VOD (1)
Obsahy(1)
Loutkový příběh, namluvený Zdeňkem Svěrákem, o manželské dvojici čertů - Blance a Arturovi, jehož problémem je, že nemá rohy. Dlouho se tím trápí až jednou... příjde na to, že jeho "šancí" je Blanka - kdyby mu byla nevěrná, parohy by se mu určitě objevily... a tak jí přinutí. Chce je ale stále větší a větší až nakonec skončí s výstavním parožím, s kterým neprojde ani dveřmi. (wictoria)
(více)Recenze (31)
Rozverná pohádka pro dospělé o manželských problémech jenoho pekelného páru. Vypravěč Zdeněk Svěrák si pěkně hraje s jazykem a sype jedno čertovské pořekadlo za druhým. Ani mě nenapadlo, že jich v češtině tolik máme. Animace mi trochu připomíná tvorbu Jiřího Trnky. No, není tak dokonalá, ale povedla se. ()
Prosím, nedávejte příště Svěrákovi za trest namluvit pohádku, ať radši 100x něco opíše. Jeho líný znuděný monotónní přednes ji dost kazil. Z pohádky jsem si odnesl poučení, že není dobré mít přespříliš poslušnou ženu - údernici. Jen taková si totiž může vzít až moc k srdci běžně používanou, nevinně vypadající větu "vypadni a dokud mi nenasadíš pořádné parohy, tak se nevracej", a chudáku člověku (čertovi) pak vyraší takové paroží, že by i osmadvacaterák záviděl. ()
Tento bábkový kraťas čerpá svoj vtip z doslovnosti. Nemaľuj čerta na stenu, koho to sem čert vezie a tak podobne. A funguje to. Čo nefunguje, je záverečný Svěrákov komentár k tomu, prečo nám tento príbeh vlastne rozprával. Myslím, že by nám to došlo aj bez neho. Ale zase ak je dĺžka rohov pre čerta to, čo dĺžka penisu pre muža, tak sa čertíkovej posadnutosti získať rohy ani nečudujem. ()
Tato pohádka není mimořádná jen tím, že ji báječně - na úrovni Filipovského či "kerkonošské" Neumannově - namluvil Zdeněk Svěrák, ale zejména zaslouží mimořádné ocenění asociativní aliterace kolm slov čertovský-roh-paroh. Humor, který je v tomto případě ryze a výhradně svěrákovský, to je mimořádnéí překvapení jaksi namluvené "navrch". Překvapení zvlášť milé. ()
Scénáristické vytěžení českých nalezišť (nejen) čertovských idiomů, které by si zasloužilo lepší pointování a rytmus slova vůči obrazu, což by dnes Zdeněk s dědečkovskou zkušeností zvládl určitě lépe. Občas jako bych slyšel spíše smoljakovskou dikci. Svěrákovská témata slastného ale nebezpečného života messengerů a vztahových trojúhelníků (Jako jed, Vratné lahve) tentokrát v loutkové, dobročinné verzi: "To by v tom byl čert, abychom manželovi nepomohli". Ale nechtějte být stejní jako ostatní. ♫ Netypická hudba J.Uhlíře, přesto s rozpoznatelným rukopisem. 3-4* Doplňková četba (tumáš, čerte, kropáč!): evoluční rohy ()
Galerie (3)
Photo © Česká televize
Reklama