Anatomie pádu

Na Anatomii pádu jsem byl dost zvědavý vzhledem k pozitivním ohlasům a úspěchům na všelijakých festivalech a po zhlédnutí mohu odsouhlasit, že se rozhodně jedná o povšimnutíhodný snímek, jenž v sobě umně mísí vztahové a soudní drama, a díky napínavému příběhu, v němž se postupně a účelně odkrývají jednotlivé dílky puzzle, dokáže po téměř celou dobu stopáže diváka nadmíru zaujmout. Anatomie pádu je předně hereckým koncertem Sandry Hüller, jejíž postava byla neuvěřitelně plastická, kde divák po většinu stopáže opravdu neví, k jakému "soudu" (vinná vs. nevinná) se přiklonit. Z dalších hereckých výkonů nutno ještě zmínit mladičkého představitele Daniela a úlisného Antoina Reinartze. Filmu bych vytknul poněkud zdlouhavý závěr a dále pak podobu rozhodujícího svědectví v případu - asi jsem čekal "něco víc", nicméně pokud se nad tím člověk z jistého úhlu pohledu zamyslí, může film v závěru působit nejednoznačně a otevřeně, což lze určitě hodnotit pozitivně. Tak či onak stojí rozhodně Anatomie pádu za zhlédnutí. P. S. (Spoiler alert!) Chudák (pokusný) pes! (22.01.2024)

Důvodů vyrazit do kina na letošního vítěze Cannes je celá řada: 1. Vynikající Sandra Hüller v ústřední roli spisovatelky Sandry, jejíž manžel jednoho dne záhadně umírá v domě, kde byla tou dobou přítomná pouze ona. Sandra dokonale zvládla zahrát ženu, která může být stejně tak zdrcená vdova jako chladnokrevná vražedkyně. 2. Vystavění zápletky od několika okamžiků před úmrtím Sandřina manžela až k několikadennímu soudnímu procesu se Sandrou. Film má dvě a půl hodiny a není to jednoduché pokoukání, přesto vás udržuje v napětí až do konce, protože prostě nevíte, co si máte myslet. 3. Herecký představitel Sandřina jedenáctiletého nevidomého syna, se kterým po většinu času soucítíte a v jednom momentu ho chcete zabít. Klučina to zahrál skvěle a klobouk dolů také před psím "hercem". Co bych ale přece jen Anatomii vytkla, je možná až přílišná snaha o chirurgickou přesnost ve všech směrech, z celého výsledku se tak vytrácejí emoce, s čímž souvisí i téměř nulové napojení na hlavní hrdinku. Byla jsem ale upřímně zvědavá, jak všechno dopadne. Výborný film, pokud chcete trochu potrápit mozkové závity. (19.10.2023)

Jako náruživý čtenář detektivek vždy upřednostňují jasně schéma - zločin, oběť, pátrání, vyšetřování, klidně co nejvíce zvratů a závěrečné vysvětlení nejlépe s posledním zvratem a šokujícím překvapením. Věděl jsem, že v Anatomii pádu mě toto schéma nečeká a ani vlastně nejde o to, kdo co spáchal a nespáchal. Především jde o důkladnou analýzu jedné rodiny, jež se dlouhodobě potýká s řadou překážek, jímž někteří její členové nedokáží čelit. Tuto skutečnost nejlépe vystihuje dle mého soudu nejlepší scéna celého filmu - gradující manželská hádka. Justine Triet na základě zatím dvou zhlédnutých filmů považuji za svéráznou autorku, netočí standardní podívanou. Sandra podává senzační výkon, o tom nemůže být sporu. Není možné nezmínit, a hlavně nezdůraznit výkon dětského herce, pro něj natáčení muselo být extrémně náročné! Zlaté glóby zasloužené. (08.01.2024)

Anatomie píči. Opět tu máme (pokolikáté už?!) studii chladnokrevné, bezohledné lidské svině (hraniční psychopatky), která nebere za žádnou cenu zodpovědnost za svoje jednání, ba naopak, hraje oběť. Oslavuje se tu výkon německé herečky, ale do jaké míry to jako žena musela hrát? Režisérky sterilní konverzační nuda plná klasických psychologických blábolů. Rozbředlý pozérský film, který jsem protrpěl stejně jako ten pes, který hrál ze zúčastněných vlastně nejlíp. Overhype roku. (05.05.2024)

Obsahuje spoilery jiných lidí. Chtěl bych tímto poděkovat uvaděčce Francouzského institutu na ČSFD projekci. Ta totiž úvodní řeč začala frázemi (Mirky Spáčilové), aniž věděla, co znamenají ("režisérka s chirurgickou přesností tepe současnou společnost bla bla bla")... a zakončila ji slovy "A pak mi řekněte, jestli ho zabila nebo ne"... Merci beaucoup... Jakkoli jsem díky slečně uvaděčce věděl, jak to (ne)dopadne, byl jsem celou dobu napjatý. Sandra hraje tak (jak?), že divák fakt celou dobu netuší, jestli to udělala nebo ne... a nikdy se to taky nedozví... Skvělé soudní drama, po zásluze oceněné... 100% (14.01.2024)