Velká svoboda

Mě se film velice líbil. Zpočátku mi trošku vadilo to přehazování v čase, ale postupně jsem si zvykl a dávalo to smysl. Herectví Franze (Hanz) a Georga (Viktor) bylo dokonalé, především Franz se obnažil herecky až na kost, na dřeň a vůbec se nedivím, že získal za svůj herecký výkon tolik palem vítězství a nominací na filmových festivalech po celém světě. Zpracování bylo též úžasné, úplně mě to pohltilo, cítil jsem pot, špínu i zápach vězeňských kobek, dopracované do detailu (např. i zašpiněné nehty). Mé top hodnocení není ovlivněno ani tím, že film samotný vč. jeho tvůrců a herců získal 42 vítězství a 46 nominací rovněž po celém světě, hodnotil bych stejně, i kdyby film neměl ocenění žádné. Vnímám to i jako takové pokračování vynikajícího snímku Paragraph 175. Emocionálně silně-smutný prožitek vč. samotného závěru. Pánové Rogowski a Friedrich, smekám před vámi .... a těmi, kteří zde označili tento film za odpad, pohrdám. 4x10 (29.04.2023)

Téma snímku je velmi poutavé, avšak jeho potenciál nebyl využit. To však není zdaleka jeho jediný nedostatek – chronologická roztříštěnost ubírá na srozumitelnosti příběhu a jeví se až nepochopitelně, neboť se tak režisér dobrovolně připravil o způsob, prostřednictvím kterého mohl utvořit vztah mezi divákem a hlavním hrdinou. I přesto, že za postavou Hanse stojí silný příběh, více jsem se o jeho osudu dozvěděla z anotace k filmu, než ze snímku samotného, což je dosti smutné. Hansův pohnutý osud je ve filmu artikulován tak krkolomným a ledabylým způsobem, až se chce brečet. Celkově bych snímku vytkla necitlivost pro gradaci děje, který je velmi rozvleklý - s ubíhajícími minutami se stává stereotypním a přestává poutat pozornost. Filmu se ani nepodařilo vytvořit kontrast mezi drsným vězeňským prostředím a intimitou, která zde byla zobrazována především prostřednictvím tělesnosti. Franz Rogowski je sice velmi charismatický herec, avšak jeho charisma a herecký výkon neutáhne stopáž 117 minut. Jediná scéna, která mě ve filmu oslovila, se odehrála v samém závěru, avšak ty dvě hodiny utrpení a skřípění zubů za to opravdu nestojí. Námět filmu se tak ve finále jeví vhodnější pro dokumentární zpracování. (01.02.2023)

Ač mám filmy s vězeňskou tématikou tuze rád, libuji si ve slow-burnech a rozhodně se nehlásím mezi homofoby, tak tafy jsem se chvílemi opravdu nudil a nebojím se to přiznat. Téma jako takové na mě z nějakého důvodu také nepůsobilo tak silně, jak by si asi tvůrci přáli. Koukalo se na to celkem dobře, ale nejsem si vlastně jist, jestli bych někomu známému film vůbec doporučil - asi bych upřednostil jakoukoliv jinou, zajímavější novinku. (02.05.2023)

Ironie osudu ukazují, jak jde ve vězení nacházet stopy lidskosti a blízkosti, stejně tak jak je možné je mimo vězení ztrácet. Hranice svobody, lidskosti a blízkosti jsou jen zdánlivě určovány zdmi, ploty a represemi nebo milostnou orientací. Otevřenost a odvahu k překročení fyzické a duševní vzdálenosti, k doteku a vztahu, je třeba hledat v sobě. (03.05.2022)

Už z počiatočných záberov naznačujúcich fajčenie vtáka poloplešatým úchylákom či vnikanie údom do konečníka privodilo zdravému človeku nezvratnú chuť vyprázdniť obsah vakovitého orgánu zvaného corpus ventriculi. Neviem prečo sa ale homosexuál tak strašne sťažoval, že ho zavreli do basy, lepšie miesto pre takých predsa ani nie je, to sú pre neho niečo ako nekonečné sexuálne orgie. Prípadne, ak je romantická duša, nájde si aj stáleho spoločníka na vzájomné prehrabávanie sa v konečníku. Je to v podstate bordel zadarmo. Takže žiadna dráma. (26.06.2022)