Tin & Tina

„Přidusit maminku malinko, za patu podržet miminko.“ Není sirotek jako sirotek a není bible jako bible, jde o to kdo a jak šikovně z ní cituje. Tato univerzální učebnice zvídavým školáčkům nahradí Prvouku, Mladého chemika, leporelo Chirurgem snadno a rychle, příručku Asertivita a střelba božským prakem a před spaním i Knihu pohádek. Tin a Tina na bibli i spinkají. První polovina filmu byla boží. Pardon. Romantika, svatba, potrat, adopce, hra na šťastnou rodinku a přidušenou maminku, ostrý nůž a puzzle z „očištěného“ pejska. „A teď počkáme, až se probudí.“ NEBESKÉ OKÉNKO: [][] Co je to zázrak? †† Když neplodná a permanentně zpruzená ošklivka otěhotní. Zázrak je to, že na ni manžel vůbec vlezl. ††  Když děti znají bibli líp než papež a chodí po vodě líp než Ježíš. †† Když do manžela v příhodnou chvíli uhodí scenáristův blesk. †† Když si Omnibus nad debilitou druhé půlky filmu rve vlasy, ačkoli už dávno žádné nemá. [][] A soutěž o idiota roku vyhrává… lehkomyslný otec, pilot (!) Boeingu. Násilné a krvavé excesy pošahaných cherubínků bagatelizoval: „Jsou to jenom děti.“ Ideální pilot. Takový naučí pasažéry se modlit. Letuška: „Kapitáne, proč míříte do svahu? Vždyť nás zabijete!“ On: „Nepřehánějte, vždyť jsou to jenom hory…“ R.I.P. pasažéři i zabitý film. Jen třikrát se pokřižuju a na zmatenou Lolu houknu: „Přestaň se hrabat v šuplíku, krávo, hoří ti manžel!“ (20.07.2023)

Pár, který přišel o dítě, se uchýlí k adopci a celkem záhy začne být veselo. A zatímco máma vidí, že děti jsou divné, tak táta je úplně slepý. Že to zní nějak povědomě? No to teda sakra jo! Jediný rozdíl od podobně laděných filmů vidím v tom, že haranti jsou posedlí křesťanstvím, ale ve finále je to vlastně jedno. Nicméně musím uznat, že pár momentů se tu najde a třeba u křtu jsem sebou fakt trhl. Jenže takových chvil je tu jenom pár. Jinak film vesměs hraje na to, že ti dva malí albíni jsou prostě divní a tak nějak laskavě zlí. To sice může někdy fungovat, ale když tu máte jednonohou ženskou, která straší první ligu a Lorenteho, který je za úplného blbce, je pak těžké někomu fandit. Navíc dvě hodiny jsou strašně moc. Upřímně řečeno moc nechápu, proč sotva průměrný kraťas dostal šanci jako celovečerák. 30% (28.06.2023)

Sem sme sa dostali? Kedysi „hispánsky horor“ niečo znamenal. Ľudia ako Balagueró alebo Guillem Morales natáčali neskutočne mrazivé pecky. A dnes? Nuž, dnes sa robia horory ako Tin & Tina. Nejak ma to nechytilo. Hudba chce pôsobiť ako z Faunovho labyrintu a dominantný dom na osamotenom, slnkom rozpálenom španielskom vidieku nie je od veci, ale ústrednému dospeláckemu duu chýba sympatickosť a dvojičky sú skôr nechcene komické, než reálne creepy. Scenár predvídateľný, nezaujal ma. Možno ak by bol kasting lepší, idem „až“ na 3*. Takto nevidím dôvod. Šialená dvojhodinová dĺžka. (17.07.2023)

Španielsko a horor patrí k sebe. Či už vravíme o skvostoch ako REC a The Others alebo o klasike ako Tombs of the Blind Dead. Na svet sa vynoril zaujímavý snímok s názvom Tin and Tina od neznámeho režiséra Rubina Steina. Jednu z hlavných postáv zahral Jaime Lorente, ktorého môžeš poznať zo známeho seriálu La casa de Papel. Počas svadby mladého páru nevesta potratí. V nemocnici jej navyše oznámia, že už nebude vedieť mať nikdy deti. S manželom sa rozhodnú pre alternatívu. Zájdu do kláštora, kde im pridelia netradičné dvojičky – Tina a Tinu (vzhľadom pripomínali deti zo Village of the Damned), ktorí sú vychovaní ako prísni, dalo by sa až povedať ako fanatickí, katolíci. Zvládne ich mladá rodina vychovať? Režisér má výborný cit pre vytvorenie atmosféry znepokojenia. Doslova sa mi obalil okolo prsta a celý čas som sa cítil neisto a nevedel som, čo môžem čakať. Škoda akurát, že v závere neprišlo niečo viac. Facka, ktorá by ma odrovnala. Prvok, ktorý by ma vystrelil z gauča. Rubin skvelo zakomponoval hororové scény netradičným spôsobom. Nechal všetko na predstavivosť. Najbrutálnejšia scéna sa deje za gaučom (očista psej duše) a scéna krstu, kde je zase dieťa schované za chrbtami deti. Nie príliš často využívaný prvok, no o to viac sa k filmu hodil. Zároveň má autor až artový cit pre tvorbu kompozície. Scéna so zrkadlami bola skvelá alebo na záver dlhé jednozáberové scény ma naozaj milo potešili a obzvlášť preto, že sa v horore skoro vôbec nepoužívajú. Na druhú stranu niečo mi vo filme chýbalo. Odvaha ísť hlbšie do fanatizmu a ukázať niečo naozaj hororové? Dostať facku temnou a mysterióznou scénou? Záverom prekvapiť? Proste niečo silné, čím by sa film zaryl hlbšie. Tin & Tina je „iný“ horor. Hrá sa s neistotou, má až artovú kompozíciu, najbrutálnejšie scény nechá premietnuť iba v našej hlave, no zároveň mu chýba niečo silné, vďaka čomu by ostal dlhšie v našej pamäti. (30.05.2023)

Motiv, jak dva nábožensky založení haranti terorizují své adoptivní rodiče, je velmi dobrým hororovým tématem. Zde však bohužel pokulhává scénář, dialogy i herecké výkony a hlavně závěr se moc nepovedl. Hororové filmy související s náboženstvím se točí většinou kolem exorcismu, pronásledování čarodějnic nebo kolem nějakých šílených sekt. Tím větší je škoda, že námět filmu, který nepatří k nejčastějším, zde dopadl trochu nedotaženě. Při lepším zpracování to mohl být pětihvězdičkový flák. (26.05.2023)