poster

Bílé slunce pouště

  • Sovětský svaz

    Beloe solntse pustyni

  • Sovětský svaz

    Beloje solnce pustyni

  • Sovětský svaz

    Белое солнце пустыни

  • anglický

    The White Sun of the Desert

  • Slovensko

    Biele slnko púšte

  • USA

    White Sun of the Desert

  • Kanada

    White Sun of the Desert

Akční / Dobrodružný / Komedie / Drama

Sovětský svaz, 1970, 81 min

  • YURAyura
    *****

    10/10 Absolutně skvělá podívaná v provedení takřečeného easternu - drsný hlavní hrdina Suchov s rudou hvězdou na čepici a koltem, co nikdy nemine, se vrací domů k ženě z turkestánské pouště, ale cestou se proti své vůli zaplete do konfilktu místního bandity Abdulla s mocí sovětskou. Je přinucen převzít zlosynův harém a postarat se o něj, dokud nedorazí spřátelné posily. Jako v mateřském westernu se obklopí podivnou plejádou více méně sympatických charakterů, co mu budou v jeho úkolu "pomáhat", vytvářet situace humorné i když ve výsledku se ne všichni dožijí závěrečných titulků. Po několika tuctových westernech z produkce Itálie/USA/Jugoslávie tento působí opravdu jako balzám - ať už jen kvůli zcela jinému prostředí, kde se drama odehrává, tak i díky nabourání klasicných žánrových klišé. Jenom víc takovýchoto snímků. Dobré scény: počítání žen a jejich emancipace, návštěva v muzeu, uvěznění v zásobním tanku na ropu(12.5.2008)

  • Thurin

    Citát: „Soudružky ženy! Revoluce vás osvobodila. Teď nemáte pána. Říkejte mi prostě soudruhu Suchove.“ „A ještě vám povím, přelíbezná Kateřino Matvejevno, co mi připadáte doslova jak sněhobílá labuť...“ Příběh rudoarmějce Suchova je vyprávěn v dopisech jeho milované Kateřině Matvejevně, která na svého milého čeká někde uprostřed nekonečné Rusi. Suchov se k ní vrací z války přes turkestánskou poušť. Cestou získává přátele, kterými jsou mladý voják Petrucha, střelec said či celník Vereščagin, ale také harém devíti manželek Černého Abduly. Ten se svojí bandou terorizuje okolí. Právě bojem Suchova a jeho přátel, kteří chtějí ochránit ženy z harému, s bandou Černého Abdula celý příběh vrcholí. Bílé slunce pouště je na první pohled typickým easternem. Mezi nejpopulárnější sovětské filmy jej posouvá především zapojení humorného nadhledu a komediálních prvků, které hraničí až s parodií daného žánru – zejména v první polovině. Ta je i především vystavěna kontrastu moderního komunistického přístupu a zkostnatělého muslimského náboženství. To nejlépe ilustrují stařešinové sedící na bedně s dynamitem či zakrývání obličeje dívek vyhrnutými sukněmi. Tento kontrast je přítomný i v druhé půli, ale je posunut do vážnější linky a blíží se spíše k dramatu. Ideálně jsou tyto dvě linky spojené v postavě celníka Vereščagina. Jehož osobnost krásně dokreslují písně Bulata Okudžavy.(9.6.2017)

  • Autogram
    ***

    Súdruh Suchov prináša s červenou hviezdou na čele do turkménskej púšte spravodlivosť. Tento člen zakaspického revolučného proletárskeho hnutia je zábavnou postavou, s ostatnými postavami je to slabšie, záporáci takmer nič nepovedia. Porovnávať tento silno na červeno zafarbený eastern s Leoneho westernami je úplne scestné. Skôr s našimi paródiami ako Limonádový Joe, akurát sa mi zdá, že tu to súdruhovia z CCCP mysleli s revolúciou v púšti úplne vážne. Dej je dosť chaoticky vyrozprávaný, občas nezmyselný a tak sú tri hviezdy skôr za zábavné hlášky a zobrazenie myšlienok Suchova na svoju Katarínu. –––– Teraz kráčam púštnym pieskom opačným smerom, pretože revolúcia si to tak vyžaduje. –––– Женщина тоже человек. –––– Pripomienky sú? Pripomienok net.(23.9.2018)

