Muž jménem Otto

Silně mě mrzí, že jsem neviděl švédský originál, protože jsem kromě Oskara asi ještě nenarazil na americký remake, který by u mě překonal původní snímek. Do komfortní pohody mě nedostalo ani obsazení Toma Hankse, protože jsem už poněkud přesycen jeho spasitelských rolí. Naštěstí se hbitě ukázalo, že si budu s jeho protivným seniorem v mnoha ohledech rozumět, takže jsem na něj už krátce po začátku hleděl se sympatiemi, které u mě vzbudil, a nemohl jsem se ubránit myšlenkám na Volný pád. Postupem času se můj příjemný pocit vytrácel, protože se ve scénáři začaly vyskytovat mnou neoblíbené klišoidy a patosoidy v množství větším než malém, a celá nadějně rozjetá záležitost pro mě postupně stále více ztrácela glanc. Do reality mě definitivně vrátila postava Malcolma, díky níž se mi opět dostalo ujištění, že v současné (bohužel, už nejen americké) filmové tvorbě už nejde ani tak o kvalitní scénář, režii a herecké výkony jako spíš o propagaci módní politiky. Mně prostě vždycky vadilo a bude vadit, kdy je mi opakovaně něco cpáno takhle na sílu. No, a proto se žádné nadšení nekonalo, přestože film nepovažuji za ztrátu času. Asi si radši seženu knihu. / Poučení: Já vím, že je Jarek Nohavica v současnosti zlý vyvrhel (což je mi při poslechu jeho písniček zcela u kloaky), kdyby ale Otto znal slova Černé jámy, asi by se divil. (18.11.2023)

Muž jménem Otto je oproti svému švédskému předchůdci vděčnější a krapet méně odvážný, výsledek je přesto milou záležitostí a dalším hereckým koncertem Toma Hankse. V zásadě by šlo říct, že se obě verze něčím doplňují, kdy dost možná Muž jménem Otto svádí k většímu emocionální zásahu než jeho švédský předchůdce. S klidným srdcem se tak dá říct, že jde o vzácný případ, kdy není americká předělávka evropského hitu úplně zbytečná.... (01.03.2023)

Pro mě na tomhle filmu nejvtipnější bylo, že jsem měl po celou dobu pocit Déjà vu. Asi tak ve čtvrtce filmu už ten pocit začínal hraničit s jistotou a v půlce, už jsem věděl, že O T T O je remakem a že jsem ten originál viděl docela nedávno tomu. Jenže v tu dobu mi ta informace byla asi stejně platná jako delfínovi pádlo. Kdybych to věděl hned na začátku filmu, tak by mě ten pocit zbytečně nerušil od jeho sledování. Ale tak alespoň jsem to mohl šoupnout jako zajímavost k filmu tady na ČSFD, když už nic. A srovnání se švedským originálem? Je to velmi velmi podobné. Už originál je velmi zdařilý, s takovým tím typicky severským humorem. Remake je v podstatě asi zbytečný film, ač je to tedy nepochybně zdařile zahráno a místy je to i vtipné, ale ne více než originál En man som heter Ove. Pozor spoiler:👨🏻‍🦳🏭❌🏠🪝👨🏻‍🦳🚗👨‍👩‍👧‍👧🙏👩🪜🙏👩🧔🚗🏥🤡👨🏻‍🦳🙏👩👨🏻‍🦳🍔👧👧🙏👩👨🏻‍🦳🚗🐈🪦🌺👨🏻‍🦳👨‍👩‍👧‍👧🏠🐈👨🏻‍🦳⚰️ (05.02.2023)

