La Promesse
La Promesse
La Promesse
Sľub
The Promise
The Promise
Obsahy(1)
Pätnásťročný Igor sa učí za automechanika a pomáha svojmu otcovi Rogerovi na stavbe. Roger sa však neživí iba stavebnými prácami, ale aj využívaním ilegálnych prisťahovalcov, ktorých načierno zamestnáva a za ubytovanie im z výplaty strháva nemalé čiastky. Hoci je Igor ešte stále chlapec, ako pravá ruka svojho otca dostal dôležité lekcie života: naučil sa klamať, podvádzať i kradnúť. Jedného dňa príde na stavbu inšpekcia z imigračného úradu. Kým sa ostatní robotníci snažia rýchlo skryť, Amidou z Burkina Faso spadne z lešenia a vážne sa zraní. Roger sa obáva, že na zdravotnej pohotovosti by mu kládli priveľa otázok a tak Amidoua nechá napospas osudu. Tesne pred smrťou Amidou od Igora vymôže sľub, že sa postará o jeho ženu a dieťa. Keď Amidou zomrie, pochovajú ho do betónu a tým je pre Rogera záležitosť uzavretá. Zakrátko však pricestuje Amidouova manželka Assita s malým synom. Roger a Igor jej povedia, že Amidou odišiel z krajiny. Assita je však presvedčená, že jej muž sa len skrýva kvô li dlhom a čoskoro sa vráti. Jej prítomnosť v Igorovi oživí sľub, ktorý dal umierajúcemu. Ako môže dospievajúci chlapec vyriešiť konflikt medzi svojím otcom a vlastným svedomím? (oficiální text distributora)
(více)Recenze (36)
>Krátký film o svědomí< - tak by se mohlo jmenovat tohle drama, natočil-li by jej K.K., jehož filmy mi tak trošku připomínalo. Ve své syrovosti a civilními hereckými projevy je vskutku silnou a smutnou výpovědí o trpkém bytí nelegálních přistěhovalců v našem euroatlanickém civilizačním prostoru. Protože "vykořisťování" je v některých (mnohých) případech - a i v příběhu tohoto filmu - slabé slovo. A jak vůbec posoudit v realitě asi často praktikované formy moderního otrokářství, kde lidský život nakonec má cenu jednoho vyhnutí se problému s úředníky... "Dělám to všechno pro tebe" - křičí v závěru filmu sám bezbranný a ponížený otec (ten obyčejný chlápek z nižší střední třídy někde na periférii společenského žebříčku, živnostníček a bezcitný parazit na bídě bezbranných bližních) na syna, který ještě nepozbyl lidskost a svědomí a našel odvahu se mu postavit. Nu ano, tohle byl prostě jen jeden příběh... Kola >systému< se ale nemilosrdně točí dál. Ano, Evropanům je zatím v roli PANSTVA SVĚTA dobře. Zatím... Každopádně jde o film, který musí vzít za srdce každého člověka se špetkou citu a svědomí v těle... - - - - - (Poprvé viděno 5.10.2008 na ČT2, komentář zde jako třetí - 6.10.2008) ()
Film bratov Dardennovcov (v Cannes triumfovali ešte lepšou Rosettou) ocenený na viacerých festivaloch je drsnou sociálnou drámou zo života prevádzačov. Príbeh konfrontuje vzťah otca a syna, ktorý vrcholí vzopretím sa syna proti otcovým praktikám a dilemou o vyzradení smrti afrického prisťahovalca jeho manželke. Znie to dosť tuctovo, ale Dardennovci dokážu bežnú sociálnu drámu podať štýlom bez vnucovania a vtiahnuť diváka do príbehu. Herecky slušne odvedený film bez pátosu síce nie je tak naturalisticky emocionálny ako Rosetta, ale svojím zdanlivo nezúčastneným spôsobom zapôsobí. Takže opäť musím svojich 3 1/2 dať smerom hore. ()
Viděl jsem 2 filmy režisérů bratrů Dardennových (Dítě a Slib) a v obou ztvárnil mladistvého hrdinu Jeremie Renier. Oba filmy s motivy života na ulici popisují příběhy lidí, kteří mají neustálou nouzi o peníze a jsou schopni použít všechny prostředky pro jejich získání. Filmy vzbuzují silné emoce, protože bezprostředně jednající postavy dokážou chladnokrevně zalhat stejně jako riskovat svůj život pro někoho jiného. Život a smrt je pro ně mnohem bližší realitou než pro normálního člověka. ()
Vyrukovat s pravdou ven bývá často velmi složité. V tomto komorním snímku se ona pravda dotýká smrti. Smrti černošského uprchlíka Hamidou. Právě jeho ženě se cítí mladý Igor povinován tuhle nepříjemnou skutečnost sdělit, díky čemuž se dostane do sporu se svým otcem, jehož živobytí obstarávají nešťastní ilegální přistěhovalci z chudých zemí. Zvítězí pohodlnost v podobě lži a utajování anebo síla čistého svědomí? ()
Upřímně řečeno si myslím, že takovéhle filmy se točí tak trochu samy. Není v nich potřeba nic sdělovat, nikoho posouvat a nic dodržovat, stačí jen mít jistý cit pro zobrazení situace tak, aby působila věrohodně. Tenhle cit Dardennové nepochybně mají, tak mě jen zajímá, jestli se někdy dostanou i k něčemu víc než jeho exhibici. ()
Reklama