Velká svoboda

Franz Rogowski mi čím dál tím víc připomíná Joaquina Phoenixe. A to nejen co se týče vzhledu, ale oplývá i neobyčejným charizmatem a výrazným hereckým talentem. V roli homosexuála jsem ho ještě neviděla a musím uznat, že se s ní popasoval skvěle. Rakouský režisér a scenárista Sebastian Meise vsadil na syrovost, a tak se prakticky celý děj filmu Velká svoboda odehrává v drsném prostředí věznice. Nedívá se na něj vůbec hezky. U některých záběrů se slabším povahám může udělat až nevolno. Nicméně snímek má obrovskou výpovědní hodnotu o lidské podstatě a potřebě lásky. (80%) (03.05.2023)

Přetrvává zde obvyklý problém špatných queer dramat a to ten, že mimo svoje milostné preference zde nemají postavy žádný jiný charakter. Naštěstí to tentokrát relativně zapadá do děje, kdy protagonistovi, trýzněnému za svoji homosexualitu všemi navazujícími státními systémy, nezbývá než mít ji jako jediný definiční rámec, který si s sebou může nést kamkoli. To ale pořád nic nemění na tom, že je to jenom jednoduchá historická obžaloba, ve které nemnoho nemluvných, nezajímavých postav obejduje dvě hodiny na čtyřech místech a to je sorrynotsorry dost otrava. (27.04.2023)

film střídající výborné pasáže s těmi, které by dokázaly unudit k smrti. Nevím do jaké míry je tenhle příběh založen na reálném základě, ale i kdyby nebyl, tak vzhledem k tomu, že zákony ohledně homosexuality se v Německu změnily až v devadesátých letech celkem věřím, že to zástupci gayů (nejen) rozhodně neměli jednoduché a všechna čest těm, kteří se radši neschovali za "normální" vztah. Některé zdejší komentáře nicméně ukazují, že ani dnešní doba se nijak zásadně neposunula. Někteří jedinci zcela určitě...60% (09.02.2023)

Ač mám filmy s vězeňskou tématikou tuze rád, libuji si ve slow-burnech a rozhodně se nehlásím mezi homofoby, tak tafy jsem se chvílemi opravdu nudil a nebojím se to přiznat. Téma jako takové na mě z nějakého důvodu také nepůsobilo tak silně, jak by si asi tvůrci přáli. Koukalo se na to celkem dobře, ale nejsem si vlastně jist, jestli bych někomu známému film vůbec doporučil - asi bych upřednostil jakoukoliv jinou, zajímavější novinku. (02.05.2023)

Téma snímku je velmi poutavé, avšak jeho potenciál nebyl využit. To však není zdaleka jeho jediný nedostatek – chronologická roztříštěnost ubírá na srozumitelnosti příběhu a jeví se až nepochopitelně, neboť se tak režisér dobrovolně připravil o způsob, prostřednictvím kterého mohl utvořit vztah mezi divákem a hlavním hrdinou. I přesto, že za postavou Hanse stojí silný příběh, více jsem se o jeho osudu dozvěděla z anotace k filmu, než ze snímku samotného, což je dosti smutné. Hansův pohnutý osud je ve filmu artikulován tak krkolomným a ledabylým způsobem, až se chce brečet. Celkově bych snímku vytkla necitlivost pro gradaci děje, který je velmi rozvleklý - s ubíhajícími minutami se stává stereotypním a přestává poutat pozornost. Filmu se ani nepodařilo vytvořit kontrast mezi drsným vězeňským prostředím a intimitou, která zde byla zobrazována především prostřednictvím tělesnosti. Franz Rogowski je sice velmi charismatický herec, avšak jeho charisma a herecký výkon neutáhne stopáž 117 minut. Jediná scéna, která mě ve filmu oslovila, se odehrála v samém závěru, avšak ty dvě hodiny utrpení a skřípění zubů za to opravdu nestojí. Námět filmu se tak ve finále jeví vhodnější pro dokumentární zpracování. (01.02.2023)