  • Pacco
    ***

    Fjodor Suchov je takovým nezdolným mužikem v téhle velké, širé poušti, válečným veteránem občanské války, který v imaginárních dopisech vzpomíná na svoji milou ženu, kterou nechal kdesi doma v Rusku. A že turkestánská poušť je veliká a někdy krutá, zachrání z jejího vařícího písku povstalce Saida, který umí být velmi vděčný. Čistou náhodou se mu pak ještě do cesty připlete zachráněný harém jednoho radikálního Abdula. A jeho manželky musí zemřít, když on je už nemůže vlastnit. Jenže Suchov razí heslo : „Žena jest také člověkem.“ a tak těch pár mladých Arabek bude chránit jako poslední kulky v nábojnici. Jelikož nepovažuji eastern za žánr, ale pouze jakýsi kvazipojem, tak nebudu na Bílé slunce pouště pohlížet jako na žánrový film, ale na sloučeninu - a to sloučeninu velmi nekonzistentní - několika žánrů dohromady. Mezi dramatem a komedií je velká propast a překonat ji v jednom filmu není jen tak, s jistou mírou cynismu by se to možná dalo, ale tu Bílé slunce pouště nemá. Takže se tu střílí s vtipy i kulkami a umírá se tu stejně lehce jako mluví. Jediný, kdo tu opravdu zažívá nějaký boj není neprůstřelný janek Suchov, ale bývalý celník Veršagin, který jediný dokáže vytvořit věrohodnou postavu a stát oběma nohama na obou březích propasti bez toho, aby jako janek Suchov neustále přeskakoval z jedné strany na druhou.(21.8.2007)

  • noriaki
    ****

    Ze všech žánrů se od vniku kinematografie prý nejméně změnil western. Postupem času však došlo k jeho štěpení. V šedesátých letech se etabloval takzvaný Spaghetti western. Jméno dostal podle místa vzniku. Filmy měly italského režiséra a neitalské, často americké herce. Během dvaceti let jich bylo natočeno zhruba šest stovek. Vyznačovaly se vesměs mizernou kvalitou a většina jich zůstala po právu zapomenuta. Výjimku tvoří filmy Sergia Leoneho, které patří mezi nejlepší westerny vůbec. Další kategorií byly takzvané Rudé westerny. Čili příběhy z Divokého západu, ale natočené ve východním bloku. Téměř výlučně vznikaly v koprodukcích států bez účasti SSSR. Občas získaly kultovní status, ale jejich věhlas nepřesáhl hranice socialistického světa. Typickým příkladem je série o Winnetouovi, nebo Limonádový Joe. Třetím subžánrem westernu je Eastern, čili film s westernovými prvky, zasazený do reálií Sovětského svazu. Zpravidla se odehrával v okrajových částech země, v Kazachstánu, nebo v dalších středoasijských republikách. Býval zasazen do dob Ruské občanské války, kdy se sovětská moc teprve konsolidovala a pohraničí ovládaly loupeživé bandy, nebo místní vládci nezávislí na Moskvě. A do této kategorie patří Bílé slunce pouště. Příběhem schématický, ale díky prostředí téměř surrealistický film s neopakovatelnou atmosférou a úžasnými dialogy. Děj dovedně balancuje na rozhraní komedie, dramatu a tragédie a navrch nabourává několik klišé.(1.5.2016)

  • - Na kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu, který dříve používal Sovětský svaz a nyní Rusko, je tradicí promítat film Bílé slunce pouště kosmonautům v předvečer jejich letu do vesmíru. (Ampi)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace