Kámoš

Velmi příjemná severská komedie. Je sice o teenegerech a pro teenegery, ale rozhodně se nedá negativně označit za ,,teenegerovskou". Zajímavý nápad prolnutí šotů amatérské kamery zachycující a ovlivňující skutečné životy kameramana-amatéra a jeho přátel, vkusný humor, několik ,,hustých" scén (skok z okna kanceláře do přistaveného kontejneru), spád a jen místy trochu sentimentu... Příjemné filmové překvapení! (22.01.2007)

Zahřeje u srdíčka ... příjemný film, sto minut uteklo jako voda a už frčely závěrečné titulky, každopádně vypadá jako nenáročný film, ale zahrnuje základní otázky života .. láska, přátelství apod. ... i o tom jak peníze a business dokážou změnit člověka. Doporučuju hlavně lidem, kteří si potřebují zlepšit náladu a odpočínout si a dojít na jiné myšlenky. (26.10.2010)

I k této komedii jsem se dostal primárně skrze Norsko a moji lásku k této zemi i její kinematografii. Film je to dosti rozporuplný, kdy vlastně nevím jak se k němu stavět. Kristoffer táhne děj svým věčným úsměvem a takovou pozitivitou, aby zas proti tomu působil jako "zlatokop", který klidně podrazí kamaráda. Jeho vztahy jsou zamotané a někdy z nich vyjde jako padouch, aby jindy byl obětí. I přátelství s Geirem je pohodové, ale zde mne moc nebavila ta "protipólová" zápletka. Stejně jako role Stig Inga, kde mi bylo mnohdy až nepříjemně, což naštěstí vyrovnala koncovka filmu (možná až přílišný skok kupředu). Kladně hodnotím roli krásné Henriette (Pia Tjelta) a vlastně i "mrchy" Elisabeth (Janne Formoe).  Suma sumárum opravdu zvláštní film, kde asi poprvé souhlasím s protichůdným žánrem "komedie/drama". Ve finále za koncovku s polepy, fotbalovým pokřikem a molem dávám 4z5. Slabší, ale 4z5. (21.01.2022)

Nenápadný film o všedních věcech. 1) Základním rysem snímku je neokázalá nenápadnost. Nenápadní sympatičtí herci (zejména 28letý představitel Kristoffera Nicolai Cleve Broch s pěknou postavou a rovněž 28letý charismatický představitel otce malého chlapce Aksel Hennie), neokázale vedení 37letým režisérem Mortenem Tyldumem zpřítomňují všední příběh v nenápadném okolí stanice metra Tøyen center v Oslu. 2) Bohužel spolu s nenápadností jde i určitá nevýraznost. Nesměji se ani nepláču, k postavám jsem získal vztah asi jako k sousedům v domě - jde to s nimi, ale raději se od nich držím dál. Ačkoli považuji film za docela dobrý, znovu si ho asi nepustím. (08.01.2012)

Už jsem to psal jednou, v jednoduchosti je síla. O čem větším chcete točit filmy než o přátelství a lásce? Nemusejí se konat žádné heroické epizody, žádné zázračné záchrany, cesty kolem světa nebo oběti na životech...stačí prostě přátelství/lásku vidět, cítit, a to že se nejedná o americkou/anglickou produkci, jde cítit z každého záběru a dialogu...Málokterý film ve vás zanechá po shlédnutí takový pocit tepla jako tento, mít u sebe teď teploměr tak mě prohlásí za klinicky mrtvého, neb víc než 41° to bude určitě =) jo a rádoby epos o stejných věcech jako vypráví Buddy zobrazený v 3D Avataru-ŽP, je jako Grapes of Wrath od Johna Steinbecka vs. leporelo o dieselových lokomotivách. 5***** když ne tu, tak už nikde. (05.02.2007)