Hombre mirando al sudeste
Man Facing Southeast
Obsahy(1)
V areálu psychiatrické léčebny se jednoho dne objeví záhadný muž. Hraje skvěle na piano, ostatní pacienti ho mají rádi a on o sobě tvrdí, že je hologram z jiné planety. Doktor, jenž ztratil víru ve svou práci, si dá jeho vyléčení za svůj hlavní cíl. Ale je co léčit? (noximo)
Recenze (23)
V mém komentáři se ani tak nebudu věnovat filmu jako takovému, jako spíše mým pocitům z něj (a následnému hodnocení). Ty 3 sluncata (60%) jsem dal hlavně díky zajímavému zpracování. A jsou také důkazem toho, že jsem nulový expert na Argentinskou tvorbu. Proto, jediné co o filmu dokážu s čistým srdcem říci je, že je zajímavý..... Srovnávání s mnohem známějším snímkem "Svět podle Prota" je sice logické, ale bohužel né úplně dobré. Tenhle film přišel na svět o dost dříve než Prot,(takže by jsme se mohli bavit o vykrádání,) a také je z psychologického hlediska dosti jiný. Rěžie a herecké výkony opět spadají do kategorie "zajímavých". Mohl bych klidně napsat, že jsou herci špatní a nesympatičtí, ale opět bych vycházel ze srovnávání s již zmíněném "Protovy".... Takže film určitě všem doporučím, někomu se líbit bude, někomu ne. Ale to už tak bývá. Ps: Ke stažení je na "Uložto" v původním znění s CZ tit. ()
Muž hledící k jihovýchovu, který se stal více než inspirací tvůrcům amerického filmu Svět podle Prota mě zaujal stejnou měrou jako jeho následovník. Tento argeninský kousek plyne po celou dobu ve vážnější poloze, nekoná se žádné odlehčení v humorných situacích. Témat k úvahám a přemýšlení je tady snad jestě více. Třeba i smysluplnost současné psychiatrické "léčby". Lidská psychika a duševní nemoci jsou určitě jednou z nejvíce neprobádaných oblastí medicíny a většinou se místo léčení jen tlumí příznaky. Byla to ale v tomto případě duševní nemoc? Byl z jiné planety opravdu nebo se jen tak cítil, stejně jako mnozí Pozemšťané uprostřed svých rodných bližních? Nejsilnějším místem filmu pro mě určitě byla návštěva koncertu a pacientovo dirigování Ódy na radost. ()
„Dýchám, můžete se mě dotknout i já vás. Jsme dokonalé lidské kopie. Kromě jednoho malého detailu. Nedokážeme cítit.“ Když se doktor od sestry dozvídá, že nesedí počet pacientů, předpokládá, že někdo utekl. Jenže on 1 naopak dobrovolně přibyl…Byl jsem zvědavý, jak se s tématem Subiela (který mě zaujal filmem Neumírej, dokud mi neřekneš, kam jdeš) popere. Tím spíš, že jsem viděl výborný „remake“ (jestli se tomu tak dá říct) v podobě snímku Svět podle Prota se Spaceym (a během projekce jsem se snažil krotit ve srovnávání). Bavilo mě sledovat vyhořelého (či už jen apatického?) psychiatra (jehož počáteční zvědavost se stále zvětšuje až hraničí s posedlostí) stejně jako tajemného Rantese s velmi sugestivním pohledem. A to až do osudného koncertu, pak mě film už zajímal o něco méně (a psychiatr mě začal trochu štvát). Stejně jako ve Světě podle Prota (ten má však víc uspokojivý závěr) se nabízí 2 možná vysvětlení a je na divákovi, které si vezme za své (ačkoliv, je možné považovat to „posouvání“ za čirou halucinaci?). Za mě solidní 4*. ()
K-PAX je prostě o brutální kus lepší, což je docela pochopitelné, protože to obvykle vysokorozpočtové snímky z USA ve srovnání s převelice starými argentinskými perlami, prostě bývají. Tento počin byl tím pomyslným zubem času ohlodán dosti vydatně. Hlavní hrdina mi buď někoho brutálně připomínal, nebo jsem ho v něčem už snad zahlédl. Tak či onak, byl mi prostě sympatický. Méně mi byl sympatický doktůrek. Hlavní můj problém spočívá v tom, že už jsem zdejší příběh ve vylepšeném a svěžejším kabátě prostě viděl. Tudíž tento kousek bohužel nemá zase tak moc čím překvapit. Místy bych si dokonce troufl hovořit o nudě. Více než dva kousky ze sebe nedostanu. ()
Hudba - Pedro Aznar. Na saxofon hraje - Anders Boiarsky. Kamera - Ricardo de Angelis. Režisér Elisio Subiela věnoval tento film svému otci. CITÁT - Vítejte v pekle............ V psychiatrické léčebně se jednoho dne zjistí, že mají jednoho pacienta navíc. DIALOG: DOKTOR DENIS - Jak jste se sem dostal? RANTES - Na Zemi? Kosmickou lodí................. Je to nejlepší místo, kde se dá říci pravda - blázinec. Je velmi zajímavé sledovat rozhovory doktora Denise a údajného mimozemšťana, kterého pojmenovali Rantes. CITÁT - Já jsem určitý druh projekce a vy doktore jste robot, ale nevíte o tom.............. Mám za to, že scéna v jídelně okolo 35 minuty dá divákovi odpověď na to, zda je Rantes blázen nebo mimozemšťan. Film má několik chyb. Například mi nejde do hlavy, jak si doktor může dovolit vzít svého pacienta mimo areál blázince a ještě mu svěří své děti. Další ze záporů je hudba. Sice tu zní krásný saxofon, ale nic nedokresluje je jen takový samotář, který působí až rušivě. CITÁT - Pokud nejste blázen, musel bych připustit, že jste mimozemšťan........ ()
Reklama