhý rozdíl), který využil nových prostředků, a především u jeho filmů dominuje buď příběh nebo technické prostředky, v lepším případě je jedna část vizuálně bombastická, druhá narativní (třetí a poslední rozdíl, který mě momentálně napadá). Ale zpět ke Karlu Zemanovi. Spolu s Milošem Macourkem a Adolfem Bornem (třetí díl Macha a Šebestové) byl prvním, kdo mi řekl, že existovaly jakési druhohory a v nich jistí tvorové abnormální velikosti, v rámci čtvrtohorních dobách ledových potom studenomilná fauna a v druhém případě i jistý pan Huml. Cesta do pravěku se rázem přidala k Jaroslavu Foglarovi a Alexandru Dumasovi. Dnes na ní oceňuji především její didaktický ráz. Zatím co na školách se uplatňuje v rámci pravěku Thomsenova trojdobá periodizace (a člověk v rámci nich), Zeman volil popis geologického vývoje, který pokládám pro nižší dětský věk a jeho vnímavost za vhodnější. Dobrodružný příběh o partě kamarádů a odnesené poznání ze zhlédnutého filmu staví Cestu do pravěku vysoko nad Jurský park (pochopitelně 1). Zeman sice ukázal červené šátky, ale dokázal podobně jako Oldřich Lipský ve filmu Ať žijí duchové, že jsme zapomněli, jak se konkrétní dětská organizace jmenuje, a tím vytvořil nadčasový film. Jediné co mě na tomto filmu trochu mrzí, že hudbu k němu nesložil Zdeněk Liška (pozdější Zemanův spolupracovník), hudba pozdního E. F: Buriana nebyla moc nápaditá a místy lacině dobrodružná či naopak patetická, což by nemuselo být na škodu, ale postrádala originalitu, kterou se právě Zemanovy filmy vyznačovaly. (06.02.2004)

Dodnes výborné klukovské dobrodružství čtveřice kamarádů na cestě proti proudu času. I když paleontologické výzkumy za to více než půlstoletí pokročily, stále to může fungovat i jako zábavný doplněk k učebnici dějepisu pro základní školy. Triky byly na svou dobu na špičkové technické úrovni a kouzlo filmu dosud nevyprchalo. Stačí si v úvodní scéně nevšimnout pionýrského šátku na krku a máte to i bez nebezpečné ideologické omáčky. ;-) (15.07.2013)

Jestli jsem zde s nějakým hodnocením už několikrát nesouhlasil, tak s hodnocením u tohoto filmu mám vážný problém. Pamatuji si, že už jako dítěti se mi tento film příliš nezamlouval, protože mi ta zvířata přišla prostě ,,divná". A čím jsem starší, tak tím mi přijde tento film více a více debilní. Čtyřčlená parta blbounů. Proč blbounů? Chovají se jako blbouni, mluví jako blbouni a dokonca tak i vypadají. Takže čtyřčlenná parta blbounů najde zkamenělinu trilobita a nějakým zvláštním způsobem se ocitnou na cestě napříč vývojem planety. Vy vážně nemáte s tou ,,animací"(animace asi na úrovni extrémně nekvalitního kresleného filmu) problém?? Nikdo z vás? Vážně?? Já teda obrovský. Kdybych to měl říct hodně mírně, tak mě ta ,,animace" zvířat či rostlin dost výrazně srala. Ale mě sral vlastně celý film. Neuvěřitelná slátanina nesmyslů a strašných dětských herců. Jsem si zcela jistý, že tímto filmem by pohrdaly i dnešní děti odkojení na násilí a pokemonech. A jestli jsem si byl někdy odpadem super jistý, tak je to tento případ. !!!ODPAD!!! A kdybych mohl dát 2 odpady, tak dám raději 3. (29.08.2011)

Úžasné mistrovství Karla Zemana žel zestárlo opravdu rychle, hlavně v posledních letech. A když upustím od revolučního vizuálu, příběh neexistuje, je to spíše dokument a děcka mně těmi přechytralými řečmi otravovali. A absence závěru to zcela poučné zaměření, které ale postrádá jakoukoliv zajimavost kromě toho vizuálu, podtrhuje. Škoda, 4 hvězdy jen pro tu revolučnost. (18.04.2012)