Psanec Barbarosa

Vynikající Willie Nelson v roli drsného Barbarosy. Původně jsem myslel, že to bude jeden z těch slabších westernů, ale po shlédnutí musím přiznat, že je to hodně vydařený film, který se nebojí syrového zabíjení, ani bodání prostitutek a má všechno, co správný western potřebuje. A konec přesně takový, jaký má být :-). "Já nepotřebuju zlato, mě stačí pásovci." (17.01.2009)

Takhle nějak vznikají legendy. Zoufalý, osamocený a často i nepochopený člověk snažící se pouze přežít, dělá věci na které není vždy hrdý, a lidská tvořivost z něho udělá legendu, která však né vždy musí být kladná. Tento film je zajímavý především tím, že nezkresleně ukazuje život a smrt jedné z takových legend, včetně jejího pokračování v podobě dalšího ze zoufalců, kteří již nemají co ztrait. Hezké - silnější 3. (03.06.2010)

Jediný čistý western v roce 1982 (pokud nepočítám australský Muž od sněžné řeky). A moc mě nebavil. Starý vandrák a mladý vidlák putují divočinou, oba někdo pronásleduje. Jenže obě postavy jsou ošklivé a vzbuzují nulové sympatie. Fakt nevím koho napadlo obsadit skoro 40letého Buseyho do role mladíka a zpěvák Nelson v necelých padesáti vypadal jako stoletý bezdomovec. Je to nudné, pomalé, laciné, bez pořádného příběhu, v přestřelkách se nikdo netrefuje, což asi odpovídá tehdejším zbraním, ale na zábavnosti to nepřidá. Jediné co mě bavilo jak z Barbarosy dělají urban legend jako z Jánošíka a v posvátné hrůze šeptají jeho jméno, jinak slabota. (30.03.2024)

Jméno Jiřího Voskovce a americké části, vlastně druhé poloviny jeho života je často v naší společnosti přijímáno kontroverzně. Jedno je jisté: i když se nestal hvězdou Holých Vod, jak ironicky tuto globální továrnu na sny nazýval, ve Spojených státech se ani neztratil, ani umělecky nepopřel. Potomek vlastenecké občanské dynastie svému krédu plně dostál i v posledním filmu své dlouhé umělecké dráhy. Příběh z mexicko-americké hranice ani v nejmenším nenese prvky hollywoodské kašírovanosti a svou syrovostí provokuje k přemýšlení a uvažování. Kraváci, jak zní doslovný český překlad slova cow boy, tu opravdu střílí tak trochu pánubohu do oken; jak prokázaly opakované trasologické experimenty, kvalita tehdejších zbraní ostatně ani nic jiného neumožňovala. Sžívání a sžití slibného adolescenta a ošlehaného pistolníka, jehož kolty visí stále proklatě nízko, dojímá; na pozadí rvaček a přestřelek se postupně vyjevují složité lidské vztahy, láska, přátelství, lidství samo o sobě. Neméně působivý je i nehappyendovitý otevřený konec filmu, naznačující víc než jednoznačně podmíněnost a strohou determinovanost hraničářského amerického života té doby. Nenadálá Voskovcova smrt půl roku poté, co se básnickým nekrologem rozloučil se svým blížencem Janem Werichem, tak propůjčila Barbarossovi zvláštní akcent: neopakovatelného propojení češství a špičkového neprofánního filmu svou povahou především dobrodružného žánru; toto propojení zřejmě natrvalo zůstane spojeno s hodnotou klasickou, nadčasovou, cennou, v každém případě neotřelou a jedinečnou. (23.05.2010)

Po posledním setkání s "Barbarosou" jsem uvažoval o tom, že čtvrtou hvězdičku umažu, nakonec nic neměním: režisérova práce s krajinou je jako obvykle skvělá, hra s žánrovými vzorečky svěží, dialogy střízlivé a věrohodné (jak poznamenal jistý kritik, překvapivě se obejdou bez vulgarismů), oba hlavní představitelé stejně jako autor hudebního doprovodu zaslouží jen chválu... Nad některými detaily děje jsem nejdřív kroutil hlavou, než mi došlo, že se tvůrci pohybují v rovině lidových balad a zkazek, ba dokonce ji zdůrazňují.  Douška k českému DVD: ořezem obrazu zhruba na třetinu se vydavateli povedlo velmi pohledný film dokonale zmršit. (10.12.2023)