Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Drama matky, jíž úřady kvůli nedostatku financí odeberou děti a předají je do veřejné péče, vneslo díky své nezvykle otevřené sociálně kritické výpovědi do švédské společnosti ostrou diskusi, završenou změnou zákona. První mistrovské dílo slavného švédského filmového průkopníka Victora Sjöströma. (Letní filmová škola)

Recenze (12)

dwi 

všechny recenze uživatele

Ostře sociální dílo vykreslující definitivní úpadek mladé ženy. Ta se nepřízní osudu ocitne v chudobinci a je nucena se vzdát svých dětí. Necitelnost tohoto institutu je zde plně cítit. Nemají žádné pochopení pro hrdinčinu strastnou životní situaci, je pro ně jen jakousi další zkrachovalou osobou. Ingeborg se těžce vyrovnává se ztrátou svých dětí, což vede až k totální destrukci její psychiky. Sjöström v práci s herci působí přesvědčivě, uspořádání děje je však příliš sterilní. Hilda Borgström s mimikou a gesty věrohodně vykreslila úpadek individua,ale režisér vše řadí příliš jednoduše a často dosti zkratkovitě, tudíž film ochuzuje o patřičné emoce. Vezmeme-li ale v potaz, že tento snímek patří k jedněm z vůbec prvních původních švédských filmů a vyzdvihneme-li některé jeho kvality, zůstáne silnější nadprůměr. ()

Baxt 

všechny recenze uživatele

Se svou délkou, mnoha postavami a sociální tematikou jde o nečekaně vyspělý útvar, jehož formální stránka překonává evropskou tvorbu (samozřejmě československou) nejméně o pět let. Záběry plynně navazují, kamera se přesouvá do prostoru blíže k hercům a v jednu chvíli jsme svědky precizně zvládané paralelní montáže, za kterou by se nemusel stydět ani sám D. W. Griffith. Podobně sebevědomě v Evropě této doby vyprávěli snad jen Léonce Perret a Louis Feuillade. Za přispění této zručnosti režiséra Victora Sjöströma dokáže příběh vdovy Ingeborg Holmové i dnes dojmout. Film byl i ve své době přijat s nadšením, nelze se však ubránit dojmu, že uznání vzešlo z odhodlání natočit seriózní tematiku spíše než z čistého řemesla. Ingeborg Holmová dokazuje, že poměrně dobře zvládnuté základy klasického vyprávění se dají nalézt v Evropě a to ještě před zlomovým rokem 1917. ()

Reklama

Anderton 

všechny recenze uživatele

No tak bohužiaľ na LFŠ bola premietnutá verzia skrátená na cca 70 minút, kde bol problém, vôbec netuším. Hudobný flautový doprovod bol ale dokonalý. Film potom tak trochu pôsobí skratkovito, pričom ale všetko dôležité obsahuje a žiadna dejová vata tu nie je navyše. Slzopudná sociálna dráma, ktorá sa svojho času vyjadrovala aj k závažným témam "dneška", dokáže vyvodiť súcit a možno aj slzy aj dnes. Takže Sjostrom sa asi ničoho nebál, tu máme nedokonalý sociálny systém, neskôr priniesol na plátno hrôzy alkoholizmu. Nemôžem si pomôcť, ale batolatá a malí štricáci v retro oblečkoch sú v každom starom filme neskutočne roztomilí. ()

Dudek 

všechny recenze uživatele

Victor Sjöström patří k nejznámějším evropským režisérům a tenhle snímek jasně dokazuje, proč je to zaslouženě. Ingeborg Holmová je vyspělým filmovým dílem, kterému se daří i přes absenci mluveného slova vyprávět komplexní příběh destrukce jedné rodiny a totálního společenského propadu jedné ženy. To co tu funguje na výbornou je ale podání jednotlivých scén. Sjöström neskutečným způsobem pracuje s celou zabíranou scenérií a daří se mu využívat ji v celém prostoru. Skvělá je scéna společného stolování z prvního dějství, ve kterém se postavy trousí z různých místností a téměř všude se něco malého děje. Díky tomu jsou i relativně dlouhé scény docela zábavné, protože není třeba sledovat jen dvojici herců, kteří se spolu beze slov baví. ()

Renfield 

všechny recenze uživatele

Kritika tehdejších poměrů je to nečekaně nekompromisní, což dělá z Ingeborg Holm dílo v jistém smyslu stále aktuální. Scény z chudobince jsou z tohoto pohledu nejsilnější, dokonce silnější než samotný závěr. Tady se totiž Ingeborg stává další z davu, přítěží, o jejichž příběh nikdo nemá hlubší zájem, vždyť takových tu bylo a bude. Hilda Borgström ji hraje výborně, jak je v idylické části nenápadná, po smrti manžela se dostává do popředí a to i svým hereckým projevem, na němž je postupný rozpad osobnosti znát. Stačí vzpomenout třeba na scénu nedobrovolného návratu, záběr kamery na její nepřítomný pohled plný beznaděje, když se za jejími zády řeší právě ona, avšak bez ní. Victor Sjöström celkově dokáže výborně pracovat se scénou, zdaleka to není pouze tento moment. Viděl jsem třiasedmdesáti minutovou verzi, zkrácení ji neprospělo, některé scény působí nedokončeně, čímž emočně tolik nezasáhnout. Přesto je i tato verze výborným filmem. 75% ()

Zajímavosti (2)

  • Film vyvolal okamžitou senzaci, a to jako umělecké dílo, tak i jako příčina veřejné diskuse. Kritici jej obecně vítali, soudě i podle slov jednoho z nich: „Je úžasné setkat se s filmovým dramatem, které chce říci něco, co za to stojí." (Zdroj: Letní filmová škola)
  • Natáčelo se v Lidingö ve Švédsku. (Cheeker)

Reklama

Reklama