Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Krimi
  • Dokumentární

Recenze (1 062)

plakát

Zde odtrhněte (2021) (seriál) 

Zerocalcare převedl své populární komiksy do šesti epizod a je to parádní zábava. Na animáky mě obvykle zase tak moc neužije, ale tohle mě bavilo opravdu hodně. Ze života, o životě, s nadhledem, glosováním, komentováním, o nadějích, které odvál čas a bolestech, které přinesl. Parádní minisérie, která je možná trochu víc o textu než o animaci, ale to je pro mě plus. Pásovec alias svědomí nemá chybu. 100%

plakát

Korzet (2022) 

Skvěle vybalancováno moderno s tradičnem. Moderní vynálezy a prvky jako kdyby podtrhávaly to, co chce režisérka říci, a přitom vůbec nenarušovaly atmosféru 19. století. Silná, nevtíravá feministická výpověď a jeden z nejlepších filmových obrazů o císařovně Sissi vůbec (třebaže právě tady byste možná nečekali tolik přesných detailů a reálií z jejího života). Víc než dějový snímek je to portrét jedné ženy v několika scénách, ve scénách, které jsou však skvěle vypointované a mají neskutečný cit pro detail, tíživost a místy i komiku v tragičnu. (Das Film Fest 2022) 85%

plakát

Robin Hood (1922) 

Pokud máte rádi filmové umění ve své podstatě a oceníte i kompozici scén, apod. stojí rozhodně Robin Hood s Douglasem Fairbanksem za vidění. Nebo pokud máte rádi legendu o Robinu Hoodovi, který je v podání Fairbankse na tu dobu velmi energickou postavou. Některé scény jsou opravdu dobré  i po sto letech od premiéry. Trochu to připomíná oživlý komiks a dynamika některých scén je až překvapivá. Začátek je poněkud vleklejší, ale nenudí ani tehdy. Množství komparzistů je neuvěřitelné. Vidět film v kině před sto lety musel být opravdu velkolepý zážitek. Samozřejmě ale některé scény působí z dnešního pohledu komicky, naivně a stylizace ženských postav do módy 20. let je poněkud rušivá. Nemluvě o ženských postavách, které jsou odkázány do rolí "vzdychaček" s třepotajícími řasami, což je z dnešního pohledu docela děsivé. 70%

plakát

Srdeční záležitost (2022) 

Srdeční záležitost má trochu zavádějící PR. Rozhodně to není to, co čekáte podle anotace filmu. Romantická linka je velmi okrajová a to i vlastně hlavní hrdina a hrdinka... Páteř filmu tvoří v podstatě odlehčené a sem tam humorné přednesy na současná společenská témata (ve filmu to nazývají stand-up vystoupeními, ale upřímně, to je další záminka pro monology, tohle stand-up prostě není). Tvůrcům se do toho ale nedaří dostat lehkost a hravost, takže to někdy vyznívá dost toporně až akademicky navzdory tomu, že humor v tom sem tam je. Všechno ostatní je nicméně těmto přednesům podřízeno, takže máte občas pocit, že postavy a příběh tam jsou do počtu. Pokulhává i atmosféra, tempo film prakticky nemá. Trošku to vypadá, že monology vznikly dřív než příběh a ten se tam pak vlastně nevešel. Mnoho témat a žádné pořádně. Snad vážnější zpracování by tomu paradoxně pomohlo víc, takhle to absolutně nefunguje v žádné z rovin, komediální, příběhové, osvětové, atmosférou. Film má navíc opravdu dost postav, takže ve výsledku není pozornost věnována dostatečně vůbec nikomu. 50% (Das Film Fest 2022)

plakát

Klan Gucci (2021) 

Herci, ti jsou tady naprosto skvělí (Lady Gaga a Adam Driver jsou naprosto skvělí). Má to dobrý scénář, dostatečně nosné téma, dobrou režii a přesto tomu něco chybí. Něco, co by tomu vdechlo život, duši, atmosféru, nebo originalitu. Klasickou gradaci film postrádá rovněž a skok z 80. let do 90. let je poněkud ukoptěný - jednak ho skoro nepostřehnete (takže máte pocit, že pár scén ve filmu chybí), jednak tak i samotný vývoj vztahu ústřední dvojice je pak poněkud urychlený. Finále bez gradace a jaksi odbyté. Jako celek slušný film, ale potenciál pro film bych z takhle děsivého námětu cítila větší než jen jako salónní konverzačku  s průměrnými dialogy v různých kulisách a ve dvou a půl hodinách (ačkoliv stopáž navzdory některým hluchým scénám není na překážku). 65%

plakát

Pýcha a přemlouvání (2022) 

