Gorod Zero
City Zero
Mesto Zero
Režie:
Karen ŠachnazarovScénář:
Alexandr BorodjanskijKamera:
Nikolaj NemoljajevHudba:
Eduard Nikolajevič ArtěmjevObsahy(1)
Režisér Karen Šachnazarov již od studentských let spolupracuje se scenáristou Alexandrem Boroďanským. Z jejich spolupráce vznikl i film Město Zero. Jednoho dne přijede vlakem do obyčejného anonymního města (odtud i název filmu) inženýr Alexej Varakin, aby vyřídil v místní továrně obyčejnou obchodní záležitost. Události však nabývají naprosto odlišných forem, než by se dalo očekávat. Nahá sekretářka, zcela samozřejmě pracující v kanceláři, moučník v podobě lidské hlavy, zastřelený kuchař, a všechny další absurdní situace, jež nabírají nevysvětlitelnou rychlost a nad nimiž se nestačí užaslý a vystrašený Varakin ani zamyslet, vrcholí prohlídkou bizarního vlastivědného muzea. Voskové figuríny tu znázorňují slavné osobnosti města. Vedle sebe stojí Attila a Stalin, trojský král Dardan a první zdejší tanečníci rokenrolu, kohorta římských legionářů a občanka Petuchovová, živící se prostitucí během mezinárodního festivalu mládeže. Obyvatelé města se chovají jako lidé, ale divák žasne, jak mohou žít uprostřed tak nesmyslného světa. Naskýtá se otázka, zda-li není veškerá absurdnost díla jen přibarvenou realitou světa našeho. Ba co víc, zda není realita našeho žití jenom umělecky přenesena na plátno. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (43)
Nepáčilo sa mi to. Tá absurdita bola akoby príliš chcená a zároveň jej bolo málo. Scenárista si vymyslel nejakú absurdnú situáciu a ďalších 5 minút sa všetky postavy správali úplne logicky a prirodzene v kontexte tej absurdity. Potom prišiel zase s niečím iným, nenadväzujúcim na to predchádzajúce. A najhoršie bolo, že tie absurdnosti vo mne nevyvolali vôbec nič. Nešokovali, neznervózňovali, nevyvolávali smiech, ani strach, dokonca ani súcit. To porovnanie s Kafkom, čo som tu v jednom komentári našiel, je pravdivé len v tom, že autori by asi chceli vyvolať týmto filmom podobné pocity, ako Kafka svojimi dielami. Žiaľ, nepodarilo sa. Teda aspoň u mňa. ()
Tenhle film by mohl být na první pohled označen jako jasně surrealistický, dokonce v tom nejklasičtějším Bunuelovském surrealistickém stylu, ale kdo skutečně pobýval v Rusku (tehdy vlastně Sovětském Svazu) těch dob, ten ví, že tohle tedy rozhodně žádný surrealismus není! To je čistá pravda! ()
Surrealistické a výnimočné. Inžinier Varakin si ide vybaviť obchodnú záležitosť do miestnej továrne, ale zrazu sa nič nevyvíja normálne. Jedna absurdná situácia za druhou, končí bizarnou prehliadkou múzea. Skvelé. Také filmy sa už dnes netočia... ()