L'assassino è costretto ad uccidere ancora

Docela dobré gaillo(nebo spíše krimi), ale trochu mě zklamalo hodnocení tady i na imdb. Právě to ukázalo vesele hezké vysoké hodnocení, a když jsem se na flilm nachystal tak mě trochu zklamal. Za den kdy jsem zkoukl tenhle snímek jsem zkoukl ještě Solange a House with laughing window, a bohužel musím konstatovat, že i když jsem se na něj těšil nejvíce tak mě asi i nejvíce zklamal. Nicméně Hilton je skvělý, nečekal jsem že budu mít po ne moc povedeném přestavení ve Večeři s upírem, ale nakonec se docela vytáhl. Jediné co film sráží tak trochu na kolena je vrah kterýho známe téměř z poloviny snímku, a navíc se mi zdálo že strašně moc málo vraždí i na giallo i na krimi. Nejlepší je film zkouknout ještě než o něm cokoliv uslyšíte, protože pak můžete být stejně jako já poměrně zklamáni. (02.10.2010)

Killer Must Kill Again je spíš průměrný kriminální thriller, giallo jen olizuje, a to hodně jemně. O vraždy tu moc nejde, nahota se vyskytuje pouze okrajově, navíc s ústřední mileneckou dvojicí je neuvěřitelná nuda. Zachraňuje to alespoň vrah s věčnou smůlou na patě, díky němuž ke konci zavítá do filmu i nějaké to napětí a krev. Závěr je však, bohužel, také slabší. (05.01.2013)

Muži, který žije se svou ženou jen kvůli jejímu bohatství, se naskytne jedinečná příležitost se jí zbavit. V noci přistihne nebezpečného vraha při „úklidu“ jedné z jeho obětí a dá mu na výběr: buď zabije jeho ženu, nebo bude udán policii. Příběh se stočí zajímavým směrem, vrah ženu zabije, mrtvolu schová do kufru auta, jenže auto mu ukradne mladý bezstarostný pár na cestách, a on je musí najít, než zjistí, s čím cestují… (To vše se stane poměrně brzy, takže neprozrazuji příliš) Velmi dobré giallo, které překvapilo příběhem i zpracováním. (09.01.2009)

„Posaďte se, dojdu pro inspektora."„Uáááá!" Jak se zbavit manželky a získat její majetek? Zprvu jsem se obával, zda nepůjde o variaci Hitchcockovy Vraždy na objednávku, ale příběh se naštěstí začal ubírat jinudy. Kromě případného podtitulku „Ukradená mrtvola" by se možná i hodilo „Jak přijít o panenství a nikdy na to nezapomenout". Nakonec se setkává skupina postav, z nichž některé nepřežijí, jiné získají neobyčejný zážitek. Saint-John s ostře řezanou tváří připomene chvílemi Klause Kinskiho. Žádná z postav není zcela kladná, a tak není fandit komu. To však vůbec nevadí, jelikož vražedná hra snímaná výbornou kamerou a doprovázená atmosférickou hudbou za to stojí sama o sobě. A mořský příboj jen podtrhuje události, z nichž mrazí. Giorgiova naivita a touha po penězích se mu nakonec stanou osudnými. Působivé ubodání, nůž v břiše a svázané ruce... (04.08.2020)

Pěkný kousek, který sice ze začátku dost nudí (film postrádá větší akci), ale jak běží čas a pomalu se poodhaluje spiknutí, tak přibývá na zajímavosti a samozřejmě i nějakém tom napětí. Scénář k tomuto filmu je vskutku velký a dá se říct, že i originální, to se musí uznat. Zpracování samotné se povedlo i přes některé drobné chybky, nad kterými ale fanda jistě přimhouří oko. Posledních dvacet minut je pro tento film zásadních, je tu jedna perfektní grafická vražda (celkově tu vidíme vlastně jen dvě a krve tu také moc není!). Nejbolavější sekvence je jistě slaezy znásilnění mladé panny Laury versus náhodné milostné vzplanutí jejího přítele k blondýnce, kdy se tu obě značně protikladné scény navzájem překrývají. Zabijákovu totožnost i motiv zná divák téměř od samého začátku, ale to vůbec nevadí. Každopádně Antoine Saint-John byl ve své roli vynikající a opravdu silně odpudivý a slizký. Skvělá výroba, kvalitní obsazení a nápaditá kamera, to jsou všechno opravdu dobré stěžejní body tohoto filmu! Zaujal mě ale třeba i nápaditý taliánský design. Roztomilá a fešná Christia Galbó, ze které opravdu vyzařuje panenská nevinnost, rovněž stojí za pozornost, a to už od filmu La, Residencia (69). Hilton však byl tentokrát podle mě málo využit. Cozziho jemný vstup do gialla v produkci tou dobou už ostříleného Lenziho se každopádně povedl. (12.02.2011)