Režie:
Celine SongScénář:
Celine SongKamera:
Shabier KirchnerHrají:
Greta Lee, Yoo Teo, John Magaro, Isaac Powell, Jojo T. Gibbs, Kristen Sieh, Nathan Clarkson, Emily Cass McDonnell, Keelia Clarkson, Seung-ah Moon, Jane Kim (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Spisovatelku Noru a její dětskou lásku Hae-Sunga sice dělí tisíce kilometrů, spojuje je však výjimečně hluboké pouto. Po více než dvou dekádách odloučení se dvě spřízněné duše setkávají během pár dní v New Yorku. Nečekané shledání s osudovým mužem přiměje Noru klást si otázku: „Co by bylo kdyby?“ Režisérka Celine Song v citlivé moderní romanci jedinečným způsobem v několika časových rovinách vypráví příběh dvou lidí, jež se navzájem velmi milují, a přesto se jejich osudy fatálně míjely. Oduševnělý příběh uchvátil diváky na festivalech Sundance i v Berlíně, a teď se chystá dojmout i vás. (Aerofilms)
(více)Videa (6)
Recenze (145)
Past Lives je film, který působí jako celá Before trilogie, ovšem se slabšími trademarky. Přestože mě nezaujal trailer a mám problém s koncem (který je od poloviny filmu do očí bijící a hlavně by mohl být mnohem lépe vystavěn a prodán), jde o skvěle natočený romantický film s úžasnou hudbou a hereckými výkony. Všechny tyto aspekty vás vyloženě vztáhnou do příběhu a vy máte tak možnost být "fyzickou" součástí filmu. Naprosto miluji styl vyprávění a kompozici záběrů, která je v tomto filmu zvolena. Co dělá tento snímek tak speciálním je zejména přirozenost. Tak lidský film od dialogů po chování postav a herecké výkony jsem dlouho neviděl. A24 opět překvapilo. ()
Film o míjení, načasování a souznění v reálném světě, kde věci nejdou vždy tak, jak bychom chtěli. Uvěřitelné, krásné, smutné, s neskutečnou atmosférou a upřímností. Jediné co mi trochu chybělo, byl život Sunga, přišlo mi, že jeho životu i vztahu, se tam věnuje o dost méně času než tomu Nořinu. Skvělé dialogy a výborná sázka nejen na skvělé herce, ale i minimalismus, utlumení všech životních věcí mimo konkrétní vztah tomu výrazně přidává na intenzitě. 85% ()
Romantický film pro inteligentní dospělé diváky je velmi okrajový žánr. Ostatně to většinou vypadá, že po něm ani není poptávka. Sem tam se toho někdo odváží. Celine Song dokonce usoudila, že inteligentní divák umí číst, a tak většinu dialogů napsala v korejštině. Její film je promyšlený (už úvodní barová scéna diváka vtáhne), s výborně vybroušenými dialogy, citlivě natočený a sympaticky obsazený. U mne zřejmě letošní vítěz v kategorii „překvapení roku“ (90%). ()
Vtahující Kirchnerova kamera líbezně zabírá Asii, New York i chatu v Montauku, ale já byl vtažen opravdu jen na ona místa. Do scénáře ani na chvíli. Mám rád příběhy o rozumných mladých dvojicích s pekelně nedokonalým načasováním, ale už jsem pár takových viděl. Proto mi srovnání třeba s Linklaterovými filmy přijde jako výsměch a urputná snaha o zařazení se do subžánru. Viděl jsem v hrané i animované podobě páry, co mě chytily za srdce během minuty intenzivněji, než Nora a Hae-Sung zvládli v součtu celé stopáže. Minulé životy mají na papíře všechno správně, ale nevyskočí z nich nic navíc, jen ono do puntíku splněné příběhové cvičení. Z postav si mě navíc s přehledem získává "ten třetí", což asi také nebude správně. Na rozdíl od nekonečného a opakovaného mlčení a nerozhodnosti ústřední dvojice alespoň do situace přináší sebereflexi a slušnou míru odhodlání. ()
Tragická romance ze světa současných yuppies se vůči svým postavám chová daleko citlivěji a empatičtěji než bych to kdy dokázal já (všudypřítomná erasmácká atmosféra, artistic retreat výjezdy, vizuální odcizenost sdílených prostor), ale neokázalé vizuální a režijní nápady, skrze které jsou zde prezentovány jednotlivé scény mě zastihly při očekávání "dalšího romantického dramatu moderního přistěhovalce" dost nepřekvapivého (autora plakátu, promující film jako další generickou netflixárnu prosím na pracák). Vlastně by mě zajímalo, zdali je jen moje čtení v tom, že staré příběhy o nenaplnitelnosti lásky z důvodu odlišných původů či tradičních závazků v současné době nahrazujeme falešnou hrou na romantiku, kdy v cestě lásce stojíme my sami a místo toho, aby nám v ní zamezil zlý tatíček feudál, tak nám v ní zamezuje vlastní potřeba zachování sociálního postavení. Ideální převedení viktoriánských romantických tragédií do doby pozdně kapitalistického individualismu. Mám pocit, že kdyby se na ten film podívali aktéři filmu Stvořeni pro lásku, tak si navzájem říkaj, zdali ty dva lidi tady nejsou náhodou třeba úplně debilní. ()
Galerie (19)
Zajímavosti (6)
- Film sa natáčal v New Yorku. (Arsenal83)
- Celine Song uviedla, že sa snažila držať hlavných hercov Gretu Lee a Teo Yoo čo najviac oddelene od seba, aby ich stretnutie po rokoch bolo pred kamerami o to reálnejšie. (Arsenal83)
Reklama