Kompromat

Název Kompromat odkazuje na známé praktiky KGB, která byla schopná lusknutím prstu pořídit kompro na nepohodlného občana a vám už je díky porovnání s nestárnoucím snímkem Harrisona Forda asi jasné, že represivním složkám zlého režimu bude podle neselhávajícího hitchcockovského schématu unikat nevinný (a naštěstí inteligentní) civilista. Inspirace pravdivými událostmi je bohužel trochu na škodu věci, protože útěk zoufalého muže do civilizovaných končin je snad až příliš předvídatelný a navzdory přesvědčivě znázorněné a všeobjímající ruské depresi nejde nikdy úplně na dřeň. Byť s tempem pracuje skvěle. Emoce tak nejvíc probouzí vysoce sympatická Světlana s tváří Joanny Kulig, která pomáhá nespravedlivě obviněnému Francouzovi. Jo, vysokorozpočtový hollywoodský remake bych si dal líbit hned. (09.03.2024)

Kompromat = formu vydierania, ktorú ruské úrady používajú na získanie vplyvu na jednotlivcov. Teda klasické kompro, ktoré sa využíva nielen v zlom Rusku, ale aj u nás či všade inde na svete. Ale tak desivá forma nie je celkom bežná a ani tie ruské väzenia nestoja za veľa. Z filmu sa stal strhujúci thriller, ktorý nemal vždy akčné pasáže, ale samotná nosná línia obvinenia niekoho za nič, zatvorenie, sledovanie, uväznenie, šikana a následný útek, to všetko stačí na to, aby sa z toho stal film hodný pozornosti. Snaha prežiť kombinovaná so zúfalstvom. Niekomu ale bude vadiť trochu prehnaná dĺžka. (05.02.2023)

Jak dobrá je Francie v komediích, tak stejně dobrá je i v drsných thrillerech. Kompromat je excelentní, bezvýchodná napínavá jízda od začátku do konce. Útěk francouze žijícího v Rusku před KGB, která jej z neznámých důvodů falešně obvinila z pedofilie je sama o sobě poměrně dobře uchopitelná látka a ačkoliv je trochu obyčejná a všední, režisér je dostatečňe zkušený na to, aby z ní udělal dostatečně poutavou jízdu v čele s výbornou hlavní tváří. Film má grády, je napínavý a po celé dvě hodiny diváka nepustí ze svých spárů. Dojde na akci, špionážní kličky, trochu politiky i velkolepý útěk. Tohle se prostě povedlo a já nemám výhrady. (19.02.2023)

Na motivy skutečných událostí, kterým lze věřit kdy jindy nežli v době ruSSké agrese na Ukrajině. Nechutná výpověď o tom, co si o nás jako o Evropanech myslí ruská (j)elita a co je už po desítky let propagandou mláceno lidem do hlav, nejen tam. Odvrácená strana diplomacie + skvělá chemie Lellouche - Kulig. 75% (28.03.2023)

„Nikdy se nedozvíš, proč tě FSB uvěznila! Tak to u nás funguje.“ – „Na tanec je to docela drahé, že?“ Nutno podotknout, že FSB (Federální služba bezpečnosti) byla kdysi nechvalně známou agenturou KGB. Hlavní hrdina každopádně ani neví, čím se ruským úřadům znelíbil. Divák ovšem ví, že se tady jede zatraceně na náhodu. Ale postupně. Něco podobného se před časem opravdu stalo. Zatčený byl totiž v roce 2015 v Irkutsku na Sibiři jistý francouzský úředník. Také Mathieu se dozvídá, že se proti vykonstruovanému procesu nedá moc bránit (nakonec mu odklepnou 15 let), zemi mezitím opouští jeho manželka a malá dcerka (okolnosti se dozvídá až později) a z domácího vězení tak zvolí „jediné“ řešení: útěk. Potud je to (včetně zobrazení ruské deprese) velmi slušné. Jenže následné kroky zoufalého muže (respektive tvůrců) jsou předvídatelné a místy dost hloupé a nahodilé. Třeba při mecheche na francouzském velvyslanectví ho v davu zahlédne šéf pronásledovatelů, záhy ho na moskevské ulici pozná další, aby o pár vteřin později narazil na Světlanu (která mu pomáhá a se kterou má pak čas zařádit si na zadním sedadle auta). V závěru už jsem jen kroutil hlavou, co režisér Jérôme Salle (chválený thriller Zulu) předvádí. Nakonec překvapivě dietní tři hvězdy. (11.04.2023)