Bělásek

S odstupem času si člověk uvědomí, o jak nadčasový snímek se jedná. A je vcelku jedno, kolikrát byl podobný příběh o zlu, smrti, lásce, kráse a naději zfilmován, protože takových příběhů je stále zapotřebí jako sůl. Přesvědčivý výkon Flaneryho je místy až strhující. První napínavá scéna začíná lžičkou a pak už se další jen přidávají. Nechybí ani citovky na balík kapesníků, kdy prim hraje otcovské obětí. Konec je přese všechno plný naděje ve věci lepší a zřejmě také jediný správný. (13.10.2022)

Uslintana Mi NU-CHAi píše o uslintanom príbehu, Pomo o hypersentimentálnej rozprávke, ale nad gýčom ako bičom Gran Torino všetci slintate slzy nad primitívom, ktorý sa nechá dobrovoľne zavraždiť sprostými vrahmi.Fascinuje Vás zlo ako také, lebo sa Vás priamo nedotýka ale, čo keby sa Vás priamo dotklo? V príbehu chlapec so svojími schopnosťami mohol všetkých poslať do horúcich pekiel, ale on urobil to najkrajšie, čo mohol, stal sa energiou v priestore a čase, kde Vaše zlo nemá miesto. (12.07.2009)

Tak toto bol už ale vážne gýč. Tu sa hralo na city bez prestávky. Popri obvyklých poučeniach (tolerancia k slabším, každý má nejaký problém, ale nie vždy ho vidieť, byť iný neznamená automaticky zlý,...) sa nám tu v pozadí nenápadne predkladá nosná idea postmoderny - jednotlivec, ako taký nemá dosť síl, aby zmenil spoločnosť, a preto má v zásade dve možnosti: 1. snažiť sa čo najviac prispôsobiť, alebo 2. byť vytesnený na okraj spoločnosti. Ja však verím v opak. Mohol to byť výborný film, keby hlavný hrdina nebol čosi ako superman, ale obyčajný chalan, a keby sa režisér nesnažil každých 5 minút diváka dojať. (05.08.2009)

Sice nikterak originální příběh (pomineme-li tu Běláskovu určitou nadpozemskost), ovšem zpracovaný s neobyčejnou ladností a decentním citem. Dočkáme se několika natolik silných emocionálních scén, že se slzám místy nelze ubránit. To vše ověnčeno krásnou, jemnou a nesmírně působivou hudbou Jerryho Goldsmithe. (01.05.2010)

Další doklad toho, jak se člověk v průběhu let mění... "Běláska" jsem viděla poprvé někdy před 13 lety v době dospívání, byla jsem z něj nadšená, okouzlil mě, byla jsem dojatá a fascinovaná příběhem odlišného chlapce. Když jsem si film pouštěla včera, samozřejmě jsem tušila, že pro tu sarkastickou, životem otřískanou bytost, v jakou jsem dospěla, už nebude dojem z "Běláska" stejný. Nemýlila jsem se, bohužel. Příběh podivného outsidera na okraji společnosti mi přišel (navzdory zvláštním schopnostem hrdiny) poněkud otřepaný, scénář přespříliš sentimentální, některé okamžiky nesnesitelně kýčovité. Sean Patrick Flannery sice nebyl k poznání a odvedl solidní výkon, ale zároveň jsem pod bělostným makeupem vnímala každičkou jeho vrásku a přemýšlela, jestli skutečně nemohli do hlavní role najít věkem lépe odpovídajícího herce. V případě českého dabingu nevhodný hlas akorát podtrhoval skutečnost, jak je Flannery pro roli starý. Za zmínku jistě stojí účast charismatických sympaťáků Lance "Bishopa" Henriksena jako šerifa a Jeffa "Mouchy" Goldbluma jako učitele fyziky, ovšem jejich přeslazené úsměvy a jásání v závěru mě div nepřinutily vyhodit večeři (pochopitelně už snědenou;-)). Sečteno a podtrženo: na první podívání 95%, na druhé 60%, dohromady tedy kompromisní 4*. (27.01.2009)