Tenká modrá čára

Sympatický a veselý mladý muž s bohorovným klidem vypráví o svých zkušenostech s kriminální činností, ale v jedné věci je stále neochvějný, i ve svém posledním rozhovoru nahraném pouze na diktafon si trvá u sledovaného zločinu na svém. Musíme se ptát, proč. A nebo nemusíme a pak se můžeme smířit s tím, že muž, o jehohž vině máme důvodné pochybnosti, hnije ve vězení. Tohle je dokonalá ukázka investigativní filmařiny. Navíc doprovázená skvělou hudbou. (25.01.2020)

Ač tím asi mnohé naštvu, tento dokument dokazuje existenci Boha. Obrácením slavného Anselmova důkazu Boží existence může být totiž dokázáno, proč popravení nevinných ukazuje na existenci mnohem vyšších sil, než je člověk. Jestliže by totiž tato vyšší existence neexistovala, nemohlo by být jsoucno větší než my, a popravování nevinných by bylo ve vesmíru standardem. To je nesmyslné, proto předpoklad, že neexistuje něco nad nás, je nepravdivý. Klíčové je, že na těchto popravách není krušné ani tak to, že byly připravovány a v mnoha případech i provedeny, nýbrž skutečnost, že se o ně zasloužila „spravedlivá“ justice, která samozřejmě nikdy úplně spravedlivá být nemůže, protože chybující člověk má daleko k dokonalosti, takže musí existovat něco dokonalejšího, něco, nad co nemůže být myšleno nic většího. (28.07.2011)

Jeden z najdôležitejších dokumentárnych filmov, aké boli kedy nakrútené a pre mňa osobne aj jeden z najzáživnejších. Samozrejme, ide aj o to, že sa tu akokeby, respektíve doslova, pozeráme na nové vyšetrovanie vraždy, za ktorú už raz niekto dostal kreslo a to je samé o sebe príťažlivá téma. Občas viaceré hovoriace hlavy preruší scéna z rekonštrukcie prípadu. Tá by vám mala dať vydýchnuť od informácií o tom, ako to všetko v justícií husto nefunguje, ale keď sa pri tom pozeráte na jednu vraždu z rôznych uhľov pohľadu, tak to skôr pocit bezmocnosti v neustálom boji človek vs. "spravodlivosť" ešte viac umocní. (24.09.2019)

Tenká modrá čiara, symbolizuje políciu, ako hranicu medzi spoločnosťou a anarchiou. Dokument poukazuje na inú hraničnú pozíciou polície, prokuratúry i súdnictva. Hranicu, po prekročení ktorej sa v tomto svete ocitne človek v priestore zneužívania právomocí. Policajní šerifovia aj prokurátori sú totiž v USA priamo volení občanmi. Ich práca preto musí zohľadniť verejnú mienku. Ak tá požaduje potrestanie polo tuláckeho niktoša za vraždu policajta, mašinéria sa rozbehne, bez ohľadu na skutočné skúmanie viny. Svedkovia sa dotvoria, svedectvá vynútia, média zmanipulujú. Všetko funguje v jednej zovretej policajno-trestajúcej mašinérii. No a potom nastúpi akýsi Erol Morris. Nakrúti formálne neveľmi zaujímavý dokument, plný hovoriacich hláv, opakujúcich sa záberov rekonštrukcie a hypnotickej hudby, a prevráti filmom smutnú realitu na doživotie odsúdeného údajného vraha. Dokument totiž slúžil ako jeden z dôkazov pre znovuobnovenie procesu, na základe ktorého bol krivo obvinený aj odsúdený chlapík po 12 a pol ročnom väzení prepustený na slobodu. Tam sa aktívne zapojil do práce v kampaniach odsudzujúcich trest smrti. Jemu samotnému reálne hrozilo elektrické kreslo, čo zvrátil až Najvyšší súd USA. (05.02.2021)

Shrnutí, které povžuji za alespoň zajímavé: 1. Došlo ke zbytečné vraždě policisty. 2. Vrahem byl člověk sedící za volantem. 3. Za vraždu policisty je adekvátní pouze poprava vraha. 4. David Ray Harris byl mladistvý a nemohl být popraven. 5. Proto musel být vrahem Randall Adams. 6. Přestože následně předložená prohlášení svědků proti němu byla zpochybněna, soud se řídil modelem "za vraždu policisty poprava". 7. Tímto modelem se justice chrání před násilím na osobách patřících k systému "vyhledávání, souzení a trestání". 8. Člověk, kterému projde vražda policisty (odsouzen za ní je někdo jiný), nemá už žádné zábrany. (05.10.2019)