K doslovným hollywoodským remakům světové kinematografie přistupuji hned ze začátku s výrazným despektem. Nějak mi nepříjde nutné podobné věci točit jedna ku jedné, ale poměrně pravidelně se to stává. Dalším takovým případem je Muž jménem Ove (v USA verzi Otto) vycházející z veleúspěšné knižní předlohy. V hlavní roli veliká sázka na jistotu, protože jakmile do něčeho takového obsadíte Toma Hankse, tak máte vystaráno. Otto je starý introvertní morous, který po ztrátě manželky přijde o chuť do života a z letargie ho vyžene až částečně hispánská rodina, která se přestěhuje do těsného sousedství. Základní reálie trošku upravené na míru Hollywoodského diváka. Dojemné feelgood drama, kde se všechny hrany nakonec obrousí a jedno oko nezůstane suché. I přes počáteční despekt nakonec panuje velká spokojenost. (25.09.2023)

[100%] Viděno v kině díky předpremiéře ČSFD. Je to tak trochu paradox, že o tomhle filmu vím snad jen dva týdny. Trailer mě vcelku naladil, ale netušil jsem, že budu odcházet z kina tak spokojený. Po delší době jsem zažil na velkém plátně dojemné drama se silným charakterem a srdcem jedinečného filmového velikána Toma Hankse! On natočil dost skvělých filmů s jeho životně ikonickými rolemi, takže asi nemá smysl abych je zde vyjmenovával. Najde se i pár solidních kousků z jeho novější filmové éry, ale tohle se po dlouhé době povedlo na 100%, a to ve všech ohledech. Opravdu nevím, co bych zde vytkl. Možná by filmu slušelo nějakých 20-30 min délky navíc, ale to asi plácám nesmysly, těch cca dvou hodin jsem si užil parádně. Žánrově bych to zde určitě nevyznačoval komedií, i když se tu pár nadlehčených scének vyskytovalo, ale spíš to mělo skvělé hlášky a grimasy ze strany Toma. Místy se to tvářilo všelijak satiricky, a ano tedy, pár postav tu bylo tkzv humorných, ale to zatraceně inteligentně, že jsem se v žádné scéně necítil trapně, prostě žádná scéna nebyla ujetá. Začíná to docela klasicky jak už vidíme z traileru, seznamujeme se tu s bručounem, který zanevřel na své okolí, nebo snad okolí na něj? Poté se k němu do ulice nastěhuje veselá mexická rodina a postava Hankse pomalu, ale jistě začne roztávat, ta nabručená slupka se začne z něj postupně stahovat. K tomu to má výborné flashbacky z Ottova mládí. V jedné scéně při nehodě autobusu už jsem měl slzy na krajíčku. Ano, tak skvěle to na mě působilo. Dojemných scén zde bylo ke konci mnohem víc, včetně té finální. Prostě postavu Otta je nemožné si neoblíbit. Dramatická poloha Tomovi stále jde. Tempo snímku je obří, takže by to opravdu mohlo být delší, ale to je fuk. Mělo to i několik nezapomenutelných upřímných vět, kdy třeba Hanks ve filmu říká: „Můj svět byl černobílý, ale jakmile jsem potkal svou ženu, začal být barevný.“ Herecké obsazení krom Hankse bylo vydařené, nemám absolutně výtek. K tomu solidní hudební doprovod od Thomase Newmana. Režisér Marc Foster natočil žánrově několik rozdílných filmů. Já vlastně viděl jen 4. Z něhož je například přeakčnělá bondovka Quantum of Solace nebo Světová válka Z s B. Pittem. Tohle drama se mu povedlo se vší parádou. No, mohl bych o tom básnit ještě víc. Chápu, že některým divákům to možná nesedne až tak jako mě. Nesmíme zapomínat na jeho ranné klasiky, ale tohle se na dnešní dobu sakra povedlo! Takže mé hodnocení není vůbec nadhodnocené, a to jsem poslední dobou přísný na vidění nových filmů či seriálů. Celý film byl ze srdce upřímný a mnohdy napojený s nadhledem. Těším se na další vidění, a to určitě v originálu. Dabingem si opětovaný zážitek nebudu kazit. Doufal bych i v nějaké ocenění, ale v kostech tuším, že se ho nedočkáme, dnešní doba ujíždí holt na jiné záležitosti. Pevně věřím, že se nám Hanks ještě někdy s něčím podobným ještě předvede. Dramatický žánr je prostě jeho! (02.02.2023)