Reklama

Reklama

Pacifiction

  • Francie Pacifiction (více)
Trailer 3

Spisovatelka se vrací do své země na ostrově ve Francouzské Polynésii poté, co ve Francii triumfovala s románem. Je však dezorientovaná a prožívá tvůrčí krizi. Tváří v tvář neschopnosti psát nová díla se rozhodne přijmout práci simultánní překladatelky pro velvyslance. Začíná mezi nimi zvláštní milostná přitažlivost plná kontrastů. Postupně si uvědomuje cynismus mezinárodní politiky s latentní hrozbou nových jaderných testů ze strany francouzské vlády. Její milostný vztah s velvyslancem bude tímto konfliktem ovlivněn a zájmy a romantika se budou zmateně a poutavě mísit až do smutného konce. Albert Serra, režisér avantgardního snímku Liberté (Zvláštní cena poroty v Cannes Un Certain Regard, 2019), se od své vize umírajícího krále Slunce ve filmu Smrt Ludvíka XIV. (Zvláštní uvedení v Cannes, 2016) až po novou exotickou zápletku zasazenou do prostředí jaderné hrozby vzpírá všem konvencím konformity. Ve filmu Pacifiction, uvedeném v canneské soutěži, v lahodném tropickém příběhu prohřátém tahitským sluncem si Benoît Magimel oblékl kostým velvyslance po boku Sergiho Lópeze v roli zapšklého majitele nočního klubu. (Film Europe)

(více)

Videa (6)

Trailer 3

Recenze (18)

zencitizen 

všechny recenze uživatele

Serra to je přirozenost a nevinnost. V životě nikdo nikdy není hlavním aktérem. Vždy jsme zavaleni skrumáží dalších lidí, přes které se musíme prodrat byť třeba jen na wc v baru. Tohle Serra umí úplně báječně. Fyzičnost lhostejné reality, kde všichni jen postávají a dívají se kdovíkam. Mám rád filmy, které umí přesně vystihnout neviditelný rys skutečnosti. Třeba to, že když vstoupíme do místnosti plné cizí lidí, nikdo na nás není úplně zvědavý. Nově příchozímu se věnuje jen pár pohledů úkosem a to je vše. Život je nedramatické plynutí, z něhož se občas vyloupne zvláštní situace. A to dokáže natočit jen Albert Serra.  Navíc je to uhrančivý krajinář. Vůbec jsem se nenudil, ani minutu, možná jsem na chvíli usnul, ale to je součást každého dobrého filmu. ()

Reklama

blondboss 

všechny recenze uživatele

Artový počin, ktorý išiel úplne mimo moje zorné pole a pri ktorom som sa doslova unudil. O stopáži sa radšej ani nevyjadrujem, lebo dve hviezdy som musel dať dole už len kvôli tomu, že dejovo by sa to zmestilo do 80 minút a aj to by ešte režisér musel vypĺňať hluché miesta. Síce je to Magimelova one-man show a herecky si to vychutnal, ale pre väčšinového diváka to určite neobstojí. Jednu hviezdu dávam akurát tak za nádhernú scenériu tahitských ostrov, čo by môj cestovateľský sen. 25 % ()

MathLover 

všechny recenze uživatele

Viděno ve filmovém klubu v našem městě, kde v úvodním slovu k filmu zaznělo, že natočili 540 hodin materiálu ....při koukání na film máte pocit, že jste je viděli všechny...(jakoby v té střižně byli už na konci tak unaveni, že zapomněli stříhat...)   Prostřední část byla přitom dost zajímavá, ale ten konec už se prostě nedal....Albert Serra zkrátka není soudný, co se stopáže týká. A nebo jen naopak nabubřele zkouší, co všechno "artový divák" vydrží:-)  První dojmy po shlédnutí snímku: "Sakra, měli nám hned na začátku říct, že je to sekce Imagina". ()

ancientone 

všechny recenze uživatele

Naliehavé rovnako ako vtipné, Albert Serra vytvoril (opäť raz) dokonale dotiahnuté anti-kino, ktoré v konečnom dôsledku začne ničiť jeho vlastné precíznosť a dôslednosť. Serra ide počas skoro 3 hodín až tak na hranu sledovateľnosti (odťažitosti), až je ťažké ostať naladený na jeho vlnu. Alebo je na čase priznať si osobné zlyhanie. Každopádne (nasleduje veľmi čsfd veta) jedna hviezdička navyše za ten ideologický podmaz. ()

Galerie (16)

Zajímavosti (12)

  • Podľa režiséra bolo počas výroby natočených asi 500 hodín záberov, z toho asi 200 hodín s dialógmi a zvukovým záznamom. Serra vysvetlil, že od začiatku svojej kariéry sa snažil využívať výhody digitálneho natáčania, a preto dlhé, improvizačné scény natáča 3 kamerami naraz, čo má za následok množstvo záberov, s ktorými sa dá v postprodukcii pracovať. (Arsenal83)
  • The Guardian po premiére v Cannes napísal, že je „uchvátený filmom a jeho nenápadným evokovaním čistého zla“. (Arsenal83)
  • Film sa natáčal v katolíckom kostole sv. Patrika a na letisku Moorea Temae v Afareaitu na ostrove Moorea, Múzeu Paula Gauguina v obci Teva I Uta, Paradise Night Club Tahiti v Papeete, Fare Ylang Ylang v Punaauia a Royal Tahitien v Pirae a v obci Teahupo'o na ostrove Tahiti (Francúzska Polynézia, zámorské spoločenstvo Francúzska). (Arsenal83)

Související novinky

Na cenách César uspěla i česko-slovenská stopa

Na cenách César uspěla i česko-slovenská stopa

25.02.2023

V pátek 24. února 2023 proběhlo v pařížském koncertním sále Olympia slavnostní předávání prestižních cen francouzské akademie filmových umění a technik, známých pod názvem César. Vítězným snímkem… (více)

Reklama

Reklama