Hvězdy patří světu (E04)

Polovinu epizody jsem koukal do mobilu, sledoval čas, cítil rozčarování, nakonec to ale jako celek kvalitativně zapadlo mezi ostatní díly. Sledování vedlejších postaviček zbytečné a zdlouhavé, do sebe zahleděný art pokračuje, pan Sobota-Neděle stále komicky mdlý (tentokrát se zaměří i na „odemykání“ lidí), osahávačka u mikrofonu před ostatními asi bez komentáře. Jocelyn, jejíž hity, koncerty i uniklé nahotinky sledují miliony fanoušků po celém světě, se zavřela ve svém luxusním sídle, zkouší nové formy a chce „uniknout“ z role hledající se zpěvačky. Konečně ukazuje svůj charakter, konečně vystrkuje růžky. Zůstávají estetické záběry, nerušeně doprovázející hudba i božský pohled na Lily-Rose. Ale je to dost jiné, než jsem po první epizodě čekal a doufal. Tehdy rozehrané zajímavé náznaky jsou tytam. Jen zvláštně přešlapujeme… (03.07.2023)

Kéž by všechny epizody byly tak inovativní a výpovědní, jako tahle. Nevadí že to je jeden velký trip, když to je tak kvalitně odvedeno. Prokreslování postav, hrátky s emocemi, zvukový design a překvapivé záběry skrze vyústění některých momentů. Po velké kritice předchozích epizod tuhle chválím do nebes. (28.06.2023)

V této epizodě je naplno vidět to, že se seriál musel přetáčet. Scénáristům ujela ruka a absolutně ztratili pojem o chování postav z předešlých dílů a o naprosto tragickém střihu zde ani mluvit nebudu, při jedné přechodové scéně jsem se doslova nad střihem bavil, jak otřesný byl. Jocelyn najednou z ničeho nic změní svůj charakter o 180 stupňů a najednou je tady šikanátor(ka) ona. Abelovy herecké výkony došly na své maximum už v předminulé epizodě, a zde to není nic jiného než přehrávání. Naštěstí jeho cover na "Jealous Guy" na konci epizody zachránil naprosto tragickou předposlední epizodu tohoto zpočátku nadějně vypadajícího letního seriálu. Škoda. (29.06.2023)

Ten analogovej look a sound je prostě melancholický jezero, ve kterým se svým zvráceným způsobem spokojeně utápím. Těžko popsatelná atmosféra. Víkend je mi bytostně nesympatickej už od pohledu, malá Deppka není (vyjma jejích prakticky dokonalých křivek) vůbec můj typ, ale přesto všechno dohromady tvoří chemickou směs čehosi, co je smyslově opojný. (15.08.2023)

Krásný generační střet. Většina z nás asi netuší, kdo je Abel Makkonen Tesfaye. A AutiXrist zase netuší, že jistý chlapík jménem John Lennon napsal píseň Jealous Guy. Není to žádná zpověď Weeknda.  Jinak ta Weekndova cover verze není vůbec špatná. Dokonce je možná lepší než Imagine od Perfect Circle a to mám PC hodně rád. Seriál mě baví, ale hudebně mám raději jiné žánry. Když v tomto díle zazní Deftones, tak to pro mě válcuje vše, co zatím seriál nabídl. Ale tak snažím se být otevřený. (28.06.2023)