Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Soubor Divadla na Vinohradech tentokrát v proslulé Goldoniho komedii, v níž na obyvatele jedné rybářské vesnice čeká ztřeštěný mumraj milostných vášní a žárlivosti, divokých hádek a rvaček i policejního vyšetřování. Slavná Goldoniho komedie patří na českém jevišti k těm oblíbeným, nezapomenutelná byla inscenace M. Macháčka v Národním divadle (premiéra r. 1961) s Ladislavem Peškem v roli patrona Fortunata a jeho proslulou písní „Sakramentský ženský“. Tentokrát se vracíme k záznamu z Divadla na Vinohradech, kde mělo představení premiéru v roce 1994. Soubor pod taktovkou režiséra Ladislava Smočka vytvořil na scéně s pomocí výrazných hereckých osobností v čele s patronem Fortunatem V. Preisse (ale i dalšími hvězdami souboru – D. Kolářovou, P. Kostkou, H. Maciuchovou, J. Šťastným…) záplavu italského temperamentu v komediálních situacích věčně rozhněvaných mileneckých dvojic, které se zaplétají a zase rozplétají, aby na konci vytvořily tři svatební páry. (Česká televize)

(více)

Recenze (20)

sportovec 

všechny recenze uživatele

Oživit látku zvrásněnou mnoha desetiletími svého dosavadního trvání je neméně nesnadné než v případě čerstvých novinek. Tím spíše, má-li více než důstojnou konkurenci v inscenaci představení Národního divadla zlatých let šedesátých. Očekávat od režiséra za každou cenu snahu o aktualizaci až příliš často končí v duchu známého přísloví o dobrých úmyslech, které dláždí cestu do pekla, v tomto případě těžkého uměleckého nezdaru. Divadelně čistý tvar přesto triumfuje jak Smočkovým přístupem, tak zásluhou řady mimořádných hereckých výkonů, z nichž čnějí naprosto jednoznačně Viktor Preiss a Ivan Trojan, jakkoliv nelze podcenit ani vyzrálou profesionalitu Petra Kostky nebo Hany Maciuchové. Je zajímavé, jak se dobře v představení uplatnila tehdy ještě předmuzikálová, mladá a dívčím půvabem sálající podceňovaná Kateřina Brožová (její scéna s Kostkou během výslechu je úžasná). Zprvu ukřičené představení od druhé poloviny postupně nabírá tempo, řád a spěje s ukázněností primuse do gradujícího konce. Velké ocenění zaslouží i výprava, zdařile imitující mořské pobřeží i prostředí rybářské přístavní čtvrti. Itálie na plakátě při divákově příchodu do prostor vinohradského divadla se mění v Itálii ve všelidsky obohaceném srdci při jeho odchodu. Názvuky Stroupežnického NAŠICH FURIANTŮ, které se začínají vybavovat během závěrečných výstupů, mohou, ale také nemusí být náhodné. Protože lidé jsou ve své podstatě, bohaté malostí, třeštěním, veselostí i láskou, vlastně stejné (nebo alespoň velmi blízké) . ()

Oskar 

všechny recenze uživatele

Trochu ukřičená, leč docela zábavná fraška, ve které exceluje zejména Viktor Preiss v roli sympatického strejce, který ovšem všechny uvádí v rozpaky svou nesrozumitelnou mluvou (opravdu skvostná komediální kreace, to uznejte). Jako vždy spolehlivý je se svým střízlivým projevem Petr Kostka a hodně mě rozesmál Ivan Trojan v roli jeho, mírně řečeno, zvláštního asistenta. 70% ()

Reklama

filmmovier 

všechny recenze uživatele

Oproti geniálnímu Sluhovi dvou pánů je Poprask poměrně velké zklamání. V podání Divadla Na Vinohradech mu po herecké stránce nelze vytknout naprosto nic a Viktor Preiss je obzvlášť výborný, ale celé je to takové nevtipné, hrozně natahované a celkově tak nějak o ničem. Viděl jsem ovšem už horší divadelní představení a tohle opravdu zas až tak špatné není, ačkoliv herci dělají mnoho. V tomto případě reprízu opravdu nevyžaduji. Ale třeba jsem na to jen neměl tu správnou náladu. 70% si to ale zaslouží. ()

Sinn 

všechny recenze uživatele

Báječně strávené dvě hodinky ve společnosti uječených Italů, pro něž jsou hádky kořením života. Dějová zápletka je vlastně velice jednoduchá, ale podaná opravdu vtipným způsobem. Skvělé je i herecké obsazení, nejvíc mě zaujali Ivan Trojan a Viktor Preiss, kteří jsou v této hře největší tahouni komiky. Jen mě mrzí, že jsem je neviděla naživo, to by pak bylo určitě na 5* ()

angel74 

všechny recenze uživatele

Slavná divadelní veselohra Carla Goldoniho, která působí dnes už poněkud vyčpěle a není ani moc vtipná, takže pak nezbývá nic jiného než se soustředit na herecký um účinkujících. Pochvalu zaslouží především Viktor Preiss s Petrem Kostkou a nejvíc jsem se bavila při výstupech Ivana Trojana, jenž mi svým tělesným herectvím občas připomínal Vlastu Buriana. (65%) ()

Galerie (4)

Zajímavosti (1)

Reklama

Reklama