I na kamenech rostou stromy

Ha, konečně vím jak se to jmenuje. Další nostalgie z dětství, viděno v cca 9 letech, od té doby to snad nikdy nebylo opakované. Jako malému se mi to strááášně líbilo, moje vůbec první pořádné setkání s Vikingy ve filmu. Absolutně netuším, jak by se mi to líbilo teď, stejně jako Galenius si pamatuju jen pár záběrů a scén, třeba to zapálení dánských lodí. Nevím, jestli si mám přát to vidět, abych si hezké vzpomínky nezkazil. Jo, děkuju Wirmonovi, že se podíval do mýho profilu a navedl mne sem. (15.02.2011)

Krásnej film, kdysi se mi moc líbil, byť z paměti přesný děj už nevytáhnu. Přec jen, je to už dvacet let. Zhruba to bylo o tom, že vikingové přepadli vesnici, vyrabovali, vyplenili a jako zajatce s sebou vzali jednoho chlapce. Ten postupně srůstá s komunitou a stává se jedním ze seveřanů. Byl to krásný film, dodnes si z něj pamatuju pár záběrů, ale přesný děj odvál čas. (18.06.2008)

Zástupce dnes již myslím vymřelého žánru - historický dobrodružný film (nejen) pro mládež. U nás zastoupen třeba trilogií Osada Havranů, Na Veliké řece a Volání rodu. Tenhle film mi v mnohém připomněl román Joe Alexe Černé koráby, který také vypráví o únosu mladíka z jeho rodného ostrova a ten pak s piráty navštíví mnohá místa tehdejší antiky a zažije mnohá dobrodružství. A mezitím se divák (čtenář) dozvídá různé zajímavosti o té které době. Takže zde není jeden nosný příběh (kromě možnosti návratu), ale jde spíše o formát odysey. Tady u tohoto filmu navíc nemám problém si říct, že takhle to i mohlo vypadat. Dnešní filmy představují vikingy jako drsné krvelačné bestie, které když nebojují, tak souloží a opíjejí se. Inu moderní pravidlo: krev a sex, a je jedno, jestli jde o seriál z Říma, doby Borgiů nebo vymyšlený svět Hry o trůny. Popravdě se ale víc kloním názoru, že vikingové spíš byli podobná partička „dědků“, kteří jezdili, kam je loď dovezla, tam se poprali, něco sebrali a jeli dál - ale celé to mělo takovou atmosféru ne (digitálních) cákanců krve á la komiksy, ale prostě jako když se chlapi porvou na tancovačce. Jo, umřel u toho občas někdo, ale tenkrát patřila smrt k životu, každý ji bral jako samozřejmost, ne jako dnes, kdy se o umírání skoro nesmí ani mluvit. Sledujeme tedy příběh mladíka, který je unesen vikingy ze svého domova. Původně se chce co nejvíc vrátit domů, ale čím víc přejím vikinské zvyky a váží si jejich vůdce, tím méně nad návratem přemýšlí. A ve spřátelené osadě, kde vikingové přezimují, se dokonce zamiluje, což povede ke konfliktu... A je zde vše - touha po domově (a to i u Plešatého), osudová láska, životní dilemata, objeví se zde bohové a návštěva svatyně, nechybí samozřejmě ani magie a kouzla, a nakonec i věštba budoucího mladíkova života. To vše doplňuje skvělá kamera a záběry přírody, lesů, moře a mraků jak od Benninga. (24.01.2020)

Opravdu lituji, že mě tento velkorysý vnímavý snímek v mém dětství minul, promítali-li jej vůbec v našem zapadlém, a dnes již zkáze propadlém kině. Silný, hluboký a v tom nejlepším a nejméně předpokládatelném smyslu dobrodružný příběh o touze po domově, po lásce a konečném zklidnění v lůně mateřské přírody. Převyprávět jej nebo jen naznačit úsek hrdinovy cesty by bylo zbytečné. Žijeme to světlo a tmu všichni a vše v tom dramatu bylo tak věcné, tělesné a prosté, že se o jediné zazněvší slovo a prosvětlený obraz šlo opřít. Lze jen litovat, že po Listopadu se na naše stříbrná plátna dostávaly jen prefabrikáty, které zaslepovaly kočičím zlatem, a takové neblahým původem ocejchované ryzí filmové vyprávění zůstalo zaslepeno nezájmem. Vetřelci ani predátor či terminátor neoslovovali duši, jen sílu – a naneštěstí i marnost. (09.02.2019)

Hodně zdařilý film, kterému nechybělo nic z toho, co by film o vikinzích měl obsahovat (jména, přilby bez rohů, hodovní síň, výpravy na lodích, pohanští bohové, medovina v rozích apod.). Velmi mě překvapilo, že vikingská čarodějka zmínila Dísy, což byly nižší bohyně osudu (vyšší bohyně osudu byly Norny), člověku, který se o vikingskou tematiku nezajímá jsou neznámé. Prostě povedená romance z raného středověku. (10.01.2016)