Dcera pluku (francouzská verze)

Torzo, které z filmu zůstalo, je unikátním dokladem výjimečného komediálního nadání Anny Ondra, jejíž výstupy vzbuzují zasloužené salvy smíchu. Ve vojenské uniformě a mezi samými muži? To děvče fakt válí :) (08.08.2012)

Není stále jasné, kolik se skutečně dochovalo ze všech filmů, které Anny Ondra natočila také ve francouzské verzi (Netopýr, Jedinou noc v ráji, Anny, ukrutná přítelkyně, Kiki, Baby, Dcera pluku a Falešná dvojčata), zatím bylo možné raritně shlédnout jen Anny, ukrutnou přítelkyni a Dceru pluku, přičemž kopie nebyly zdaleka úplné a Dcera byla navíc doplněna o vlámské titulky. Můžeme se proto jen dohadovat o reálné podobě těchto filmů. Z fragmentu Dcery pluku je nasnadě, že šlo o další vynikajcí klauniádu s Anny Ondrou, která ji byla ušita na tělo. Paradoxně nazpívala pro tento film celé čtyři půvabné šlágry, leč na desky se dostaly jen dva z nich. V původní komické opeře Donizettiho z roku 1840 našel tým Ondra-Lamač-Filmu ideální základ pro ničím nerušené eskapády osmnáctileté Mary, která vyrůstává s celým plukem tatíčků z 13. skotského regimentu. Všichni se o ni s láskou starají, bohužel jejich společné idyle má být brzy učiněn rázný konec a Mary se má stát civilistkou. To jí samozřejmě není po vůli a proto dokáže drobnou lstí a houževnatostí dojít k velmi přitažlivému kompromisu. Dcera pluku aneb Anny Ondra v aktraktivní skotské uniformě obklopená regimentem obdivovatelů, lze si přát více? Snad jen tu kompletní kopii. (03.08.2012)