Dům plný strachu

Jeden z těch bijáků, u kterých se velmi špatně určuje, jestli je to blbé a úchylné, nebo geniální. Co soudit o dětském snímku, v němž asi desetiletému Asiatovi roste pubické ochlupení až z nohavic; v němž šílený učitel výtvarné výchovy provozuje dětskou dílnu jak ze Severní Koreje? Pověst praví, že z Peanut Butter Solution (!) měly generace dětí noční můry. A přestože pro dospělého diváka film není vůbec strašidelný, vlastně to celkem chápu. Obraz chlapce bez vlasů nebo naopak rostoucí chlupy na přirození, to není samo o sobě děsivé, ale do dětské mysli se to zadře podprahově. Stále nevím, jestli je film skvělý nebo hrozný, ale jisté je jedno. Jde o jediný snímek na světě, v němž se v závěrečných titulcích potkávají jména Vojtěch Jasný a Céline Dion. (18.08.2018)

Nevím, jestli děti vnímaly tenhle film jako horor, nedokážu se natolik vžít do dětské duše. Mně se při jeho sledování vybavila kampaň, kterou v období normalizace vyvíjel bolševik proti mužům s dlouhými vlasy. V televizi běžely krátké šoty pod heslem „Máš-li dlouhý vlas, nechoď mezi nás“. Rovněž se na toto téma otiskovaly vtipy v časopisu Dikobraz. Esenbáci na takové muže hleděli s podezřením coby na protisocialistické živly. Dnes možná budí podezření spíše muži s vyholenou hlavou. Další asociace: Struwwelpeter, strašidelná německá knížka pro děti (česky Rozcuchánek). Každopádně dost zvláštní film. Dal by se k němu napsat psychoanalytický výklad. (24.04.2023)

Jestli si dobře vzpomínám, tak jsem tenhle záhadný film viděl poprvé někdy v 90. letech ve školní družině. Po cca 10 letech jsem měl možnost se na něj podívat znovu. Ne však s dabingem, ale v originále. Nechci se rozplývat nad záhadným působením tohoto filmu, ale některé věci stojí za zmínku. Například to, že mi během scény, kdy onen šílený malíř pronese "malíři z celého světa čekají na naše štětce" problesklo hlavnou, jak šíleněji mi to znělo v češtině před lety, kdy jsem to viděl poprvé. (12.05.2009)

Tohle byl fakt moc pěknej film a pamatuju si, když jsem ještě chodíval do školky a později i do školy, tak ho opravdu tak 1x ročně dávali v televizi a já ho vždycky moc rád viděl. Byla to taková opravdu fantasy pohádka, na kterou se ale dalo dívat. Moc mě to tenkrát bavilo, hlavně když maloval ty obrázky, do kterých se dalo vstoupit, stejně jako do toho rozpadlého domu, kde musel porazit toho chlapa, ze kterýho měl strach... 5*, je to pro mě velká vzpomínka na dětství... (07.05.2008)

Tento film jsem viděla kdysi jako malá holka v televizi. Je to už hodně let a časem jsem zapomněla, jak se to vlastně jmenovalo. Několikrát jsem se název pokoušela hledat na internetu, ale marně. Až dneska jsem na něj úplnou náhodou narazila. Jak už tu někdo psal, tak jsem si taky několikrát říkala, jestli se mi to jen nezdálo. A nezdálo. Ten film opravdu existuje. Musím si ho pustit znovu. Pamatuju si, jak jsem z toho kdysi byla dost vyděšená a pohled na hlavního hrdinu bez vlasů si vybavuju dodnes. Po přečtení několika komentářů tady sdílím názory většiny lidí. A ještě se mi nestalo, že by tolik lidí psalo do komentářů přesně to, co chci psát já. Jak jde vidět, zasáhlo nás to v dětství všechny úplně stejně. 100%. (21.12.2014)