Osm hor

Je s podivem, že sem vůbec dvou a půl hodinový dráma dokoukal na jeden zátah a pozor, dokonce bez usnutí :o). Kdo bych (podle názvu) čekal, že se tady bude lozit po horách, tak je vedle. Tady se sice na hory podíváš, ale jen párkrát a už vůbec ne na hory, kde ti jde o kejhák. Co teda vůůbec nechápu, tak proč je to takle dlouhý. Na druhou stranu, kdy se člověk mže podívat na italskej filmek. (16.07.2023)

Ohromně silný příběh, kde mě celou dobu trápil fakt, že jsem věděl o stratistiplném konci. Musím se přiznat, že oddání se divokosti přírody, kdy jde člověk bezhlavě do extrému až za hranu, je moje a už zítra začíná moje putování, kdy budu říjen-listopad stanovat na západním pobřeží deštivého a už asi i chladného Irska. Stopáž je tady zcela adekvátní, perfektně představila pouta mezi oběma horaly, jejich vztah k horám, lidem, i celoživotní snaze se přiblížit člověku, kterým chtějí být. Záběry z Alp jsou nadpozemské, značení tras jsem zažíval i já, kdy nás můj táta vzal poprvé do Fatry a ta představa pietně vzdát hold postavením horské chaty je prostě noblesní a hrozně inspirující. V Tatrách člověka v horkých chatách hned napadá jaké to asi je žít v oblacích, odpověď, zcela omračující, ale daň se platí s přirážkou. Každopádně lidi jsou různí, co je pro jednoho bláznovina, je pro druhého modla a žít a zemřít pro to, co milujete, v co věříte, v čem jste jako ryby ve vodě, kde na sobě necítíte tlak, to za to mnohdy stojí. Pietrova evoluce byla taková moje, no a z Bruna mám v sobě maličko taky - každopádně na rozdíl od něj mám tu rodinu, které mě drží daleko od myšlenek na strávení zimy někde mimo civilizaci. Však to byla má sestra, kdo mně film ukázal, bravo, kandidát na film roku jak vyšitý. (17.10.2023)

Musím souhlasit s tím, že volit formát 4:3 u vizuálního filmu z hor je skoro až nešťastné. Záběry byly krásné... a byly by úžasné v širokém formátu. Film samotný trochu doplácí na délku, ale jinak příjemně plyne, dá vyniknout přírodě... zásadní myšlenku ani emoce nepřinese, ale možná donutí zamyslet se alespoň samotného diváka. KVIFF 2022 (07.07.2022)

Podle názvu by se dal čekat příběh o horolezcích, jde ale prostě jen o dva kamarády, kteří se seznámili jako kluci v alpské horské vesničce. Jeden z nich tu prožil celý život, druhý se toulal po světě. Oba si hledali svoji cestu a našli ji v horách, i když každý v jiných a jiným zůsobem. Krásné záběry hor, výborně sladěná hudba. Vyprávění je pozvolné, bez dramatického zdůrazňování zvratů. Takový je vlastně jen konec, který je i proto nečekaně působivý. Jinak spíš 70 %. (02.09.2023)

Snímek blížící se legendám Útěku do divočiny či Zkrocené hoře. Sice tu není tak akcentovaná kritika světa a vůbec se tu nevyskytuje homosexualita, tenhle příběh přátelství v Alpách a Himálajích má hodně co sdělovat i ukazovat. Divácky vděčná artovka s úžasnou hudbou - třeba tato scéna. Má to hloubku. A na konci vše viděné dává smysl. Nádherný příběh o životě zobrazující dlouhou trasu... 80 % (16.01.2023)