Smiley

Smiley vám dokáže vykouzlit úsměv na tváři a za chvíli vás zase dojmout k slzám. Osudy jednotlivých postav si vás zaháčkují, šrouby se pomalu utahují, aby vám autoři v posledních dvou dílech naložili pořádně velkou dávku emocí. Scény, kdy Alex a Bruno v alegorii odhalují své vzájemné city, nebo když se stárnoucí Javier vzdává zřejmě poslední možnosti lásky ve svém životě, jsou nesmírně silné a chytí za srdce. Španělům se to povedlo :) (10.12.2022)

Celkom príjemná oddychovka, ktoré miestami až prekvapivo realisticky a moderne zobrazuje ako (NE)funguje zoznamovanie sa a hlavne vzťahy v gay komunite. Seriál ma veľmi svižné tempo a ľahko sa na to "namotáte". Neskôr je to však dosť gýčové a realita by bola celkom iná. Aj keď sa nejedná o žiadne veľdielo je tam niekoľko veľmi zaujimavých myšlienok. Jednu z nich tam povedal myslím Javier : "Väčšina zlých rozhodnutí, ktoré v živote urobíme, pramení takmer vždy z toho, že sa nechceme cítiť osamelí . . . " Veľkým plusom seriálu je - ako tu už niekto spomenul v komentároch - že sú tam gayovia, lesby, bi,hetero, mladí aj starí. Odporúčal by som, aby si seriál pozreli aj niektorí konzervatívni Slováci. Verím, že by si uvedomili, že všetci sme ľudia a žijeme v tom istom svete a že sa máme vzájomne rešpektovať. (15.12.2023)

Skoro všichni kluci jak ze žurnálu, sympatické lesby (fakt to jde a chtěl bych, aby Vero byla moje kamarádka), záběry na vánoční Barcelonu byly skvělé pro doplnění atmosféry, katalánská španělština se krásně poslouchá, soundtrack je výborný,.. Dobrá zápletka, líbily se mi vkusně vyvážené vrstvy  - gay, bi, lesby, trans, hetero, mladí, staří, současnost i dědictví minulosti.... Jen bych rád kluky viděl víc spolu, ale chápu, že to bylo třeba schovat na až potom. Ale u toho přiznání Bruna v baru člověk musí brečet jak želva a ronit krokodýlí slzy. No a váhám, jestli bych chtěl vědět, jak to bylo s kluky dál nebo raději zůstat u happyendu. Myslím ale, že si tvůrci nechali otevřená vrátka, protože kapitola Vero a Patri zůstala dost otevřená nebo aspoň tak mi připadala. Vlastně to je asi jediná výtka, protože ten jejich vztah byl trochu nepochopitelný. Chtějí být spolu, ale nechtějí, usmiřují se, ale pořád si vše nevyříkaly.... rozhodně na to navázat určitě lze. (19.12.2022)

Celý seriál jsem měla problém naladit se na vlnu, že ti dva mají být spolu. Nedokázala jsem uvěřit tomu, že by kvůli jednomu dobrému sexu a jednomu společnému oblíbenému filmu k sobě mohli cítit i po týdnech takový zájem, když se k sobě prostě nehodí. Nicméně mě to chytlo a nepustilo a já si prostě řekla, že to tak je a povznesu se nad to. Oba hlavní hrdinové jsou totiž svým způsobem sympaťáci, vedlejší postavy byly taky fajn, bylo to milé, pohodové, vtipné. A pak přišly poslední dva díly. Ten předposlední byl úplně skvělý celkově, ale představitel Bruna zde předvekl tak dokolý herecký výkon v podobě pžiznání (konečně!), až mi spadla brada. V tom posledním pak byla řada na Alexovi a povedlo se mu to neméně bravurně. Možná to byl kýč jako bič, ale mě si prostě získal a mile překvapil. (20.07.2023)

Co kdybychom byli i v reálném životě se svým ideálním protějškem spojeni červenou nití, která by se táhla skrze naše společné životy a udávala nám směr? A jak bychom se vypořádali s tím, když by se nit najednou přetrhla? Smiley po čistě příběhové stránce nenabízí nic, co bychom neviděli už jinde, ať už ve filmu/seriálu nebo ve skutečném životě. Na začátku první epizody jsem byl blízko tomu, abych seriál vypnul, protože mi nějak vadila ta španělština, ale jsem rád, že jsem u sledování zůstal - v podstatě jsem dal všechny díly na jeden zátah. Jak už tomu u vztahových dramat/romcom bývá, tak i ve Smiley se občas postavy chovaly dost na "flákanec", což teda mohl divák přisuzovat oné (ne)chvalně proslulé španělské nátuře a živelnosti. Nicméně se mi líbilo, jak se tvůrcům podařilo skloubit účelně romantiku s dramatem a humorem. Rovněž chválím snové sekvence a hru s obrazem a postavami v něm (i když je fakt, že v jednu chvíli tam těch "mluvících rámečků" bylo už moc). Seriál mě fakt chytil a pustil mě až na konci. I přes tu nepřehlédnutelnou kýčovitost a výkyvy nálad u postav spojené s kolotočem hádek a usmiřování. Takže k počáteční otázce: Udělali bychom na ní uzel? Vydali bychom se na hledání další červené nitě? Nebo bychom se k sobě chovali tak, aby se ta nit nikdy nepřetrhla? P. S. :-) (15.01.2023)