I na kamenech rostou stromy

Hodně zdařilý film, kterému nechybělo nic z toho, co by film o vikinzích měl obsahovat (jména, přilby bez rohů, hodovní síň, výpravy na lodích, pohanští bohové, medovina v rozích apod.). Velmi mě překvapilo, že vikingská čarodějka zmínila Dísy, což byly nižší bohyně osudu (vyšší bohyně osudu byly Norny), člověku, který se o vikingskou tematiku nezajímá jsou neznámé. Prostě povedená romance z raného středověku. (10.01.2016)

Stejně, jako v případě snímku RUS IZNACHALNAYA, jsem nadmíru spokojen. Velmi dobře na mě působilo použití ruštiny spolu s norštinou a vůbec je celkově vidět, že Norové měli do natáčení hodně co mluvit, což filmu určitě prospělo a přidalo na realističnosti. Herci jsou zvoleni parádně a vypadají jako praví Vikingové, takže pohled na ně nevyvolává smích, což je problém zejména italských filmů, které se nějakým způsobem o pohany ze severu otřou. Pokud někdo hledá něco v duchu HRAFNINN FLÝGUR nebo třeba UTLAGINN, tak by neměl váhat. (20.11.2013)

Ha, konečně vím jak se to jmenuje. Další nostalgie z dětství, viděno v cca 9 letech, od té doby to snad nikdy nebylo opakované. Jako malému se mi to strááášně líbilo, moje vůbec první pořádné setkání s Vikingy ve filmu. Absolutně netuším, jak by se mi to líbilo teď, stejně jako Galenius si pamatuju jen pár záběrů a scén, třeba to zapálení dánských lodí. Nevím, jestli si mám přát to vidět, abych si hezké vzpomínky nezkazil. Jo, děkuju Wirmonovi, že se podíval do mýho profilu a navedl mne sem. (15.02.2011)

Opravdu lituji, že mě tento velkorysý vnímavý snímek v mém dětství minul, promítali-li jej vůbec v našem zapadlém, a dnes již zkáze propadlém kině. Silný, hluboký a v tom nejlepším a nejméně předpokládatelném smyslu dobrodružný příběh o touze po domově, po lásce a konečném zklidnění v lůně mateřské přírody. Převyprávět jej nebo jen naznačit úsek hrdinovy cesty by bylo zbytečné. Žijeme to světlo a tmu všichni a vše v tom dramatu bylo tak věcné, tělesné a prosté, že se o jediné zazněvší slovo a prosvětlený obraz šlo opřít. Lze jen litovat, že po Listopadu se na naše stříbrná plátna dostávaly jen prefabrikáty, které zaslepovaly kočičím zlatem, a takové neblahým původem ocejchované ryzí filmové vyprávění zůstalo zaslepeno nezájmem. Vetřelci ani predátor či terminátor neoslovovali duši, jen sílu – a naneštěstí i marnost. (09.02.2019)

Krásnej film, kdysi se mi moc líbil, byť z paměti přesný děj už nevytáhnu. Přec jen, je to už dvacet let. Zhruba to bylo o tom, že vikingové přepadli vesnici, vyrabovali, vyplenili a jako zajatce s sebou vzali jednoho chlapce. Ten postupně srůstá s komunitou a stává se jedním ze seveřanů. Byl to krásný film, dodnes si z něj pamatuju pár záběrů, ale přesný děj odvál čas. (18.06.2008)