Režie:
Jaroslav DudekScénář:
Bohumila ZelenkováKamera:
Adolf NavaraHudba:
Ladislav SimonHrají:
Jana Štěpánková, Josef Somr, Milena Dvorská, Vladimír Menšík, Josef Bek, Vlasta Chramostová, Jarmila Smejkalová, Svatopluk Beneš, Lída Roubíková, Eva SvobodováObsahy(1)
Hlavně taktně! Komedie o zištném i nezištném přátelství… Čtyři „přátelské“ páry se scházejí a druží. Projdou nečekanou zkouškou, když si jeden z nich nutně potřebuje vypůjčit dvacet tisíc korun na výhodnou koupi chaty. Honza (V. Menšík), který mu peníze spontánně nabídne, se ve společnosti kalkulujících a podezíravých kamarádů stane objektem podezření, zatímco ostatní se vymlouvají, nebo se dokonce snaží chatu kamarádovi vyfouknout… (Česká televize)
(více)Recenze (65)
Takovýhle přátele, který se před sebou potřebují natřásat, vychloubat se a trumfovat, já jsem dávno opustil. A jen blbec si tyhle vztahy dokáže pěstovat. Ve filmu jako vždy excelují Somr s Menšíkem, dámy jim zdatně sekundují, Bek s Benešem jako obvykle předvádějí nezajímavé nic. Docela mě pobavilo, že v roce 69 stála chata (potažmo byt) 20k a zájezd do Egypta 11k. ()
K plnému docenění této tragikomedie je třeba jediného. Dostatečného věku. Je mi čtyřicet a vím, jak se lidé časem mění. Když je člověk na škole, nemá nic a ostatní kamarádi taky ne. Pohoda. Později se to mění, někomu se daří, někomu jen trochu, někomu málo. Co je měřítkem úspěchu, co znamená přátelství, za jakou cenu se dá prodat? Je každého osobní věc, jak se s tím vypořádá. A jak to může taky vypadat nám ukazuje příběh tří kamarádů ze školy a jejich partnerek. A řeknu jen jedno- je mi z toho na blití, jelikož si uvědomuju, že to kolem sebe vidím taky. Ne tak brutální, ale možná je to taky proto, že jsem nebyl u těch rozhovorů "ve vedlejší místnosti". Velmi nadčasová záležitost. Chytil jsem se za nos a ještě teď se držím! 90% ()
Dle zdejšího vysokého hodnocení jsem se těšil na kvalitní příběh s našimi výbornými herci, avšak pravý opak je pravdou. Herci byli sice opravdu perfektní, jak tomu dříve bývalo téměř pokaždé, i základní myšlenka o snobském chování byla zajímavá, avšak scénář byl velice povrchně zpracovaný, děj filmu téměř žádný až nudný a největší průšvih byl zcela nedomyšlený konec, kde jsem se nejprve domníval, že kus filmu chybí. Pro mě osobně velké zklamání. ()
"Kam nemůže čert, tam nastrčí přítele...". Hodně smutná (byť výborně obsazená) inscenace o lidském pokrytectví. Ve světě, který "není stavěný na opravdové přátelství" a v němž "existují jen společenské styky", by se mi žilo ouzko. Naštěstí mám ale kolem sebe pár lidí, jako je v této inscenaci pohodář Honza (věčně usměvavý Vladimír Menšík). Nechtěl bych se totiž na všechny kolem sebe jen usmívat a hrát před druhými divadlo... ()
Falešná tvář musí skrýt, co falešné srdce v sobě skrývá. To netvrdí jen Shakespeare, ale také tvůrci této brilantní televizní hry, jejíž nabroušený hrot nebyl ani po padesáti letech, které od jejího vzniku již uplynuly, otupen, ba naopak. Tento komorní festival mnohých morálních a charakterových vad či deformací, zahraných mistrovským hereckým sextetem (odlišení jednotlivých mužských i ženských postav, jakýchsi vzorků lidské společnosti, je vskutku brilantní), totiž bez ohledu na politické, ekonomické a společenské přesvědčení ukazuje, kam až člověka zavede zkažená lidská mysl, která ho svým sociálním sobectvím a nadosobní ctižádostivostí uvrhne do (ne)dobrovolné izolace. Svět dnes nezná přátelství, jen společenské styky. ()
Reklama