Mindörökké
Perpetuity
Obsahy(1)
Film natočený podle románu "Naše ulice" z pera maďarského spisovatele Sándora Tára pojednává o postapokalyptické maďarsko-ukrajinské vesnici, kde je všechno prohnilé, z nebe náhodně padají letadla a lidé živoří na hranici existence. Veškeré jejich teplo plyne z alkoholu – jsou bez peněz, bez elektřiny, znají jen směnný obchod. V této pustině je Ocsenas jediným hrdinou, který se snaží přežít ve víru krutosti a války. Všem ochotně pomáhá a přitom se zaplétá do milostného trojúhelníku, který rozhodne o jeho budoucnosti. (Cinemax)
(více)Videa (1)
Recenze (6)
Némtudom o čem to vlastně bylo a především némtudom toho odstřelovače. No nic.... Film byl na pochopení ještě těžší, než se naučit madarsky. V podstatě celý film byl o samaritánovi, jeho přítelkyni a kočce. Jako mám tušení, co chtěl rejža v tomhle snímku tak nějak ztvárnit, ale že by se to povedlo... no... už jsem viděl na podobné téma lepší snímky. Nejenže to nebylo ani nějak zajímavý, ale při sledování se objevovalo příliš otázek bez zjevných odpovědí. A co se týče filmu jako takového - myslím, že týden v nějaké polo-opuštěné vesnici a bylo hotovo ;-) * za jakoužtakouž syrovost a druhá za celkem stravitelnou stopáž ()
Syrový pohled na rozbitou zemi. Dekadence bez hlubšího významu.(30%) ()
Evropa ve válce, fronta kdesi u Salzburgu a polo-opuštěná maďarsko-ukrajinská vesnice v týlu, která už ani nikoho nezajímá. Úpadek civilizace, ztráta morálky, chaos. Sled dekadentních obrazů a podivně zvrácených scén, které diváka dokonale znechutí, ale zároveň toho konkrétně příliš neřeknou. Odstrašující efekt patrný, varování čitelné, ale můj šálek čaje to asi úplně není. ()
Minimalistický "příběh" z nemocnice na kraji světa. Naneštěstí tak minimalistický a oproti Taxidermii i nezábavný, že to prima vizuální styl nezachrání. ()
Dystopie, která vlastně ani nikoho nezajímá. Nic se v ní neděje, lidi tu živoří, chlastají jak duha, celé je to pod nánosem takové zbytečné deprese, která nemá ani moc co nabídnout...kromě deprese. ()
Reklama