Anna Elliotová je mistrovské dílo Jane Austen, literárně vybroušený klenot s úžasnými postavami. Citlivé, melancholické dílo, které ukazovalo bezvýchodnost situace neprovdaných žen z lepší společnosti. Anna je svým způsobem netypická hrdinka Jane Austen, jemná, citlivá, tichá, přemýšlivá, obětavá. A pak je tu tahle adaptace, která je tak špatná, že to snad ani víc nešlo. Můžete pozměnit děj, ale měnit charaktery postav, dialogy, které v knize říká jiná postava přesunujete k jiné postavě a tak absolutně změníte kontext vyznění... Ubrat scény ústřední dvojice a přidat bourání čtvrté stěny je taky nápad za milion. Existují hrdinky Jane Austen, ke kterým by se to hodilo - Elizabeth Bennetová, Emma, snad i praktická a schopná Elinor. Ale vybrat si introvertní, jemnou postavu a nacpat ji do sarkastického poťouchlého tónu, nedává smysl i pro samotný příběh, těžko uvěřit, že takováto Anna Elliotová by někdy byla zmítána nepřízní osudu a neaktivně přihlížela. Silné sarkastické hrdinky jsou třeba a i já je mám nejradši (Elizabeth Bennetová je moje nejoblíbenější postava Jane Austen), jen si myslím, že by bylo fér dát hlas i ženám, které jsou silné uvnitř, ale jinak jsou křehké víly. Žádná z nás není stejná. Dakota Johnson hraje dobře to, co se po ní chce, Cosmos Jarvis je pak vypoklonkován do role pouhého přihlížitele v pozadí, téměř nemá hrát co. Absolutně to nevystihuje podstatu knihy, postav, dobových konvencí, ničeho. Televizní adaptaci Vyznání Anny Elliotové z roku 2007 s vynikající Sally Hawkins a Rupertem Penry-Jonesem to nesahá ani po kotníky. Mnohem lepší byla i moderně, až dekadentně pojatá Emma z roku 2020. 40%

plakát

Thor: Láska jako hrom (2022) 

Nový Thor je specifický v tom, že příběh se v něm v podstatě začne vyprávět až po první třetině filmu. Možná je to tím, že tvůrci museli navázat na události po Avengerech a kdyby Thor a Strážci Galaxie spolu pařili v jednom celém dlouhém filmovém příběhu, bylo by to fakt super, ale takhle se tady v první třetině řeší to, jak vlastně navázat, výsledkem čehož první třetina obsahuje jeden parodický a vtipný skeč za druhým, ty samostatně fungují skvěle, ale jako celek tomu chybí vlastně cokoliv souvisejícího. Takže tu nakonec nezbyde tolik prostoru ani pro Natalie Portman jako ženského Thora, pro Christiana Baleho jako záporáka, ani pro pořádný příběh. Spíš se tu posouvají postavy a uzavírají linky než se vypráví příběh jako takový. Herci si to evidentně užívají a Tessa Thompson je jako Valkýra fakt skvělá. Waititi má vtipné, neokoukané nápady a i hrůzostrašnější scény mají dobrou atmosféru, jen to moc nefunguje jako celek. A co tomu trochu chybí je dynamika vztahu Thor x Loki, která třeba z Thora: Ragnaroka udělala zřejmě nejlepší film Marvelu. Nicméně soundtrack se skladbami Guns N´ Roses je trefa na cíl, skvěle se k jednotlivým scénám hodí.  70%

plakát

Doctor Strange v mnohovesmíru šílenství (2022) 

Pokud jste neviděli Wanda Vision a Lokiho, nejvíc vám tu bude chybět přehlednost. Tyhle dva seriály nastavují a vysvětlují, jak fungují reality, časové osy. Pokud jste viděli, nebude vám nový Strange připadat chaotický ani divný. Vlastně spíš trochu předvídatelný, protože zpracovává vlastně stejné téma jako seriál Wanda Vision a to je právě ten největší problém nového Strange. Je otázka pro koho to vlastně je, ti co se dokázali prokousat seriálem Wanda Vision až do konce (a že to vzhledem ke zvolenému formátu, není fakt nic snadného) budou docela zklamaní, protože se tady řeší vlastně to samé téma znova, aniž by se nějak zvlášť víc rozvinulo a je navíc dost předvídatelné. Ti, kdo neviděli, budou zmatení, ale spíš kvůli zběsilým cestám v mnohavesmíru než kvůli nepochopení děje. Ve výsledku tak trochu divácký zážitek pro nikoho. Nový Strange je takový průměr, kterému trochu chybí vynalezávost i zajímavější děj (i otcovský vztah Cumberbatch x Gomez je tady vlastně docela klišé bez originality). A podle mě trochu promarněný potenciál Strange s Wanda Vision, protože ti dva by vedle sebe fungovali skvěle, bohužel společných scén mají poskrovnu. Nicméně Cumberbatch, Olsen a Wong jsou skvělí. 65%

plakát

Ten pravý, ta pravá? (2018) 

Zajímavé postavy, výborný Reeves s Ryder a pár výborných cynicky upřímných dialogových point, které mě fakt bavily. Není to ale rozhodně film pro každého a posledním patnácti, dvaceti minutám zcela určitě chybí vtip i nápad v dialozích. Celé je to prakticky o dvou postavách, což občas asociuje vhodnost pro divadlo, ale tam by zase přeci jen museli jít dialogy ještě víc na dřeň. Ale já se po dlouhé době u romantické komedie opravdu nahlas smála, ale dost záleží, jestli je sarkasmus i cynicky nihilistické komentování všeho váš šálek čaje, můj ano. Hodně se tu srovnává s Woodym Allenem, ale vyjma snad kamery, moc paralelu nevidím, humor i rámování point mi tu přijde jiné. Neurotický humor tu není vůbec. 80%

plakát

Top Gun: Maverick (2022) 

Kouzlo dvojky Top Guna je v atmosféře, načasování i v tom, že takovéto filmy se od 90. let netočí. Hodně patosu, hodně předvídatelného, ale duší podobné jako původní Top Gun, ale i devadesátkové blockbustery typu Armageddon. S citem pro vykreslení hlavní postavy, dospělejší, ale přesto stejné. Nechci říct, že to je navoněné béčko, ale pravda je taková, že je. Velkofilm, béčko a obojí mu to žerete. 80%

Ovládací panel
10 bodů