Režie:
Fred ZinnemannScénář:
Richard SchweizerKamera:
Emil BernaHudba:
Robert BlumHrají:
Ivan Jandl, Jarmila Novotná, Montgomery Clift, Ewart G. Morrison, Aline MacMahon, Wendell Corey, Fred ZinnemannObsahy(1)
Ve světě rozbitém válkou hledali své blízké: rodiče děti, děti rodiče. Mezi nimi i česká maminka... Americko-švýcarský film, oceněný mj. Oscarem pro Ivana Jandla v hlavní dětské roli. Po válce se z koncentračních táborů vracejí tisíce lidí, včetně dětí ze všech evropských zemí. Mezi nimi je i devítiletý Karel Malík. Ten však v Osvětimi ztratil řeč a zapomněl i na to, že před válkou měl otce a matku. V rozvalinách německého města jej najde americký voják Steve, který se ujme chlapcovy výchovy. Ani jeden z nich netuší, že Karlova maminka Hana také válku přežila a hledá syna ve všech tranzitních táborech, řízených Červeným křížem. Malý Karel mezitím dostane nové jméno a začne mluvit anglicky...
Mimořádně působivý snímek Freda Zinnemanna vznikl jen pár let po skončení druhé světové války. Kromě amerického vojáka, jenž byl jednou z prvních filmových rolí Montgomeryho Clifta, jsou hlavními hrdiny příběhu dva Češi: maminku Hanu ztvárnila Jarmila Novotná, mezinárodně proslulá operní pěvkyně. Jejího syna Karla představoval nadaný chlapec Ivan Jandl, jehož herecký výkon vynesl tehdejšímu Československu Zlatý glóbus a také prvního Oscara. Jandl si však tímto úspěchem v herecké kariéře nijak nepomohl – spíše naopak. Jako chlapec se objevil jen v drobných rolích ve filmech Svědomí a Zelená knížka. V dospělosti se vedle úřednických povolání věnoval amatérskému divadlu. Po smrti matky žil sám v pražské Libni. Zemřel po záchvatu cukrovky v roce 1987, v pouhých padesáti letech. Obě jeho ceny se dnes nacházejí v depozitáři Národního filmového archivu.
(Česká televize)
Videa (1)
Recenze (70)
POZNAMENANÍ evokují knihu ŘÍKALI MI LENI nebo pozdější film KUKAČKA V TEMNÉM LESE; je těžké posoudit co bylo větším nacistickým zločinem: zda plynové komory nebo toto bourání rodin a znásilňování dětí a rodičů. Mezi dětmi a dospělými nebyl v tomto ohledu podstatnější rozdíl; byli zraňováni ve svém nejvnitřnějším lidství. Citovost (nikoliv emoce), která z tohoto skvělého filmu vyzařuje, není kýč; naopak, evokuje a uchovává duševní svět našich předků. Příběh filmu je i příběhem desítek našich životů právě těchto našich dědů apradědů či prababiček. Je to fakt nejen nostalgizující, ale také stále burcující a varující. ()
Hodnotím vysoko hlavně vzhledem k době vzniku filmu. Tehdy byly ještě rány hodně rozjitřené a na příběhu válkou rozdělených a hledajících se rodin je to vidět. Montgomery Clift hraje amerického vojáka, který objeví - zachrání - chytí chlapce, který utekl z centra pro děti dovezené z koncentračních táborů. Naučí ho anglicky a chce si ho odvézt s sebou do USA. Chlapec dříve vůbec nekomunikoval, nepamatuje si nic z minulosti a nezná ani své jméno. Takových dětí, které si prošly peklem války, bylo hodně. Jejich přeživší rodiče je často marně a dlouhé měsíce hledali na různých místech Evropy. Pěkný a dojemný film. ()
Dala bych i plný počet s klidným svědomím, ale za snad až příliš plánovitý útok na divákovy city nemůžu. Dojatá jsem byla takřka po celou dobu sledování filmu. Nejprve pohled na děti, které přežily koncentrační tábor a zůstaly samy bez rodičů, jejich strach z amerických uniformovaných zachránců, útěk malého Karla Malíka(okouzlující Ivan Jandl) z tábora UNRRA, jeho setkání s Američanem Stevem(Montgomery Clift), který se ho ujal, pak matka Hana Malíková(Jarmila Novotná), která beznadějně objíždí tábory a hledá svého syna...a konec...Hádejte jaký? ()
Krásný film. Všechny 3 hlavní postavy (Jandl, Clift, Novotná) předvedli výborné a uvěřitelné herecké výkony (myslím, že ten Oskar je pro Ivana velice zasloužený). Začátek filmu byl veden formou dokumentu se střízlivým komentářem, který dobře nastínil situaci i nezasvěcenému. Zajímavá byla i jazyková stránka. Zazněla angličtina, němčina, čeština, polština a maďarština (nevím, jestli jsem postřehl úplně všechny). Jedinou výtku bych měl k faktu, že se Ivan podle mě až moc rychle učil angličtinu, že za chvíli rozuměl všemu a mluvil plynule jak rodilý malý Američan (ale to je taky jediné, co bych snímku vytkl). A konec? Sice byl happy-end, ale podaný velice dojemně a střízlivě, 1 z nejlepších amerických happy-endů co jsem viděl (to, že posledním slovem filmu bylo "Maminko!", to už je jen taková milá třešnička na dortu, která potěší každého Čecha ;-)). ()
Každá vojna spôsobí okrem úmrtí, zranení a materiálnych škôd aj chaotické premiešanie ľudí a ich osudov. Druhá svetová v tomto nebola iná, skôr naopak, pretože k oddeľovaniu detí od rodičov dochádzalo aj zámerne. Celý Zinnemannov film sa zaoberá hľadaním syna matkou a neúspešným hľadaním organizáciami, ktoré to majú v náplni. Jednoduchosť námetu a priamočiarosť deja občas narušuje detský vzdor a mierne naivné predstavy niektorých dospelých. Pripájam sa k všeobecnej chvále herectva Ivana Jandla, ale môj celkový dojem opätovne postačuje iba na silné tri hviezdičky. ()
Galerie (16)
Zajímavosti (9)
- Českému herci Ivanu Jandlovi (Karel Malík), který za svou roli získal Oscara i Zlatý glóbus, napsala obdivný dopis i budoucí sexbomba Brigitte Bardot, tehdy však neznámá, kariéru začínající herečka. (lucascus)
- Ivan Jandl (Karel) uvedl, že v pozdějším věku, když pracoval jako inspicient v divadle, nosil svého Oscara po práci do restaurace a za jeho ukazování mu štamgasti platili útratu. (Redyx1)
- Ivanovi Jandlovi (Karel Malík) prišlo vzácne ocenenie poškodené a jeho otec si zašiel pre vysvetlenie na colnicu. Komunistom bola miniatúrna soška Oscara podozrivá (bol menší ako iné sošky, lebo jeho veľkosť prispôsobili dieťaťu) a chceli zistiť či je z rýdzeho zlata, a tak spravili malý pokus – opiekli mu hlavu. (JančiBači)
Reklama