Slepý muž, který neviděl Titanic

Uběhlo už několik týdnů od projekce na KVIFF, ale stačí si jenom mírně vzpomenout na některé scény a už se mi zase hrnou slzy do očí. Zvrat po výstupu z vlaku ve mně vyvolal takovou směs šoku, vzteku a znechucení z lidské podlosti, jako dlouho nic. Jeden z nejsilnějších filmových zážitků v životě a nejemotivnější film s handicapovaným hlavním hrdinou, jaký jsem kdy viděla. (31.07.2022)

Normálne tento typ filmov nevyhladávam, bola to len náhoda že som ho začala pozerať a musela dopozerať. Neskutočne realistické, presne som sa vedela vžiť do kože Jaakka, do jeho pocitov a do jeho života. Jeho viera v dobrých ľudí a odhodlanie stretnúť svoju lásku, pritom sa spoliehať len na vlastné sily bolo obdivuhodné. Dramatickú druhú polovicu filmu a jeho záver, podčiarkla kamera a celkové spracovanie. Bez sĺz sa to pozerať nedalo. Ohodnotila by som 3,5*,ale vzhľadom na tému a spracovanie 4*. (07.04.2023)

Slepý muž emoce v divákovi vyvolá spolehlivě, protože námět, v němž se těžce postiženému člověku dějou zlé věci, asi bez emočního dopadu ani zpracovat nelze. V tomhle ohledu je ten film tedy takový vychtěný slzopud, čímž mi není úplně sympatický. Za první, zábavnou a nad očekávání nahláškovanou polovinu, tomu ale čtvrtou hvězdu dám. (56th KVIFF) (10.07.2022)

Potešilo ma, že aj fíni majú vagabundov a nie je to tak dokonalá spoločnosť. Na druhej strane, mohol to čávovec očakávať, aj keď mal skvelý plán a veľmi veril, že sa to podarí. Už len tí susedia mu mohli dať dostatok informácií o ľuďoch žijúcich mimo jeho bytu. Je to vlastne snímok o jednom človeku s extremne blízkou kamerou. Keby to malo dve hodiny, skočil by som z okna. Tak je to krátke a miestami aj vtipné. 3 z 5 (23.04.2024)

„Jakej film jsi viděl naposled?“ - „Nakonec jsem se díval na filmy Johna Carpentera. Když už jsem nebyl schopnej rozlišit Kurta Russella od huskyho, přestal jsem.“ O zdravotních handicapech s nadhledem? Líbilo se mi už to technické zpracování, kdy je publiku navozena snížená viditelnost (rozostřenost), aby se mu podařilo alespoň malinko přiblížit Jaakkovi. Ten je na vozíku, slepý a orientuje se jen pomocí zvuků, čichu a hmatu. Tempo filmu je mu také přizpůsobeno, což však nevadí. Když přijde na onen nápad, divák mu to sice přeje, ale zároveň si uvědomuje, že bude zcela odkázaný na ostatní. A pak přijde dějový zvrat, který změní náladu celého snímku…což asi ne každému sedne. Pro mě se však film stal ještě zajímavějším a Jaakkovi jsem fandil naplno. Zároveň se nedostavilo žádné citové vydírání, a to ani při emocionálním konci. Slabší bylo jen trochu rozporuplné chování „těch 2 z Farga“, jinak spokojenost a silné 4*. „Myslíš, že se zvládnem potkat, než 1 z nás umře?“ - „My ale ještě neumíráme.“ - „Dneska ne, ale kdo ví, co bude zítra…“ (29.04.2023)